reklama
 
 

Spolek zachraňuje socialistickou architekturu. Neobhajujeme socialismus, ale špičkové stavby, říká

20. 9. 2017
Minulý režim považují za negativní a v žádném případě by ho nechtěli vrátit. Opačný postoj ale zastávají k domům, které byly v dobách socialismu postaveny. "Je nám pouze líto, že lidé mají touhu něco, co vzniklo v té době, odstranit. I my jsme 'produkty' té doby a nechceme, aby nás někdo odstraňoval. Za těmi domy stojí skvělí architekti a inženýři, a nelze proto jejich dílo odsuzovat kvůli době, ve které vzniklo," vysvětlují Pavlína Krásná a Pavel Hrubý ze spolku Architektura 489. Zhruba dva roky mapují poválečnou architekturu, upozorňují na její kvality a snaží se ji zbavit nálepky socialistická.
Doporučujeme

Mapovat poválečnou architekturu jste začali před dvěma roky. Kolik domů jste dosud "našli"?

Pavlína Krásná (PK): Zhruba před rokem a půl jsem měla v počítači svoji první excelovou tabulku s pár desítkami objektů. Tehdy jsem si myslela, že nám toho už moc nechybí. Dodnes jich máme zhruba dvě stě. Nejde ale jen o brutalistické budovy, ale všeobecně o domy, které byly vystavěny po druhé světové válce. Jde například o bytové domy vystavěné ve stylu sorely nebo kanceláře.

Pavel Hrubý (PH): Zkrátka stavby, které vznikly v letech 1948-89. Proto tedy i název Architektura 489. Samozřejmě nejde o veškeré domy. Jde spíš o náš výběr a zatím převážně z Prahy. 

PK: V poslední době se k nám ale přidávají lidé, kteří nám mapují další města v Česku. Jde například o dobrovolníky z Hradce Králové, Ústí nad Labem nebo Ostravy.

Inspirovali jste se zahraničními blogy o architektuře druhé poloviny 20. století?

(PK): Určitě. Primárním podnětem toho, že začalo něco vznikat, byly mapy brutalismu Londýna a Paříže. Tehdy jsme si ještě naivně mysleli, že vytečkovat budovy po Praze nebude nic složitého. Posléze se ale k mapám nabalily ještě další druhy osvěty.

Na zahraniční blogy se ptám i proto, že jejich existence potvrzuje, že brutalismus není výdobytkem socialismu, ale že šlo o celosvětový trend.

PK: Samozřejmě. Původní myšlenka navíc s Východem nemá nic moc společného. Naopak je to velmi "zápaďácká" myšlenka. Navíc český brutalismus se vymyká úplně všemu.

Jak?

PK: Je daleko jemnější. Pravý brutalismus je přísně vymezený. Jde v mnoha případech o masu betonu. Za brutalistní detaily na Transgasu v podstatě můžeme považovat pouze parter, zbytek je hi-tech.

Pavel Hrubý (PH): České brutalistické budovy vlastně i mnohem lépe zapadají do městské struktury.

PK:  My tvrdíme, že tehdejší architekti mysleli špatně a že město od jejich zásahů musíme vyčistit, kde není blok, musíme ho dostavět. Připomíná mi to hon na čarodějnice. Každá doba má přece svůj styl. A je třeba ho do města začlenit.

Domy pocházející z 2. poloviny 20. století se bourají i v zahraničí.

PK: Ano, to je pravda. Najít si cestu k těmto stavbám je složité. 

Je těžké najít dům v původním stavu? 

PH: Dost často jsou rekonstrukce tak zásadní, že s původním domem to nemá nic společného. Mění se okna a zatepluje se. Pokud neznáte stav před rekonstrukcí, zpravidla nepoznáte, že jde třeba o brutalistickou stavbu.

PK: V touze modernizovat se vyhazují cenné materiály a především pak interiérové prvky, které mají vyšší hodnotu než ty novější.

Jakou rekonstrukci či zásah do původní podoby, s níž jste se během mapování setkali, považujete za nejkurióznější?

PK: Pro příklady nemusíme chodit moc daleko (rozhovor probíhá v kavárně Nona v Nové scéně Národního divadla, pozn. red.). Díky bohu, že například tady to vypadá, tak jak to vypadá. Nicméně ve zdejším foyer je původní obraz malovaný přímo pro tento interiér schovaný za obrazem novým.

PH: Kuriózní je to, že před krajinou je vystavěná sádrokartonová příčka a na ní visí ten nový obraz.

PK: Mimochodem to samé je v takzvaném Mordoru (věž Ústřední telekomunikační budovy, pozn. red.). Nádherná originální mozaika je překrytá sádrokartonem a na něm visí fototapeta z Mácháče.

V poslední době se hodně mluví o Transgasu a jeho budoucnosti. Víte o nějaké další budově, které by hrozil podobně neblahý osud?

PK: Napadá mě právě Ústřední telekomunikační budova na Žižkově, přezdívaná Mordor. Zatím to není oficiální, ale vypadá to, že se tam něco chystá.

PH: Pozemek vlastní Centra Group, která již v sousedství vystavěla nové domy. V tomto případě je ale pozitivní jedna skutečnost, že ta nejikoničtější část, věž, je samostatná stavba. Diskutuje se tedy o tom, že ta zůstane a odstraní se okolní zástavba. Je ale opravdu nutné dodat, že dosud se o tom pouze diskutovalo a oficiálně demolice nebyla potvrzena.

PK:  Vlastně mě ještě napadá Merkurie na Praze 7, bývalý podnik zahraničního obchodu. Tu mimochodem vlastní stejná firma jako Transgas.

Ne všechny domy ale mohou být kulturní památkou. Jak byste tedy chtěli domy chránit? 

PK: Samozřejmě, že to nejde. My jsme zvolili osvětu.

A na koho ji míříte?

PK: Především na veřejnost. Mnohdy by to ale potřebovaly i úřady. Některé situace, které nastaly kolem Transgasu na ministerstvu kultury, mě zaskočily. Například když úředníci přemýšlí o tom, že rekonstrukce nebude pro investora výhodná. To přece úřadům nepřísluší, to je starost někoho jiného.

Kdo na vaše akce převážně chodí?

PH: Většinou mladí lidé, studenti architektury. Zkrátka ti, kteří na tyto domy nepohlíží s ideologickým patosem. Zajímavé ale je, že má zájem i starší generace. Dokonce máme i jednoho velmi aktivního "hejtra", který nám pravidelně píše. Podle mého se mu naposledy líbila sorela a všechno, co přišlo po ní, nenávidí.

PK: Chtěla bych zmínit, že my sice propagujeme a máme rádi budovy, které vznikly za minulého režimu. Ale náš postoj ke komunismu je negativní a v žádném případě ho neschvalujeme. Je nám pouze líto, že lidé mají touhu něco, co vzniklo v té době, odstranit. I my jsme "produkty" té doby a nechceme, aby nás někdo odstraňoval. Za těmi domy stojí skvělí architekti a inženýři, a nelze proto jejich dílo odsuzovat kvůli době, ve které vzniklo.

Video: Vladimír 518: Za komunismu se stavělo mnohem odvážněji než teď

Je to naše kulturní dědictví, ze Západu je tahle architektura vnímána velmi pozitivně, je třeba udržet otisk doby, říká Vladimir 518 o „nejošklivějších stavbách“ Prahy, jako je třeba Žižkovská věž. | Video: Daniela Drtinová |  19:30

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama