reklama
 
 

Chystá se česko-slovenský let do vesmíru, provází ho přátelství i rivalita. Vznikne sitcom Kosmo 2?

Aktualizováno 9. 6. 2017 20:00
Příběh chystaného letu první slovenské družice dokládá, že někdy je dobré jít si za svým cílem, i když mu zprvu nikdo nevěří. Celý projekt má na svědomí parta slovenských studentů, kteří si zřídili "SpaceLab" ve sdílené bratislavské kanceláři. Jejich nadšení strhlo i renomované vědce, podnikatele a politiky. Po mnohých peripetiích bude nakonec startovat česká a slovenská družice na jedné raketě. "Dlouho jsme se s českou skupinou popichovali, komu se podaří dostat do vesmíru dříve, nyní letíme spolu. V jakém pořadí budou satelity na orbit vypuštěny, zůstane i pro nás až do poslední chvíle překvapení," říká místopředseda slovenského týmu Jakub Kapuš.

Tuhle partu slovenských studentů zprvu málokdo bral vážně. Jejich plán byl smělý - dostat Slovensko jako jeden z posledních států EU do Evropské vesmírné agentury (ESA), sestrojit historicky první slovenskou družici, vzbudit ve Slovácích hrdost na zdejší dobývání vesmíru a získat kromě financí i zájem politiků a veřejnosti.

Nakonec se jim vše povedlo, teď napjatě čekají na start družice. "Myslím, že můžeme byť hrdí už nyní, že se satelitu podařilo projít všemi testy a kvalifikovat se na vesmírný let. Je to podobné jako kvalifikovat se na olympiádu a Slováci mohou být právem hrdí. Samozřejmě když družice vyletí a bude fungovat, tak to bude teprve ta vytoužená medaile."

Slovenské vesmírné touhy probudil student po návratu z Česka

Nedá se říct, že by se Slovensko dříve neúčastnilo vesmírných výzkumů, ale šlo spíše o sporadické, jednorázové akce, které se uskutečnily díky šikovnosti konkrétního vědce či celého pracoviště. Asi nejvýznačnějším počinem je let prvního slovenského kosmonauta Ivana Belly v roce 1999 a jeho vědecké experimenty na vesmírné stanici Mir.

Ke zlomu došlo v roce 2009. Tehdy se mladý slovenský student Jakub Kapuš vrátil z Česka, kde působil ve zdejší "kosmo-komunitě"  a pozoroval, jak se díky vstupu do ESA v roce 2008 mohou Češi podílet na mnoha zajímavých vesmírných projektech. Zřídil si informační portál Kozmonautika.sk a začal informovat o potřebě a výhodách vstupu do Evropské vesmírné agentury. Nabalili se na něj další lidé a na podzim 2009 založili občanské sdružení SOSA (Slovak Organisation for Space Activities).

"Lidé nám nevěřili, že by se na Slovensku mohlo něco takového dělat, a politici nad námi jen mávali rukou. Řekli jsme si, že nejlepší odpověď na to, že se něco nedá, je udělat to," směje se Jakub Kapuš, místopředseda SOSA.

Na začátku byl balon Julo

Mladí vysokoškolští studenti se zaměřením na elektrotechniku či informatiku nejprve vyvinuli stratosférický balon, první krok k dobývání vesmíru. I zde totiž musí stroj odolat extrémním podmínkám včetně zvýšené radiace, takže tím lze prověřit řadu technologií a materiálů.

První sondu JULO, nazvanou po oblíbeném slovenském herci Juliu Satinském, vypustili v říjnu 2010. Všechny problémy s navigací, výpadky signálu či zkraty se snažili na sondě vyladit a sbírat další zkušenosti směrem k startu družice do vesmíru.

Studenti se dostali se svým projektem do televize, kde si jich všiml ministr dopravy Ján Počiatek a zatelefonoval jim. "Líbí se mi, co děláte. Jak vám můžu pomoci?"

"Byl jsem velmi mile překvapený, myslel jsem, že něco takového se stává jen ve filmech," usmívá se Jakub.

Podobných letů se stratosférickým balonem už mají za sebou osmnáct a díky nim se jim podařilo vyvinout první slovenskou družici, jež bude zanedlouho odpočítávat své poslední vteřiny před startem. A díky těmto projektům zpopularizovali slovenské dobývání vesmíru natolik, že v roce 2014 slovenský parlament schválil takřka jednomyslně vstup země do Evropské vesmírné agentury.

"Následně předseda parlamentu poděkoval před celým plénem týmu skCUBE. Byl to jeden z velmi silných momentů, které si budu pamatovat. Trvalo to pět roků a byla za tím spousta intenzivní práce," vzpomíná Jakub Kapuš. "Díky mediálnímu zájmu se o významu kosmického výzkumu dozvěděli i běžní lidé. Před deseti lety by se nad tím pousmáli, dnes to považují za běžnou věc."

Projekt zdržely havárie Falconu

Vše se zdálo na dobré cestě, stále však zbývalo dořešit, která raketa vynese družici na oběžnou dráhu, a hlavně - kde vzít na projekt finance. Na Slovensku totiž stále není příliš zvykem crowdfunding a peněz se nedostává. Pakliže slovenská družice skutečně úspěšně odstartuje do vesmíru, fascinující budou na tomto příběhu i skromné poměry, v nichž vznikala. Honosný název SpaceLab totiž studenti dali jedné malé místnosti v bratislavské sdílené kanceláři.

"Jednou jsme se dokonce ocitli v situaci, že jsme si půjčili auto, za poslední peníze do něj koupili benzín, jezdili jsme po vytipovaných slovenských firmách a žádali o podporu," popisuje Jakub. Nikdo jim tehdy moc nevěřil, ale pár firem se našlo, které přece jen vypomohly poskytnutím financí či technologií.

Studenti tvoří stále hlavní jádro týmu, nicméně již se k němu připojili i odborníci se světovým renomé jako astrobioložka Michaela Musilová nebo astrofyzik Norbert Werner. Všichni pracují zdarma, žene je vpřed jejich společné nadšení pro vesmír.

Neobyčejná kostka 10×10×10 cm

Slovenská družice skCUBE je tzv. CubeSat, tedy miniaturní satelit ve tvaru krychle, jejíž strana měří zhruba 10 centimetrů, celková hmotnost je méně než 1,5 kilogramu. Původně šlo o studentské projekty, jenže pak se ukázalo, že tato standardizace rozměrů velmi usnadnila a zlevnila přístup do vesmíru, takže CubeSat již dnes používají i ESA či NASA, do vesmíru jich létají stovky ročně.

Podle Kapuše zvládají vše - od technologických testů přes vědecké pokusy, dálkové pozorování Země až po zabezpečování telekomunikačních kapacit. Slovenští studenti do skCUBE umístili palubní počítač, zdroj energie, solární panely, vysílač, antény, senzorický systém, přijímač rádiových vln, kameru, kterou chtějí fotit Zemi a sérii experimentů.

"Rozměry a hmotnost se sice laikovi mohou zdát malé, ale díky miniaturizaci můžeme do takto malých rozměrů umístit velmi zajímavé technologie a experimenty. Stačí se podívat, jak malý je dneska smartphone a kolik technologií a senzorů se do něj vejde."

Družice již byla vyvinuta, zbývalo dořešit její vynesení do vesmíru a dofinancování. Na projekt přispěly ministerstva dopravy a školství, do svých rezerv sáhl i předseda vlády. Z veřejných zdrojů šlo na skCUBE přibližně 370 000 eur, tedy asi třetina celkové ceny.

Projekt přibrzdily havárie Falconu

Nejednalo by se však o pořádný "sci-fi" příběh, kdyby neměl ještě více peripetií a krizí. Slovenská družice již měla touto dobou rok a půl působit ve vesmíru, kam ji měla dopravit raketa Falcon 9 společnosti Space X. Jenže raketa zrovna v daném období zaznamenala dvě vážné havárie - nejprve v červnu 2015, poté v září 2016, po nich vždy probíhala dlouhá vyšetřování a z letu nic nebylo.

Slováci spolu s holandskou firmou, která vynesení družice zajišťuje, proto zvolili náhradní řešení - let indickou raketou PSLV, na níž má letět i obdobný český satelit. A tak obě země s napětím očekávají společný česko-slovenský let. Situace je o to kurióznější, že se český a slovenský tým už delší dobu popichovaly, kterému se podaří dostat družici do vesmíru dříve. Nyní poletí společně a pořadí, v jakém budou obě malé krabičky vypuštěny, nebude do poslední chvíle známo.

"Po startu dostanou družice katalogová čísla a to bude jednoznačný identifikátor, jenž určí, která se dostala na orbit dříve. Bude to překvapení i pro nás," říká Jakub Kapuš. "Společný česko-slovenský let zní výborně. Máme vynikající spolupráci hned s několika českými pracovišti a určitě ji chceme rozšiřovat. Dokonce už padly návrhy i na společný česko-slovenský cubesat, ale to je ještě tajné," směje se.

Dobrodružství teprve začíná

Zdálo by se, že už je vše hotovo a připraveno a Slováci mohou už jen čekat s lahvemi šampaňského na historický okamžik, kdy se dostane do vesmíru jejich historicky první družice. Jenže selhat toho může ještě hodně.

Podle Jakuba půjde v podstatě o takovou vesmírnou loterii. Připomíná, že jen v minulém roce selhaly dvě velké kosmické mise. "A to se připravovaly více jak deset let, stály desítky milionů dolarů a skončily na totálních banalitách. Vesmír chyby nepřipouští, ani ty nejmenší."

Místopředseda Slovenské organizace pro vesmírné aktivity Jakub Kapuš přiznává, že už nyní má špatný spánek a že sledování startu rakety a čekání na první signály budou hrozné nervy.

"Když by to nevyšlo a z jakéhokoliv důvodu se naše družice z vesmíru neozvala, tak by to určitě pro nás všechny znamenalo po všech těch letech a překážkách, které jsme museli překonat, veliké zklamání. Nicméně si myslím, že všechny hlavní cíle už tento projekt splnil a samotný start považuju jen za třešničku na dortu," říká Jakub.

Dle jeho slov už má slovenská vesmírná skupina splněno již nyní - dali dohromady skvělý tým, mnohé se naučili, vybudovali nová partnerství, dostali Slovensko mezi evropskou vesmírnou elitu, zpopularizovali vědu a výzkum. "Máme na čem stavět a to je hlavní."

A jak by vypadal pozitivní scénář, pakliže by se vynesení družice vydařilo a ta se ozvala svým autorům? Následoval by příjem dat pomocí sítě pozemních rádiových stanic, řízení satelitu a provádění experimentů, které má tým připravené. To vše bude vyžadovat službu 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Tým kolem skCUBE chce do akce zapojit co nejvíce studentů a také světovou komunitu radioamatérů.

"Po startu družice budou kritické zejména první dny. Nejdříve musíme prověřit, zda všechny systémy a senzory fungují správně, postupně přejdeme ke zkoušení stále náročnějších úkolů," plánuje Jakub.

Chystaný česko-slovenský let dává vzpomenout na úspěšný český satirický seriál Kosmo. "Ano, ten seriál jsem samozřejmě viděl a hned od začátku mě zaujala podobnost velitelky Milady Musilové s naší předsedkyní Michaelou Musilovou. Velmi se mi epizody líbily, některé situace byly jako vystřižené z reálného života. Chvílemi jsem přemýšlel, zda se jedná o satiru, nebo dokument," směje se místopředseda slovenského vesmírného týmu a dodává: "Doufám, že vznikne pokračování. Mohli bychom tímto společným letem dát námět na druhou sérii."

NASA natočila povrch Saturnu | Video: NASA Jet Propulsion Laboratory |  01:04

autor: Zuzana Hronová | 7. 6. 2017 9:31

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama