Ledy v Arktidě jsou plné těžkých kovů, varují vědci

vk
20. 8. 2008 7:45
Za nebezpečné látky může spalování uhlí

Reno - Ledy Arktidy jsou plné těžkých kovů. Pocházejí hlavně ze spalování uhlí v Severní Americe a západní Evropě.

Vědci podle BBC měřili obsah thalia, kadmia a olova v ledové pokrývce Grónska. Jejich přítomnost, spolu s dalšími chemikáliemi, dokazuje, že hlavní příčinou rozsáhlého znečištění je právě uhlí.

Zákony o ochraně ovzduší přitom obsah těžkých kovů v přírodě v minulých letech snížily. Výjimkou je Asie, kde je spalování uhlí podle zprávy otištěné v magazínu americké Národní akademie věd naopak na vzestupu.

Hrozba pro zvířata i lidi

Těžké kovy se hromadí v tělech arktických živočichů i v tamních rostlinách. Zasaženi jsou i lední medvědi, sobi nebo velryby.

Zvýšené množství těžkých kovů mají v sobě také lidé, kteří v Arktidě žijí. Mohou jim přitom způsobit vážné zdravotní potíže.

Ze vzorků grónské ledové pokrývky, které zkoumali vědci z Institutu pro výzkum pouště v americkém městě Reno, lze vysledovat prvky znečišťující životní prostředí od roku 1772.

Výsledky zkoumání ledových vrstev tak ukázaly třeba desetinásobný nárůst obsahu těžkých kovů mezi roky 1850 a 1900, tedy v době průmyslové revoluce.

Pomohly ekologické zákony

Během ekonomické krize ve třicátých letech naměřené hodnoty - spolu s propadem ekonomik - poklesly.

Do sedmdesátých let 20. století pak už zásadním způsobem rostly. K zastavení růstu došlo až s počátkem zavádění legislativy na ochranu životního prostředí v Evropě a Severní Americe.

Čtěte také: Lodě na moři vypouštějí až gram emisí na kilo paliva

"Severoameričané a Západoevropané v té době vyvíjeli velké úsilí, aby vzduch vyčistili," řekl BBC vedoucí výzkumu Joseph McConnell.

"Částečně za snížení obsahu těžkých kovů mohl přechod z uhlí na ropu a potom také spalování uhlí za vyšších teplot, které je pro životní prostředí lepší," vysvětlil.

Důkazem, že právě spalování uhlí je hlavním zdrojem nebezpečných emisí, jsou uhlík a síra zachycené ve vzorcích ledu.

Většina dosavadních výzkumů, které se Arktidy týkaly, se soustředila na rtuť. Také tento těžký kov vzniká při spalování uhlí.

Vědci se domnívají, že právě rtuť způsobila v některých oblastech tamním obyvatelům vážné neurologické obtíže. Kvůli kontaminované stravě se v jejich těle našla zvýšená hladina kadmia, která je nebezpečná hlavně pro ledviny.

Blýskání na lepší časy?

"Co se thalia týče, byla prozatím provedena pouze jedna menší studie jeho výskytu v Arktidě," řekl BBC McConnell.

Dříve bylo thalium součástí krysího jedu, v současné době je zakázané. Právě požití thalia mělo podle vyšetřovatelů před dvěma lety zabít bývalého agenta KGB Alexandra Litviněnka.

Mezinárodní agentura pro energii předpokládá, že s nárůstem počtu obyvatel na Zemi, ekonomického rozvoje a spotřeby zemního plynu závislost na uhlí poklesne. Využívat ho budou hlavně asijské ekonomické velmoci, Indie a Čína.

Čtěte také: Zavedení Kjótského protokolu v Rusku se odkládá

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Prezident Zeman se příští týden setká s polským protějškem Dudou

Prezident Miloš Zeman se příští týden na Pražském hradě setká s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Budou jednat o tématech Evropské unie či o visegrádské spolupráci. Na webu Pražského hradu to dnes uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák řekl, že se setkání uskuteční na žádost Polska. "Polská strana chce konzultovat aktuální věci kolem Evropské unie a polského předsednictví Visegrádu," uvedl. Konkrétní témata se podle něj teprve dojednávají, předpokládá ale projednávání právě evropské a visegrádské agendy, mohla by být i příležitost probrat bilaterální témata.

Zdroj: ČTK
Další zprávy