Češi veřejný prostor nepřijali. Likvidují normalizační umění a nové nevytváří, tvrdí sochař

Petra Jansová Petra Jansová
11. 12. 2015 13:16
Umění ve veřejném prostoru ubývá. Zatímco během 70. a 80. letech jenom v Praze vzniklo na 2200 výtvarných realizací, od roku 1991 se jich osadilo pouze šestapadesát. Normalizační umění kvůli době, ve které vzniklo, navíc společnost vnímá negativně. Sochař Pavel Karous, strůjce projektu Vetřelci a volavky, se snaží názor Čechů změnit. Pomoci mu v tom má také stejnojmenná publikace, jejíž rozšířená verze právě vychází. Lidé podle Karouse veřejný prostor nepřijali za svůj, což vede k mnoha dalším společenským problémům. "Není nárůst xenofobie a rasismu či jiných sociálně-patologických jevů také důsledkem toho, že spolu nesdílíme žádný prostor?" ptá se v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Normalizační skulptury
Normalizační skulptury | Foto: archiv Vetřelci a volavky

Aktuálně.cz: Projekt Vetřelci a volavky popularizuje a chrání normalizační sochy ve veřejném prostoru. Dobu normalizace jste si vybral záměrně?

Pavel Karous: Politicky je doba normalizace pochopitelně všeobecně špatně vnímaná, bohužel se tento negativní vztah společnost promítl i na hmotné kulturní dědictví. Výtvarné realizace z tohoto období jsou tím pádem v největším ohrožení a zaslouží si aktuální ochranu. Pro mě osobně je zájem o normalizaci také jistý pokus o archeologii doby mých rodičů a mého předškolního dětství, má to tedy i takový melancholický tón s velkou dávkou ironie.

Vetřelci a volavky

Vetřelci a volavky

Kniha se zabývá širokým fenoménem sochařství ve veřejném prostoru (jindy nazývaném monumentální umění) v Československu v období normalizace s mírným přesahem až do roku 1992.

Publikace se stala Nejkrásnější českou knihou 2013 v kategorii Vědecká a odborná literatura. Prestižní vydavatelství Stiftung Buchkunst jí v rámci soutěže Nejkrásnější knihy světa 2015 udělilo čestné uznání.

 

A.cz: Stejně negativní pověst jako umění ve veřejném prostoru z doby normalizace má i samotná architektura navzdory tvrzení odborníků, že jde většinou o velmi kvalitní stavby. Proč veřejnost zaujímá ke kulturnímu dědictví této doby odmítavý postoj?

Současný režim musí neustále vyvolávat antikomunistické nálady, protože jediné, co o současném zřízení můžeme říci pozitivního, je, že je lepší než ten předchozí. Neodborná veřejnost, kam počítám i politickou reprezentaci, dá raději zelenou k zničení nějaké nevinné budovy jenom proto, že byla postavena ve špatné době, než aby se zabývali její kvalitou.

V konkrétních případech se ale ukáže, že byl ideologický, a tedy co se týče hodnocení architektury nesmyslný argument jen záminkou pro překrytí netransparentního zásahu do urbanismu města, který prospívá jen úzké zájmové skupince, a ne široké veřejnosti. Široká veřejnost řízenou mediální kampaň pak přijme za svou, jak se ukázalo například na příkladu bourání mimořádně kvalitní architektury hotelu Praha.  

A.cz: Normalizační tvorba by se tedy neměla odsuzovat jako celek. 

To jistě ne.

A.cz: Dalo by se nějak číselně vyjádřit, kolik kvalitních děl vzniklo ve srovnání s těmi nekvalitními?

Jenom v Praze bylo ve sledovaném období osazeno na 2200 výtvarných realizací, z toho byl dobový průměr kvality poměrně vysoký, nerealizovaly se až na tzv. ideový (propagandistický) generel téměř žádné kýče. Z celkového objemu se prosadily propagandistické realizace tak ve výši pěti procent, naopak deset procent byly věci mimořádně odvážné - geniální, které svoji dobu, ale i dobu následující výrazně předčily.

A.cz: Jak byste popsal oficiální umění normalizační doby?

Výtvarné realizace v architektuře v 70. a 80. letech nejsou homogenním celkem, ale těžiště tvorby by se dalo zahrnout označením "pozdní moderna", škodolibě pak "unavená moderna". 

A.cz: Název projektu je odvozen z typologie, kterou jste si pro sochy vytvořil. Jaké další kategorie kromě vetřelců a volavek jste v ulicích města našel?

Z ústní slovesnosti jsem zaznamenal výrazy jako: Trifidi, Trilobiti, Ztratila klíče, Pučící hlízy… tyto názvy se pak staly návodem pro vytvoření mojí svévolné taxonomie.

A.cz: A narazil jste v ulicích měst na nějaké "klenoty"?

Veřejný prostor našich měst je nebo byl plný klenotů, které snesou srovnání s tím nejlepším, co vznikalo v 70. a 80. letech na Západě. Za všechny mě napadá keramický obklad tunelu Letná od Zdeňka Sýkory, jedná se o světové prvenství v aplikaci počítačového umění v architektuře. Na komínu je výsek z širší černobílé geometrické struktury vytvořené výpočetní technikou. V 70. letech se s něčím podobným ve světě nesetkáme.

Patřil mezi ně také unikátní světelný objekt v průchodu ve stanici Náměstí Míru od Václava Ciglera. Tam byl obří nakloněný válec, který procházel šikmo stropem vestibulu stanice a byl zakončen množinou světelných bodů, ty se rozsvěcely v různých dekorativních množinách v závislosti na biorytmech řízených programátorem. Škoda je, že tato mimořádně progresivní, kinetická, site specific instalace, řízená programem z roku 1978, "musela" ustoupit komerčnímu využití prostoru vestibulu (trafika, sázková kancelář).

Zásadní realizací v době normalizace byl také rozměrný, zcela abstraktní skleněný objekt "Kontakty" od světoznámého tvůrčího páru Libenský - Brychtová ve vestibulu stanice metra Národní třída. Ta zase musela ustoupit privatizaci veřejného prostoru.

A.cz: O normalizačním výtvarném umění ve veřejném prostoru mluvíte jako o čtyřprocentním. Proč?

Od roku 1965 existoval zákon, který ukládal věnovat každé státní stavbě jedno až čtyři procenta z rozpočtu stavby na výtvarné řešení, tento zákon zanikl v roce 1991. Ještě v době existence této kulturní politiky se pro označení výtvarných realizací v architektuře užíval výraz Čtyřprocentní umění - neplést s gay kulturou.

A.cz: Považujete tuto podmínku, kterou ukládal stavební zákon, za pozitivní?

Samozřejmě! Koneckonců je to zákon, který platí všude v Evropě i po ukončení studené války. V Evropě tento zákon nebo jeho obdobu v současnosti kromě České republiky nemá Bulharsko, Makedonie, Moldavsko, Ukrajina, Bělorusko a Ruská federace. Slovensko si zákon zavádí, v platnosti bude od příštího roku.  

Systém "1 % for Art" funguje taky jako běžná městská vyhláška ve velkoměstech v Severní Americe. Zákon má také několik důležitých prováděcích pokynů, například že každé takové zakázce musí předcházet transparentní soutěž s odbornou výběrovou komisí. To do jisté míry zajišťuje vysokou kvalitu realizovaných děl.

A.cz: A kolika novými realizacemi je veřejný prostor osazován dnes?

Jak už jsem říkal, v 70. a 80. letech jenom v Praze vzniklo na 2200 výtvarných realizací ve veřejném prostoru. Po roce 1991 do současnosti se osadilo pouze 56 nových, v průměru mnohem horší úrovně než za předchozího režimu, protože díla nejsou vybírána odbornou výběrovou komisí, ale politickou reprezentací, která je zpravidla vizuálně negramotná.  

A.cz: Jsou podle vás Češi k veřejnému prostoru lhostejní?

Smutným dědictvím normalizace je, že Češi nejsou zvyklí vnímat veřejný prostor za svůj, a tak pokud ho někdo oklešťuje o kulturní dědictví, ničí jeho genius loci, zneužívá ho pro osobní komerční zájmy nebo přímo jako privatizovaný zaniká, není nikdo, kdo by ho bránil. Je to škoda. Naše neschopnost přistoupit k fyzickému veřejnému prostoru jako k místu nás všech, kde se máme potkávat a kde má dojít ke konsenzu, úplně atomizuje společnost. Není nárůst xenofobie a rasismu či jiných sociálně-patologických jevů také důsledkem toho, že spolu nesdílíme žádný prostor?

Je to naše kulturní dědictví, ze Západu je tahle architektura vnímána velmi pozitivně, je třeba udržet otisk doby, říká Vladimir 518 o „nejošklivějších stavbách“ Prahy, jako je třeba Žižkovská věž. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 minutami

Seznam zakázaných anabolik se rozroste o 53 nových látek. Počítá s tím návrh, který v pondělí projedná vláda

Nově budou na seznamu například buserelin, deslorelin a gonadorelin, které jsou součástí registrovaných veterinárních léčivých přípravků. Změna reaguje na nové látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem, které odhalují policisté a celníci. Jejím cílem je zabránit jak nabídce, tak i zneužívání těchto preparátů. 

Nové látky s anabolickým nebo jiným hormonálním účinkem zneužívají podle předkladatelů návrhu nejen profesionální, ale i amatérští sportovci a další veřejnost. "Výroba těchto látek probíhá nelegálně bez kontroly státních orgánů, čímž je významně zvýšeno riziko ohrožení zdraví jejich uživatelů, a to zejména z dlouhodobého hlediska," uvedlo ministerstvo spravedlnosti. Připomnělo, že dopingové látky mohou mít vedlejší účinky, které se nemusí projevit hned, ale až o několik let později.

Výroba, přechovávání, nabízení, prodej či poskytnutí anabolik obsažených v příslušném nařízení vlády je trestným činem, za který hrozí v základní sazbě až roční vězení. Při spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech nebo při způsobení těžké újmy na zdraví nejméně dvou lidí lze pachateli uložit až 12 let odnětí svobody.

Stávající seznam zakázaných anabolik nabyl stejně jako trestní zákoník účinnosti 1. ledna 2010 a od té doby na něj žádné nové látky nepřibyly. "Naopak na trhu s látkami s hormonálním účinkem dochází k velmi rychlému a neustálému vývoji," upozornilo ministerstvo.

Seznam nových látek ministerstvo konzultovalo s policií, celníky a Antidopingovým výborem ČR. Vychází také ze seznamu, který vede Světová antidopingová agentura (WADA). "Tyto látky nemají využití v chemickém, farmaceutickém či jiném průmyslu. Jejich případné využití pro výzkumné, vědecké či velmi omezené terapeutické účely bude umožněno pouze v konkrétně stanovených případech," uzavřel úřad. 

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Na letišti v Mošnově na Novojičínsku začaly Dny NATO, v okolí se tvoří kolony

Společným seskokem českých a polských parašutistů s vlajkami v sobotu na letišti v Mošnově na Novojičínsku začaly dvoudenní Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády ČR. Po oba dny je v osmihodinovém programu připraveno mnoho dynamických ukázek na zemi i ve vzduchu. Kromě toho mohou lidé vidět na zemi řadu atraktivních strojů, mezi nimi poprvé víceúčelový letoun F-35 Lightning II nebo bezpilotní letoun MQ-9 Reaper.

V okolí letiště se i letos tvoří kolony aut, vzhledem k omezené kapacitě akce ale nejsou tak dlouhé jako v jiných letech. Operátor speciální policejní linky Michal Tichý řekl ČTK, že kolony ze všech stran dosahují maximálně tří kilometrů.

Dny NATO jsou největší bezpečnostní přehlídkou v Evropě. Na akci se představují armádní, bezpečnostní a záchranářské jednotky ze 17 zemí. Speciální partnerskou zemí je letos Švédsko.

Vstup na dvoudenní akci, která se koná nedaleko Ostravy, je zdarma. V minulosti ji navštěvovalo i přes 200 tisíc lidí, mnoho i ze zahraničí, zejména z Polska a Slovenska. Loni musely být Dny NATO kvůli koronavirové pandemii bez diváků v místě akce, lidé mohli program sledovat v televizi a na internetu. Letos je počet diváků omezený maximálně na 40 tisíc každý den.

Kvůli kontrole počtu lidí si letos návštěvníci poprvé museli předem pořídit vstupenky. Jsou sice nadále zdarma, ale lidé zaplatili 15 korun jako servisní poplatek. Musí rovněž mít potvrzení o bezinfekčnosti, tedy očkování proti covidu-19, prodělání nemoci nebo negativním testu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Autobus srazil v Ratiboři na Vsetínsku chodce, muž střet nepřežil

Linkový autobus srazil v pátek večer v Ratiboři na Vsetínsku chodce. Sedmačtyřicetiletý muž střet nepřežil. Okolnosti nehody zjišťují kriminalisté a dopravní policisté, sdělila dnes policejní mluvčí Simona Kyšnerová.

Tragická nehoda se stala po 18:00. "Zemřel při ní sedmačtyřicetiletý muž. Ten z prozatím přesně nezjištěných příčin vstoupil bezprostředně do jízdní dráhy linkového autobusu, který jel ve směru od Hošťálkové. Třicetiletý řidič autobusu, i přes veškerou snahu, již nedokázal střetu zabránit," uvedla mluvčí.

Chodec podle ní při nehodě utrpěl závažná zranění. "Na místo jako první dorazili policisté z Jablůnky, kteří společně se svědky události prováděli do příjezdu záchranářů resuscitaci. Muž bohužel svým zraněním na místě podlehl. U řidiče autobusu jsme provedli dechovou zkoušku na alkohol. Byla negativní," uvedla Kyšnerová.

Přesné okolnosti tragické nehody podle ní nadále zjišťují vsetínští kriminalisté společně s dopravními policisty. "Po dobu vyšetřování nehody byl provoz na komunikaci částečně omezen a doprava byla řízena kyvadlově," doplnila mluvčí.

Podle dostupných údajů je chodec dvacátou obětí letošních dopravních nehod ve Zlínském kraji. Za loňský rok zemřelo na silnicích v regionu při nehodách 23 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy