Bezúdržbová zahrada? Zapomeňte. Expertka o chybách, které kazí české zahrady

„Zahradnický rok je opravdu celoroční,“ říká na úvod Dana Makrlíková bez váhání. Zatímco podzim patří úklidu a zima ochraně citlivých rostlin, právě jaro znamená skutečný start nesnadné, ale milované práce na zahradě. Kdy však přesně začíná hlavní sezona zahradničení?

„Ve chvíli, kdy se denní teploty vyšplhají nad nulu a zahrada se probouzí,“ míní zahradní desígnérka a bývalá účastnice Miss i televizní moderátorka.

Související

Ráj na zemi. Opuštěnou sušárnu bylinek proměnila k nepoznání, dnes se nestačí divit

A právě březen je podle ní obdobím největšího „zahradnického boomu“. Ořezávají se trvalky, připravuje trávník, čistí záhony. Ale pozor – všechno má svůj čas. Třeba uspěchaný řez keřů může při návratu mrazů napáchat víc škody než užitku. „Růže stříhám, až když kvete zlatice,“ usmívá se. Lidově řečený zlatý déšť, správně zlatice, je pak podle ní spolehlivější než kalendář – jakmile rozkvete, je čas na stříhání.

Podobných tipů a triků má Makrlíková v záloze několik. Přece jen na zahradách už strávila řadu let, a jak sama říká: „Já jsem prostě do zahrad blázen“.

Největší chyby

Vzhledem ke svým zkušenostem dokáže vyhodnotit, v čem lidé podle ní nejčastěji chybují, a tak mezi největší chyby bez váhání zařazuje spěchání a absenci plánu.

Mnoho lidí si prý udělá impulzivní výlet do zahradnictví, nakoupí pomalu všeho, co vidí, a pak „naplácají“ rostliny do záhonu bez ohledu na výšku, nároky nebo budoucí růst. Výsledek? Chaos místo kompozice. „Jedna levandule vedle jedné skalničky a jednoho keře nikdy nebude fungovat tak dobře jako pět levandulí vysazených ve sponu, které vytvoří kompaktní celek,“ popisuje.

A podobně kritická je pak k posedlosti kameny. Kombinace různých druhů štěrku, oblázků a barev podle ní zahradu tříští. „Méně je víc. Zahrada potřebuje řád,“ myslí si.

Půda je základ

Mezi správné plánování podle ní patří i poznání půdy. Než vysadíme první keř, měli bychom zjistit, co máme pod nohama. Černozem v Polabí se totiž chová jinak než jílovitá půda na západním okraji Prahy. A co sedne jedné zemině, druhé nesvědčí. Klíčová je pak i její příprava: promíchání s kompostem, pískem, případně doplnění mykorhizních hub – to je investice na roky dopředu.

„A stejně důležité je sledovat světlo. Nejlépe třeba v době rovnodennosti, tedy kolem 21. března, kdy slunce vychází přesně na východě a zapadá na západě. Tehdy přesně vidíte, kolik hodin vám na tu část zahrady svítí. Když jsou to jen dvě tři hodiny denně, tak už tam musíte dát rostliny do stínu,“ prozrazuje.

Mýtus, který nesnese

Když pak Daně někdo řekne, že si přeje bezúdržbovou zahradu, pomalu omdlívá. „Bezúdržbová zahrada neexistuje,“ říká rázně. „I kdybyste pozemek vybetonovali, beton popraská a plevel si cestu najde,“ dodává.

Zahradničení je podle ní tvrdá, ale také krásná práce, která nikdy nekončí. A tak k ní musí člověk přistupovat. V létě bychom měli odstranit odkvetlé květy, vyvázat rajčata, sekat trávník nebo ho naopak ponechat jako divokou louku. A na podzim pak sklidit a chránit citlivé dřeviny. Jde zkrátka o nekonečný příběh - a právě to je na něm to nejpřitažlivější.

Trendy? Ano, ale s rozumem

Mezi časté nešvary pak patří také to, že Češi rádi přebírají zahradní trendy ze zahraničí. Inspirace z britské Royal Horticultural Society nebo z amerických Hamptons je lákavá – a i Makrlíková si právě z tohoto amerického místa přivezla fascinaci čistými pásy stejného druhu: okouzlily ji například desítky levandulí vysazených v rytmických blocích či bujaré keře hortenzií. Jenže vedle toho upozorňuje na nutnost reagovat na měnící se klima - suchomilné trvalky, omezení trávníků, využívání dešťové vody. Udržitelnost není móda, ale nutnost. Trendy tedy lze sledovat a někdy i zakomponovat, ale musíme mít jistotu, že rostlině u nás bude dobře.

A tak je namístě zeptat se, co třeba olivovníky, které nyní lze často nalézt nejen u domů, ale i na pražských balkonech. „Ano, jsou trendy. Ale bez ochrany a péče u nás dlouhodobě nepřežijí. Je to trochu byznys. Často zmrznou a lidé si koupí nové,“ říká.

U trendů je pak důležité také řešit to, jak vypadá náš dům - protože zahrada a dům tvoří jeden celek. Zatímco moderní prosklená stavba si žádá jednoduché linie, opakování stejných druhů a omezenou barevnost, romantická vila naopak snese růže, loubí a pestrou paletu květů. A opomínat nelze ani propojení materiálů – dlažba z obýváku může plynule přejít na terasu. „Zahrada je přece takovým naším druhým obývákem. A tak by se k ní mělo přistupovat,“ tvrdí s úsměvem.

Virus jménem zahrada

Zahradní architektka na závěr cituje Karla Čapka a jeho knihu Zahradníkův rok. Zahradničení je podle něj virus, který se dostane člověku pod kůži. „Poznáte ho tak, že když přijdete na zahradu, vidíte jen zadní část jeho těla, protože je ohnutý v záhonu a vytrhává plevel,“ říká Makrlíková, která se tímto virusem také nakazila, se smíchem. A rozhovor pak uzavírá příslovím:

„Chceš-li být šťastný jeden den, opij se.
Chceš-li být šťastný jeden rok, ožeň se.
Chceš-li být šťastný celý život, pořiď si zahradu.“

Ona sama nepije, ale šťastná je. I proto, že zahrada je její celoživotní láskou – a svět je díky ní o něco krásnějším místem. Máte tento virus také?

VIDEO: Žít s rostlinami je lepší než s lidmi. Cyril všechny peníze utrácí za další zeleň