Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé medvědice. Dokonce je viditelné po celý rok, nejlepší podmínky pro pozorování z České republiky nastávají právě v červnu a červenci.
A nejde o souhvězdí ledajaké. Jak upozorňuje astronom Marcel Bělík z Hvězdárny Úpice, ke hvězdě Thuban, nejjasnější z celého souhvězdí, dokonce v době stavitelů velkých pyramid v Egyptě mířila zemská polární osa. Ta, co nyní míří k Polárce. A v posledním záhybu dračího těla, kousek za hlavou, se nachází galaktický severní pól.
I amatér se může zatoulat do hlubin vesmíru
Je to oblast oblohy, kterou amatérští astronomové trochu zanedbávají. Mléčná dráha je daleko, špatně se tam míří dalekohledem a zdánlivě tam mnoho ke koukání není. Nicméně snímky pořízené Hubbleovým teleskopem svědčí o opaku.
To je ovšem velký teleskop. Ale může se do temných hlubin vesmíru v oblastech nedalekých galaktickému pólu podívat třeba i amatérský fotograf?
"Samozřejmě může. Hvězdná pole chudá na zářící mezihvězdný plyn galaktického rovníku, či naopak temná mračna zakrývající pohled do hlubin vesmíru jsou nejen pobídkou pro přehlídky vzdálených galaxií podobných těm 'Hubbleovým', ale i výzvou pro mnohé astrofotografy," říká Marcel Bělík.
Jedním z nich je i Jan Žehrovický, který namířil svůj teleskop a kameru na trojici galaxií právě do souhvězdí Draka.
Skupina tří galaxií, nazývaná též "Skupina v Draku", je od nás vzdálena přibližně 100 milionů světelných let a na obloze zabírá plochu jen o něco větší, než zakryje měsíční úplněk.
Mimochodem, v asi nejhezčím členovi skupiny, v centru galaxie NGC 5985, se podle předpokladů vědců nachází supermasivní černá díra.
Snímek však neznázorňuje pouze tři galaxie. "Podíváme-li se pozorně, uvidíme, že mnoho takzvaných 'hvězd' na snímku vůbec hvězdami není. Podrobnější pohled ukáže, že mnohé z nich mají různé nekulaté tvary svědčící ne o špatné kvalitě snímku, ale naopak o dokonalém pohledu ještě dále do hlubin, snad až někam k hranicím známého vesmíru. Tyto zploštělé a vůbec různě tvarované malé objekty představují totiž také galaxie, ovšem velmi a velmi vzdálené," vysvětluje astronom Marcel Bělík, jeden z členů poroty, jež vybrala červnovou astrofotografii měsíce.
