Moskva - Před dvěma lety vyslala Moskva loď Akademik Fjodorov, aby k nejsevernějšímu bodu planety dovezla ruskou vlajku. Tu pak Rusové demonstrativně "vyvěsili" na dně Severního pólu.
Proti ruskému počínání se následně zvedla vlna odporu. Protestovali Kanaďané, Norové, Dánové i další země, které si na území kolem pólu činí nárok.
Boj o Arktidu neutichl dodnes. Po sérii slovních útoků, vědeckých expedic i vojenských manévrů se teď ke slovu znovu hlásí Rusové. Oznámili, že připravují vyslání padesáti vědců na Špicberky.
Ty přitom od roku 1925 spravují Norové.
Na Špicberkách ale leží i osada Barentsburg, kterou obývají právě Rusové. Kdysi tu dokonce žilo více rusky než norsky mluvících obyvatel.
Souvislosti: Video: Tuleni mapují Arktidu. Vědecky
Výsadky vědců i vojáků
"Arktida má pro Rusko zvláštní geopolitický význam," vysvětlil na tiskové konferenci v Moskvě Artur Čilingarov, zvláštní vyslanec prezidenta Dmitrije Medveděva pro oblast kolem Severního pólu.
I proto se Rusové rozhodli, že svou přítomnost v Arktidě výrazně posílí.
Kromě expedice na Špicberky hodlají zmodernizovat flotilu ledoborců a postavit novou výzkumnou loď, která by sekundovala Akademiku Fjodorovovi.
V oblasti má kromě toho vzniknout celá síť nových ruských polárních stanic. Severní pól je podle Moskvy součástí Lomonosova hřbetu nebo-li podmořským pokračováním Ruska.
Angažovat v Arktidě se Moskva hodlá i vojensky. Už loni v létě oznámila, že se zde budou konat ruská vojenská cvičení. Jako odpověď na to, že si na území dělají nárok i další země.
Čtěte více: Kanada posílí vojsko v Arktidě. Obává se Ruska
Svět větří ropu
Ještě nedávno přitom Arktida nikoho nezajímala. Čím rychleji ale kolem Severního pólu tají ledovce, tím větší je o území zájem.
Pod ledovou krustou jsou totiž bohaté zásoby ropy i dalších nerostných surovin, které by chtěli nejen Rusové, Dánové, Norové a Kanaďané, ale i Spojené státy, Island, Evropská unie nebo Čína.
Číňané hodlají v Severním ledovém oceánu vybudovat podmořskou výzkumnou stanici. Bude sbírat data o teplotě, obsahu soli ve vodě a rychlosti proudů v různých hloubkách severně od Čukotského moře.
Čtěte více: Čína míří k Severnímu pólu. I ona chce vliv v Arktidě
Evropská sedmadvacítka zase zájem o Arktidu vysvětluje snahou o uchování jedinečného arktického ekosystému. Loni v listopadu nicméně přiznala, že i jí jde - vedle ochrany životního prostředí - o nerostné bohatství.
"Arktida je jedinečným a zranitelným regionem, který leží v bezprostřední blízkosti Evropy. Jeho vývoj bude mít významný dopad na život budoucích generací Evropanů," řekla eurokomisařka Benita Ferrero-Waldnerová, odpovědná za vnější vztahy EU.
Podle průzkumu amerických geologů bude v Arktidě v budoucnu možné vytěžit asi 90 miliard barelů ropy, tedy skoro trojnásobek současné celosvětové roční spotřeby.
Všechno je na mapě
Loni v srpnu Britové představili ojedinělou mapu, která podrobně znázorňuje sporné oblasti Arktidy.
Obsahuje obecně uznávané hranice, ale také území, jež si jednotlivé státy nárokují, a další místa, o něž by se mohly vést spory.
"Mapa je zatím nejpřesnějším vyobrazením dosavadních hranic a linií, které možná budou stanoveny v budoucnu," vysvětlil ředitel Mezinárodního svazu pro výzkum hranic (IBRU) Martin Pratt.
Podle konvence OSN o námořním právu si jednotlivé státy mohou nárokovat území vzdálené 200 námořních mil (asi 370 kilometrů) od jejich břehů. V této oblasti smějí i těžit suroviny.
"O možných konfliktech se toho už hodně napsalo. Ale dosud se vycházelo z chabých geografických údajů. Snažíme se dát jasné vodítko a poskytnout obrázek o skutečné situaci," řekl Pratt.
Mapu naleznete ZDE.
