reklama
 
 

Zbytečně vyhozené peníze, nebo běžná cena za umění? Rudá lavička v Praze 6 budí vášně

24. 1. 2018 8:56
Příspěvek Nadačního fondu proti korupci týkající se lavičky v Praze 6, která má připomínat Václava Havla, rozpoutal na Facebooku velkou debatu. Diskutující řeší nejenom hodnotu lavičky, ale i její cenu. "Vzniklo-li dílo veřejnou transparentní dvoukolovou soutěží, z které se musela zaplatit i odborná komise, pak to určitě odpovídá," říká sochař a autor projektu Vetřelci a volavky Pavel Karous.

"Tato lavička je uměleckým dílem, a proto je těžké posoudit přiměřenost ceny. Upoutat pozornost by tedy měly spíše náklady na instalaci lavičky," upozornil na svém Facebooku Nadační fond proti korupci.

Lavička Ferdinanda Vaňka, umístěná na konci loňského roku před Národní technickou knihovnu, vyšla radnici Prahy 6 na 850 tisíc korun, přičemž na samotné dílo šlo půl milionu, 350 tisíc stálo jeho umístění. O investici ve výši řádově stovek tisíc korun hovořil už při slavnostním odhalení místostarosta Prahy 6 Jan Lacina.

Věta, že smyslem bylo vybrat ten nejabsurdnější návrh na lavičku, má najednou úplně nový rozměr :-/

Zveřejnil(a) Piráti Praha 6 dne 19. Leden 2018

Na Facebooku nicméně příspěvek Nadačního fondu proti korupci vyvolal diskusi o tom, zda instalace nebyla předražená. Někteří diskutující pak pochybují, zda dílo, které vzešlo z výtvarné soutěže, je skutečně uměním. 

"Jestli je to pravda, pak je to výsměch lidu. Vyhozené peníze. Normálně pracující člověk by na takovou hovadinu dělal tři roky. Jen by nemohl bydlet, jíst. Chodit by musel pěšky a nahý. Dávám palec dolů," vyjadřuje názor jeden z nich.

"Divný, umělecké dílo stojí víc než použitý materiál. Aneb Mona Lisa … kus plátna, čtyři latě, ešus barev … ale ta cena! Instalovat umělecká díla ve veřejném prostoru je běžná věc. Přesto se tam u toho postu stovky pomatených aktivistů rozhořčeně diví, proč lavička nestála patnáct set jako jiné lavičky, které viděli prodávat v OBI," reagoval na Facebooku jiný diskutující.

Podle sochaře a zakladatele projektu Vetřelci a volavky Pavla Karouse má ale celá rovnice více proměnných. Hodnotit by se podle něj měl nejenom způsob, jakým byl objekt vyroben, ale například i to, zda dílo vzešlo z veřejné transparentní soutěže.

"To asi záleží, jakou technikou to je vyrobené, jestli jde o odlitek z oceli, tak to odpovídá. Záleží také na způsobu nanesení barvy. To vše má vliv na budoucí údržbu a udržitelnost. Vzniklo-li dílo veřejnou transparentní dvoukolovou soutěží, ze které se musela zaplatit i odborná komise, pak to určitě odpovídá," odpovídá Karous na otázku, zda je cena přiměřená.

Další proměnnou je podle něj i renomé autora. Tvůrce, který se účasní prestižních zahraničních výstav, dostává totiž výrazně, mnohdy až o řád, vyšší odměnu než neznámý autor. "Jinou hodnotu má Kryštof Kintera a jinou čerstvý absolvent sochy," přibližuje Karous.

Podle mluvčího radnice Prahy 6 Ondřeje Šrámka se nejedná o klasickou lavičku ve smyslu městského mobiliáře, ale o umělecké dílo. Tím byl završen multižánrový projekt Pocta VH k uctění nedožitých osmdesátých narozenin a pátého výročí úmrtí prezidenta Václava Havla, do něhož se na tři měsíce zapojila většina kulturních institucí v Praze 6.

"Zadáním soutěže bylo vytvořit Absurdní lavičku Ferdinanda Vaňka včetně úprav nejbližšího okolí," přibližuje Šrámek s tím, že soutěž byla vypsána jako výtvarná, otevřená, anonymní a jednokolová, určená pro české a slovenské výtvarníky, akademické sochaře a umělce, a to absolventy uměleckých škol i jejich studenty. 

Do soutěže se přihlásilo 23 projektů. Návrh červené lavičky Ley Dostálové a Petra Pištěka z nich vyšel jako vítězný. Objekt je složen ze sudu, který je věrným odlitkem sudu z trutnovského pivovaru, sedák je pak ocelový. Na jeho boku se nachází citát postavy Ferdinanda Vaňka z Havlovy hry Audience - "Já se přece z principu nemůžu podílet na praxi, s kterou nesouhlasím."

Na projekt bylo v rozpočtu vyčleněno půl milionu korun a stejná částka pak měla jít na úpravu okolí. "Ta nakonec nebyla využita celá a čerpalo se 350 tisíc korun. Cena za toto umělecké dílo v sobě zahrnuje cenu za vítězství v soutěži, honorář autorů, výkresovou a realizační dokumentaci (včetně statického posudku) a vlastní výrobu uměleckého díla. Částka na úpravu okolí zahrnuje osazení, patřičné zakotvení v zemi a vyříznutí a navrácení čtverce betonového parteru," vypočítává Šrámek.

Součástí poroty výtvarné soutěže byli kromě zástupců radnice také přední odborníci a architekti jako například ředitelka útvaru městského parteru IPR Praha Pavla Melková, ředitel Národního památkového ústavu Ondřej Šefců, teoretik umění z Katedry architektury ČVUT Pavel Škranc nebo architekt Pavel Hnilička.

Když děláte sochy do veřejného prostoru, tak ty cesty přijetí díla veřejností jsou strašně komplikované, říká Jaroslav Róna. | Video: Martin Veselovský |  21:29

autor: Petra Jansová | 24. 1. 2018 8:56

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama