Mafiánské sídliště jde k zemi. Neapol zbourá brutalistní paneláky na sídlišti Scampia

Magazín Magazín
21. 5. 2019 12:47
Komplex obytných domů Le Vele na neapolském předměstí, který je neslavně známý jako dějiště organizovaného zločinu, půjde k zemi. Rozhodlo o tom vedení města. Sídliště je symbolem brutalistní architektury, chudoby a mafiánských gangů. Nechvalně známé se stalo v roce 2004, kdy byla celá Evropa svědkem jedné z největších válek tamních klanů. Obyvatelé sídliště teď doufají, že s demolicí skončí i temné období na jejich předměstí, které později "proslavil" seriál Gomora vycházející z knižní předlohy italského autora Roberta Saviana.
Komplex Le Vele zůstal izolován, stal se symbolem chudoby a největší baštou neapolské mafie Camorra.
Komplex Le Vele zůstal izolován, stal se symbolem chudoby a největší baštou neapolské mafie Camorra. | Foto: Profimedia.cz

"Když si vzpomenu na život v Le Vele, dostanu vztek," říká Omero Benfenati,  který v uplynulých letech aktivně bojoval za demolici panelových objektů. "Hrávali jsme si tam dole," vzpomíná pro deník The Guardian a ukazuje na odhozené pytle plné odpadků, které jsou poslední známkou života v prostorách chátrajících domů. 

Symbolické věže sídliště se "proslavily" v roce 2004, kdy Neapol zažila jednu z nejkrvavějších válek mezi mafiánskými gangy. Do střetu se dostaly klany Camorra a tzv. Secesionisté kvůli kontrole nad obchodem s drogami a zbraněmi. Boj trval celý rok, obyvatelé Le Vele uvádějí, že byli svědky přibližně jedné vraždy denně. 

Autora Roberta Saviana inspiroval příběh k napsání bestselleru Gomora, který byl předlohou pro filmovou adaptaci i seriál. Ten má již čtyři řady a pátá se připravuje. Fiktivní příběh mafie a jejího fungování v Le Vele odkazuje na skutečný život na neapolském předměstí. 

Betonové bloky protkané azbestem tvořily dominantu severu Neapole pět desetiletí.
Betonové bloky protkané azbestem tvořily dominantu severu Neapole pět desetiletí. | Foto: Shutterstock

Po letech prožitých v hrůze a strachu se obyvatelé Le Vele konečně dočkali optimistických vyhlídek. Mají teď možnost přestěhovat se do novějších budov v nedalekém okolí. První objekty brutalistní stavby byly zbourány mezi lety 1997 až 2003, teď půjdou k zemi i zbylé čtvrti. Demolici paradoxně iniciovali samotní obyvatelé La Vele, kterým vadila kriminalita a špatná pověst celého komplexu.

Místo funkčního bydlení mafiánská bašta

Bytový komplex Le Vele (v překladu Plachty), navrhl architekt Franze Di Salva a dodnes je symbolem brutalismu v Itálii. Stavba začala v roce 1965 a poslední dům dělníci dokončili o 15 let později. 

Původním smyslem nové čtvrti bylo nabídnout byty sociálně slabším vrstvám a vytvořit tak zázemí "pro všechny". Autor nápadu se inspiroval mimo jiné u známého francouzského architekta Le Corbusiera. V celkem sedmi blocích bylo během 25 let vystavěno okolo 1700 bytů.

V Itálii i za jejími hranicemi Scampia proslul komplex Le Vele jako bašta neapolské mafie Camorra.
V Itálii i za jejími hranicemi Scampia proslul komplex Le Vele jako bašta neapolské mafie Camorra. | Foto: Shutterstock

"Franze Di Salva doufal, že celou čtvrť spojí se starým městem Neapole. Kvůli korupci tehdejší vlády ale nebyly realizované spojovací můstky mezi objekty ani doprava mezi Le Vele a centrem města," uvedl pro britský server The Guardian architekt Antonio Memoli, který pomáhal současným obyvatelům.

Sídliště Le Vele je tak dnes nejen symbolem zločinu a baštou mafie Camorra, ale také nesplněného poválečného snu o funkční čtvrti s ideálními sousedskými vztahy. Obyvatelé Le Vele žili v izolaci, odříznutí od práce i života v centru města. V roce 1980 zasáhlo Itálii velké zemětřesení a stovky uprchlíků obsadily prázdné domy. 

"Ty budovy nikdy nebyly dostavěné, ale my neměli jinou možnost než tady žít," říká Benfenati a ukazuje na šachtu ve zdi devítipatrového domu, kde měl být podle tehdejších plánů výtah. Ani ten se nikdy nepostavil.

Vyrůstat v Le Vele znamenalo hrát si mezi odpadky, vyhýbat se uličkám smrti, ale také ukazovat cestu drogově závislým, kteří si šli vyzvednout svou pravidelnou dávku heroinu. 

Seriál Gomora vychází z bestselleru neapolského rodáka Roberta Saviana a líčí příběh mafie a to, jak organizovaný zločin ovlivňuje předměstí i samotnou Neapol.
Seriál Gomora vychází z bestselleru neapolského rodáka Roberta Saviana a líčí příběh mafie a to, jak organizovaný zločin ovlivňuje předměstí i samotnou Neapol. | Foto: Beta film

"Je ale pravda, že jsme se spolu nakonec naučili žít," říká Anna Liparulová, jejíž otec Lorenzo je aktivním členem spolku rezidentů. "Když jsme si hleděli svého, Camorra nás nechala být a zároveň se starala o to, aby lidé v nouzi měli co jíst." 

Na předměstí je v současné době 70procentní nezaměstnanost, Benfenati tvrdí, že je to dopad války klanů z roku 2004, kdy lidé často přišli o své rodinné příslušníky.

Jako symbol brutalistní architektury

Rozhodnutí o demolici budov trvalo zhruba 20 let. Proti demolici byla vláda i někteří architekti, kteří tvrdili, že budovy jsou symbolem tzv. brutalistní architektury z dob socialismu a měly by být vyhlášeny kulturní památkou. 

Celý proces tak byl odložen a díky občanskému sdružení se v Le Vele zlepšily vztahy i zaměstnanost. Produkce seriálu Gomora navíc v roce 2014 přispěla na opravu některých částí domu a zatarasila prázdné výtahové šachty. I tak ale obyvatelé nenašli motivaci na další investice do bytového komplexu se špatnou pověstí. 

Brutalistní stavby z dob socialismu dnes budí rozporuplné reakce. Pro některé je to důležitý symbol tehdejší doby, pro druhé zase nevyhovující architektura, která brání ve výstavbě efektivnějších budov. V Česku byly k demolici odsouzena například budovy Transgasu na pražské Vinohradské třídě anebo telekomunikační budova s věží přezdívaná žižkovský Mordor.

Video: Demolice pro mě bude tragédie, je to moje dítě, říká Aulický

Brutalistní stavby nesou ve společnosti nespravedlivý punc staveb komunismu, přitom vznikaly v době uvolnění, tvrdí architekt Václav Aulický. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 16 minutami

Řidiči za první tři dny koupili přes 9000 elektronických známek

Řidiči za první tři dny od spuštění prodeje koupili přes 9000 elektronických dálničních známek. Na twitteru to dnes uvedl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Systém po prvním dnu, kdy měl výpadek až do odpoledních hodin, v současnosti funguje bez problémů. Elektronické viněty od příštího roku nahradí dosavadní papírové kupony.

Stát spustil systém pro prodej nových dálničních známek v úterý ráno. Krátce na to však systém přestal fungovat, znovu zprovozněn byl po 16:00. Důvodem byla technická chyba, kterou vývojáři podle Cendisu, jenž má systém na starosti, opravili. Společnost však varovala před možnými útoky zvenčí. Výpadek systému vyvolal vlnu kritiky politiků i odborníků.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 21 minutami

U obce Puklice na Jihlavsku havaroval autobus, na místě je zřejmě deset zraněných dětí

Na silnici mezi obcemi Puklice a Příseka na Jihlavsku havaroval v pátek odpoledne autobus. Zřejmě se vyhýbal protijedoucímu autu a převrátil se na bok. V autobuse se zranilo několik dětí, podle odhadů hasičů asi deset. Mluvčí policie Dana Čírtková řekla, že zranění snad nebudou vážná.

Dopravce přistavil k nehodě náhradní autobus. "Zatím byly tři děti s lehkým zraněním z místa převezeny, ale ještě probíhá ošetřování dětí na místě ve druhém autobuse," řekla Čírtková.

Nehoda byla ohlášena po 14:00. "Řidič autobusu z dosud nezjištěných příčin, ale zřejmě z důvodu vyhýbání se protijedoucímu vozidlu, najel na krajnici. Ta krajnice se utrhla, autobus se převrátil na bok a narazil částečně do stromu," řekla Čírtková.

Zdroj: ČTK
Další zprávy