Být stále mlád? Jde to, stačí se tak cítit, říkají vědci. Mladá mysl svědčí i zdraví

Magazín Magazín
24. 11. 2018 11:05
Tvrzení, že věk je jen číslo, se potvrdilo. Vědci zjistili, že není důležité, kolik let člověku skutečně je, ale na kolik se cítí. Podle studií amerických a francouzských výzkumníků má navíc pozitivní myšlení dopad na fyzické i psychické zdraví a ovlivňuje stárnutí mozku.
Pro zdraví i duševní pohodu je důležité se cítit mladý.
Pro zdraví i duševní pohodu je důležité se cítit mladý. | Foto: Shutterstock

Výzkumníci potvrdili, že obecné vnímání věku a stárnutí je jeden velký omyl. Dokázali, že existuje rozpor mezi biologickým věkem, tedy oficiálním číslem podle data narození, a tím subjektivním, tedy jak se člověk cítí. 

"Subjektivní vnímání věku se v průběhu života proměňuje. Většina dětí a dospívajících se cítí starší, než ve skutečnosti jsou. Tento dojem se mění okolo 25. roku života, kdy se pociťovaný věk oproti biologickému snižuje," uvedl pro BBC jeden z autorů studie, profesor psychologie Brian A. Nosek z Virginské univerzity. 

Rozpor je výraznější s vyšším věkem. Biologický věk se zvyšuje, ale člověk se na něj necítí a s každými dalšími narozeninami je otrávenější. Výzkum, zveřejněný mimo jiné na webu PsyArXiv, pracoval se 30 tisíci lidmi a ukázal, že 70 procent z nich se cítilo mladší, než byl jejich biologický věk. Otřepaná fráze, že "věk je jenom číslo", se tak nyní ukázala jako pravdivá.

Cítit se mladší pomáhá i zdraví

Badatelé zkoumali i duševní a fyzické zdraví osob, které prohlašovaly, že se cítí mladší, než jsou. Subjektivní věk je složitý koncept, jejž utváří mnoho faktorů - kromě pociťovaného věku také vzhled, fyzické zdraví, takzvaný sociální věk či intelektuální věk, tedy jaké má člověk zájmy a cíle.

Cítit se mladý totiž přináší spoustu výhod. Podle článku profesorů psychologie z Floridské státní univerzity a Univerzity v Montpellieru, který vyšel v časopise Journal of Personality, jsou lidé s mladší myslí otevřenější, svědomitější a působí sympatičtěji.

Naopak pocity stáří s sebou přináší vysoký krevní tlak, cukrovku a depresi. Pokud si totiž člověk připadá mladší, má tendenci dodržovat zdravou životosprávu, což jej činí silnějším. "Zkoumaní lidé, kteří se cítili starší, nepociťovali tolik energie, nadšení, zvědavosti a touhy po socializaci," tvrdí výzkumníci.

Lidé se bojí stereotypů

Pozitivní smýšlení o věku ovlivňuje i stárnutí mozku. Výzkumníci využili k odhadu subjektivního věku vyšetření magnetickou rezonancí. Ukázalo se, že stárnutí mozku a duševní zdraví jsou mnohem více svázané právě se subjektivním věkem než s tím biologickým.

Vědci se rovněž snažili zjistit, proč vůbec panuje mezi subjektivním a biologickým věkem nesrovnalost. Podle nich se jedná o formu obrany proti stereotypům. 

Lidé si totiž určitá stadia života spojují s určitými představami, například že v 18 letech má člověk dospět, ve 30 by měl mít správně nastartovanou kariéru a ve 40 být připravený na krizi středního věku. Většina však na tyto milníky není připravena a brání se.

Nová vědecká teze tak může vést k přehodnocení těchto představ. "To, jak mladý se člověk cítí, ovlivňuje jeho každodenní rozhodování o životě a tím pádem i jeho kvalitu," dodal profesor Nosek.

Video: Podívejte se na příběh nejstarší ženy na světě

Nejstarší žena na světě. Prožila 129 let plných těžké fyzické práce a drsných zážitků | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Právě se děje

před 38 minutami

Němečtí sociální demokraté mají nové vedení, předsedy se stali Eskenová a Walter-Borjans

Novými předsedy německé vládní sociální demokracie (SPD) se v pátek stali členka Spolkového sněmu z Bádenska-Württemberska Saskia Eskenová a exministr financí Severního Porýní-Vestfálska Norbert Walter-Borjans. Rozhodl o tom sjezd SPD v Berlíně, který tak potvrdil výsledky celostranického hlasování z konce listopadu. Oba politici, kteří mají stranu vyvést z hluboké krize, jsou vnímáni jako kritici vlády velké koalice SPD a CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové.

Zdroj: ČTK
Další zprávy