Největší ve své době, nejrychleji postavené a vlastně také nejstarší. Sídliště Solidarita v Praze má na svém kontě řadu prvenství. Stavební práce začaly v květnu 1947 a už za dva roky se Solidarita mohla pyšnit nejvyšším počtem dokončených bytů.
"K úspěchu přispěl hlavně progresivní plán, využívající novátorských technologií výstavby a promyšlené organizace. Inženýrské sítě byly sdruženy do mělkých kolektorů, což přineslo další úspory," říkají autoři projektu Paneláci.cz s tím, že na rozdíl od jiných sídlišť se zde uplatnilo dálkové vytápění.
Výjimečné bylo i to, že autoři od začátku počítali s občanskou vybaveností - kulturní domy, divadlo, mateřské a základní školy a obchody. Většina z nich byla postupně postavena, a to včetně zelených ploch.
"Technologické, ale i sociální vymoženosti se zde zkoušely poprvé, a to z velké míry díky progresivním organizátorům a architektům z řad meziválečných levicových intelektuálů," vysvětluje Janečková.
Aby výstavba sídliště byla levnější, snažili se architekti aplikovat jednotný půdorys nebo využít prefabrikovaných prvků. Konstrukce jsou zděné, fasády a obklady jsou z betonových dílců. Tak byly vystaveny jak bytové, tak i řadové domy.
