Rozhodnutí o tom, zda komplex budov Transgas na Vinohradské třídě v Praze je nebo není kulturní památkou, by mohlo padnout na přelomu dubna a května. ČTK to řekla mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.
Majitel pozemku, developerská společnost HB Reavis, plánuje, že objekty zbourá a na jejich místě postaví polyfunkční objekt sestávající ze sedmi budov, který navrhl architekt Jakub Cigler.
ZAČALA DEMOLICE TRANSGASU! Firma HB Reavis se činí prozatím uvnitř, padlo legendární schodiště. Au to bolí!
Zveřejnil(a) Architektura 489 dne 23. Únor 2017
Kvůli možnému bourání objektu se dnes v prostoru bývalého Federálního shromáždění setkali hlavně odpůrci demolice. Před přednáškou se ještě uskutečnila komentovaná prohlídka budov, které se účastnilo několik desítek lidí.
"Je to dílo čtyř vynikajících architektů a myslím si, že stavby vynikajících architektů se bourat nemají" řekl při debatě historik architektury Rostislav Škácha.
Zastánci ochrany budov uvádějí, že dílo je jednou z nejvýraznějších realizací ve stylu brutalismu v Česku. Zastávají se ho i odborníci ze zahraničí.
Historička architektury z Univerzity v Cambridgi Ana Miljacky oceňuje nejenom jedinečnost fasád na budovách, ale i jejich futuristické interiéry. Stejně tak ale vyzdvihla i interiéry hotelu Ještěd v Liberci, který se stal národní kulturní památkou v roce 2006, nebo ikonický design stanic pražského metra.
Proti bourání objektu vznikla i petice, na které je zhruba 2700 podpisů. Pokud jich organizátoři seženou 3000, chtějí petici předat ministrovi kultury Danielovi Hermanovi (KDU-ČSL).
Zástupce developerské firmy Petr Herman při debatě uvedl, že jde o část města, která nežije a budovy neplní účel, který v minulosti měly. "Něco, co budoucnost nemá, nahradíme něčím, co budoucnost má," řekl Herman. Uvedl také, že když společnost objekt kupovala, tak nevěděla, že se může dostat do takového názorového střetu s odbornou veřejností.
Ministerstvo odmítlo Transgas prohlásit za památku ke konci loňského roku. Návrhem na prohlášení staveb za památku se zabývalo z podnětu Klubu za starou Prahu, který s rozhodnutím nesouhlasí a odvolal se. O osudu stavby by tak definitivně měla rozhodnout rozkladová komise, která se podle účastníků dnešního setkání sejde 13. dubna. Pak by mělo být jasné, zda developer muže objekty po získání příslušných povolení zbourat.
Stavby druhé poloviny 20. století nejsou příliš často veřejností, a to někdy ani odbornou, vnímány jako hodné památkové ochrany. Některé ze staveb byly po dlouhých diskusích za památku prohlášeny, jako třeba pražský obchodní dům Máj, jiné ale stát chránit odmítl, a majitel je tak mohl odstranit. To je případ třeba libereckého obchodního domu Ještěd vzešlého od stejného architektonického studia SIAL jako pražský Máj.
Účastníci dnešní debaty v této souvislosti velmi často kritizovali ministerstvo kultury, které o památkách rozhoduje. "Vymažeme kus historie, protože si jí nedokážeme ochránit," uvedl například známý pražský rapper Vladimír 518. O možné památkové ochraně se uvažuje či rozhoduje také u dalších známých staveb. Jde například o obchodní dům Kotva.
