Praha – Od roku 2000 začal počet obézních lidí v Česku narůstat, v posledních šesti letech stagnuje. Nadváhou trpí až 35 procent populace a každé páté dítě.
Iva Málková ze společnosti Stop obezitě (STOB) vidí příčiny především v pohodlnosti. "Jsme chodící encyklopedie. Víme, jak žít zdravě, ale do praxe už to nepřevedeme," konstatuje. Příčinami jsou především nedostatečný energetický výdej oproti příjmu, nepravidelná strava či sedavý způsob života. Vinu nese i tlak společnosti.
Uzeniny porážejí zeleninu
Čelní pozici v jídelníčku Čechů si drží zdroje nenasycených mastných kyselin jako uzeniny či tučné mléčné výrobky, sladkosti a jídla z rychlého občerstvení. Obědové talíře jsou často plné smažených jídel, naopak na nich chybí potřebná porce zeleniny.
Té by měl člověk sníst ideálně 400 gramů denně, ovoce pak 200 gramů.
Zelenina totiž obsahuje 80 až 90 procent vody, a dokáže tak snížit energetickou hodnotu celého pokrmu. "Přidáním do jídla ho 'naředíte'. Můžete ho sníst více, aniž by se zvyšovala jeho energetická hodnota," poukazuje Málková na další výhodu zeleniny kromě faktu, že je důležitým zdrojem vitamínů, minerálů, antioxidantů a vlákniny.
Situace na potravinovém trhu se přesto lepší a Češi mohou vybírat ze široké nabídky. Po nezdravém jídle sahají nejčastěji lidé s nižším vzděláním a finančním příjmem, teenageři a studenti.
"Moje strava se dost odvíjí od toho, co si zrovna mohu dovolit koupit nebo co dostanu u rodičů. Snažím se ale jíst zdravě, protože se chci cítit dobře. Někdy si ale za odměnu dopřeju třeba pořádný hamburger," říká jednadvacetiletá studentka Adéla Skoupá.
Děti letí na barvu, tvar a soutěže
Zásadní je pěstovat v člověku sklon ke zdravému životnímu stylu již od útlého věku. Děti mívají tendenci odmítat jídlo, které vidí na talíři poprvé. Před tím by však rodiče neměli ustupovat.
Do čtyř let se dítě často řídí barvou, čehož se dá využít k vypěstování obliby k různým druhům zeleniny a ovoce. "Od čtyř let 'letí' na tvar, takže je dobré vyrábět obložené talíře nebo uspořádat jídlo do atraktivního tvaru," radí Málková a doporučuje zapojovat děti do přípravy jídel.
V mnoha školách se bohužel stále nemohou setkat se zdravým jídlem. "Ze své zkušenosti vím, že je třeba začít osvětu ve školních jídelnách," říká kuchař Albert Hauptman. Podle Málkové by ke zdravému životnímu stylu měly děti nabádat i učitelky, například soutěží o nejlepší zeleninovou svačinu.
Mýtus zvaný müsli tyčinky a "lehká" kola
Lidé často se zájmem zjišťují, zda potraviny obsahují přídatné látky, nebo jsou dostatečně přírodní. Je to ale opravdu nejdůležitější kritérium zdravého jídla? Podle odborníků záleží na tom, aby tělo přijímalo dostatek základních živin. "Jestli je to bio, je vedlejší," říká Málková.
I lidé, kteří si myslí, že jedí zdravě, se mohou dopouštět prohřešků. A to často nevědomky, protože věří tradičním stravovacím mýtům. Například müsli tyčinkám, které se staly určitým symbolem zdravého života. "Přitom jsou plné sacharidů a energeticky hodně vydatné," podotýká Málková.
Typická je důvěra v nízkotučné výrobky. "Lidé si neuvědomují, že o co méně tuku obsahují, o to více je v nich sacharidů," připomíná a upozorňuje i na "lehkou" kolu, která obsahuje nezdravé fosforečnany.
Málková naráží také na mýtus pěti jídel denně. "Je to samozřejmě ideální, ale někteří poradci strávníkům tvrdí, že musí jíst každé dvě hodiny. To už je přehnaný požadavek. Mělo by se dodržovat vyvážené složení snídaně, obědu a večeře. Frekvence není nejdůležitější," říká.
Nejzdravěji se stravují jižanské státy jako například Itálie, špatně na tom není ani Polsko, Německo či Rakousko. V Česku jí zdravě zhruba polovina lidí, což jej řadí k 50 procentům Evropanů, kteří konzumují méně zeleniny a zdravých potravin, než je doporučeno.
