Recenze: Kniha Zdeňka Svěráka o strážci nádrže nabízí naději pro starší ročníky

Pavel Mandys Pavel Mandys
15. 11. 2018 9:05
Nová próza Zdeňka Svěráka přináší dvě překvapení. Jedno se týká literárního provozu: dvaaosmdesátiletý autor dlouhá léta publikoval u nakladatelství Fragment, které je už několik let součástí největšího českého nakladatelského domu Albatros Media, tentokrát však přešel k nakladatelství Grada, jež českou beletrii vydává zřídka, specializuje se na odbornou i popularizační non-fiction v oblasti zdravotnictví, ekonomie či psychologie.
Dvaaosmdesátiletý Zdeněk Svěrák na snímku z letošního dubna.
Dvaaosmdesátiletý Zdeněk Svěrák na snímku z letošního dubna. | Foto: ČTK

Druhým překvapením je forma textu. Svěrákova novinka nazvaná Strážce nádrže, která je jakousi literární dvojnicí filmu Vratné lahve, má podobu románu v dopisech, spíš novely. Čítá pouhých 84 stran včetně 13 celostránkových ilustrací Zdeňky Huškové.

Ty dopisy píše důchodce Jiří Smrček, strážce vodní nádrže Magda v blíže neupřesněných příhraničních horách, a adresuje je řediteli povodí, sídlícímu v Praze. Smrček píše listy rukou a zprvu se soustřeďuje na svou profesi i drobné úkony, které k ní patří. Prokládá je úvahami a příhodami přímo nesouvisejícími, avšak brzy přejde ke vzpomínání na svůj osobní i profesní život v průběhu druhé poloviny 20. století.

Až téměř ke konci knihy vydedukujeme - z toho, že jedna postava ruší svou sbírku videokazet a definitivně přechází na DVD -, že příběh se zřejmě odehrává před nějakými deseti patnácti lety, tedy právě v době, kdy měl premiéru film Vratné lahve.

Také ve snímku, jejž podle scénáře Zdeňka Svěráka natočil jeho syn Jan, je hlavní postavou důchodce, který ještě nechce do bačkor a přijímá podřadnou práci ve výkupu lahví. Podobný je protagonista novely Strážce nádrže, starý muž, jenž se snaží zůstat činorodý a být platný na svém pracovním místě, jakkoliv nicotném. Podobně jako film pak vyznívá i závěr knihy, trochu trpký, ale jen na chvíli.

Zdeněk Svěrák se už v dřívější povídkové tvorbě projevil jako dědic čapkovské humanistické tradice s důrazem na drobné lidské osudy. Jistě, je to taková "popová verze", plošší než Čapkovy vícevýznamové texty, s obroušenými hranami a vyšší mírou sentimentu. Ale nelze jí upřít řemeslnou zručnost, cit pro povahopis a - pochopitelně - smysl pro humor.

Strážce nádrže v tomto směru pokračuje a povídavostí pisatele dopisů připomíná také postavy z děl Bohumila Hrabala. Hrabalovská je i epizodičnost děje, zprvu těkavá, postupně však ilustrující běh dějin "malým" venkovským životem. Přičemž tam, kde Svěrák vyfabuluje historku - především konflikt Jiřího Smrčka, původně učitele na základní škole, s "vedoucím školského odboru" Korkem, zvaným Rudý Špunt, po roce 1968 -, je poutavý a zábavný. Zato když hrdina jen glosuje dobové dění, zůstává předvídatelný, až banální, s metaforami poněkud omšelými.

Sympatický hlavní hrdina, jenž hlídání staré hráze považuje za poslání, občas vykazuje rysy fachidiocie, které Svěrák s kolegy s oblibou využíval a parodoval ve slavných "přednáškách" předcházejících většině her o Járovi Cimrmanovi. Zde to není tak nápadné, humor působí spíše melancholicky, ale oddanost profesi a profesnímu úkolu je výrazná, posílená ještě jakýmsi zbožštěním adresáta, bezejmenného ředitele povodí, jehož moc a vliv nabývají v očích Jiřího Smrčka mimořádných rozměrů.

Zdeněk Svěrák: Strážce nádrže

Zdeněk Svěrák: Strážce nádrže

Cosmopolis 2018, 92 stran, 249 korun

Svěrákovy příznivce Strážce nádrže nepochybně uspokojí. Možná od novely budou čekat více humoru, ale většina už ví, že ve svých literárních pracích je autor v tomto směru střídmější.

Vedle tradiční laskavosti k lidským příběhům tu Svěrák znovu přináší to, co už s úspěchem dělá delší dobu, tvorbou i svým životem: povzbuzení pro všechny nejen ze své generace, že stářím život nekončí, že i zdánlivě osamocený a zapomenutý člověk si může najít důstojné místo. Příběh Strážce nádrže mohl být spletitější a košatější, ale i tak ta drobná kniha většinu takových čtenářů potěší.

Autor je redaktorem časopisu iLiteratura.cz

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy