Světe, nechci zemřít, zachraň mě, tweetuje dívenka z Aleppa. Na Twitteru ji sleduje 300 tisíc lidí

hrz
16. 12. 2016 18:20
Této válečné reportérce je pouhých sedm let a nebojí se referovat o katastrofální situaci ve východním Aleppu přímo z centra bojů. Jmenuje se Bana Al Abed a má tu smůlu, že v oblasti bydlí. S každodenním pokrýváním dění jí pomáhá matka Fátima, která je hlavní autorkou tweetů, Bana je zase hlavní hvězdou videoreportáží. Jejich očité svědectví o utrpení civilistů nejsou po chuti hned několika stranám konfliktu, proto se obě ženy snaží zdiskreditovat, popřípadě přesvědčit veřejnost, že se jedná o podvrh. Britský vojenský analytik však prostudoval geolokace, satelitní snímky a další dostupné materiály a potvrdil, že Bana a Fatima nelžou.
Sedmiletá Bana Al Abed s transparentem v rozbombardované ulici Aleppa
Sedmiletá Bana Al Abed s transparentem v rozbombardované ulici Aleppa | Foto: Twitter/Bana Alabed

"Jmenuji se Bana, je mi sedm let. Hovořím ke světu nyní živě z východního Aleppa. Tohle je můj poslední okamžik, buď budu žít, nebo zemřu," zní zatím poslední tweet holčičky jménem Bana Al Abed z 13. prosince.

"Poslední zpráva – jsem velmi smutná, že nám nikdo na tomhle světě nepomůže, nikdo neevakuuje mě a mou dceru. Na shledanou," napsala o den dříve její maminka Fatima, která účet spravuje.

Zřejmě neexistuje ve světě sociálních sítí známější pokrývání situace ve východní části Aleppa, určitě pak ne autentičtější a dojemnější, než je to od sedmileté holčičky a její maminky. Ostatně jejich twitterový účet @AlabedBana už má přes tři sta tisíc příznivců.

Jejich Twitter je něco jako hodně napínavý válečný seriál, bohužel o to působivější, že tu jde o skutečné životy nejen dvou autorek a jejich rodiny, ale o dalších zhruba 200 tisíc lidí, kteří podobně jako ony zůstali obklíčeni ve východním Aleppu, uprostřed razantní ofenzivy syrské a ruské armády.

"Poslední zpráva – jsme pod těžkým bombardováním, už nemůžeme zůstat déle naživu. Až zemřeme, nepřestávejte hovořit (o situaci v Aleppu – pozn. red.) pro těch 200 tisíc (lidí), kteří jsou stále uvnitř," psala zoufalá Fatima 27. listopadu.

Její dcera o den později světu smutně sdělovala: "Nyní nemáme žádný domov. Utrpěla jsem lehké zranění. Od včerejška jsem nespala. Mám hlad. Chci žít, ne zemřít."

Počátkem prosince se jejich rodina přesunula do jiné budovy v sousedství, ale i tu brzy zasáhla raketa.

Maminka často natáčí nálety letadel na Aleppo, shazování bomb a výbuchy v sousedství. Natáčí také svou dcerku, jak kráčí rozbombardovaným městem, jak se jde podívat, co zbylo z její školy a později i z jejího domu. Natáčí také její videovzkazy světu: "Ahoj, světe, zachraňte mě hned teď, prosím," říká Bana, krčí se za skříní a zacpává si uši před výbuchy.

Na jiném se choulí pod dekou, sípavě kašle a říká, že nemoc bez léků, bez čisté vody a bez domova ji zabije dříve než bomby.

Dívenka jinak vykazuje velkou duševní sílu a optimismus, mnohem častěji se na videích usmívá, mává a zdraví všechny své přátele po celém světě: "Ahoj, jak se máte? Já se mám dobře. Chybíte mi," zní její častá věta.

Jindy se v tweetech raduje z toho, že jí vypadly další dva zuby nebo že venku prší – když padají z nebe kapky, člověk se nemusí bát jako při náletech.

Raduje se také z nevšedního přátelství na dálku – když se zmínila, že v rozstříleném bytě si jde číst Harryho Pottera, aby aspoň na chvíli zapomněla na válku, ozvala se jí samotná autorka J. K. Rowlingová a poslala jí elektronickou verzi všech svých knih o mladém čaroději. Bana ve svých videopozdravech již několikrát poděkovala "kamarádce J. K. Rowlingové".

Bana a Fatima ale mají také řadu odpůrců. Online svědectví, jak bezbranní civilisté a malé děti trpí bombardováním syrské a ruské armády se této straně konfliktu nehodí. A některé jejich tweety se nehodí ani Američanům, jejichž věčná jednání s Ruskem mnohé nepřinesla. "Četla jsem o setkání Kerryho a Ruska. Nějaké zprávy pro nás, pane Kerry? Nemůžu čekat. Jsme zoufalí a v pasti," napsala například Fatima 10. prosince.

Proběhlo a probíhá proto mnoho pokusů tento účet i obě ženy zdiskreditovat a přesvědčit veřejnost, že jde o práci islamistických povstalců, popřípadě CIA. Jiné hlasy se zase snažily sledující přesvědčit, že dcerka s maminkou celou dobu tweetují z bezpečí v Turecku. Někteří zase vytvářejí falešné účty Fatimy a zobrazují ji tam jako radikální islamistku.

Britský armádní důstojník Nick Waters, specializující se na analýzy válečných konfliktů, pátral, jak je to tedy s populárním účtem @AlabedBana. Rozborem jejich lokalizace a satelitních snímků došel na stránkách Bellingcat k závěru, že obě ženy referují o situaci skutečně z východního Aleppa, navíc stále z podobného místa, nejčastěji ze střechy svého poničeného domu. Využívají solární panely, 3G internet a vypadávající Wi-Fi, zřejmě mají i satelitní telefon. I jejich zprávy a videa o ničivých náletech na jejich dům či domy v sousedství odpovídají datům, která jdou vyčíst ze satelitních snímků.

Částečnou profesionalitu pokrytí vysvětluje Waters tím, že Fatima je učitelka angličtiny a internetová novinářka, velkou část tweetů píše ona, nicméně je většinou i podepisuje a nepředstírá, že by byly od Bany.

Velmi přesvědčivé je i jedno z delších videí, kde matka natáčí nejen bombardování, ale i své děti na střeše rozbitého domu, solární panely i svou improvizovanou zahrádku v přepravkách.

Podle jeho slov tak zůstává jediné dilema v příběhu Bany a její matky. Zda je etické využívat dceru k politickým prohlášením, které jí matka píše: "Zůstaňte s Aleppem! Zastavte bombardování a obléhání! Evakuujte děti z Aleppa!"

Jenže situace lidí ve zničeném a obklíčeném velkoměstě je zoufalá a jejich snaha probudit svět jakýmkoliv způsobem celkem pochopitelná.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Zemřel volejbalový mistr světa Smolka, bylo mu 81 let

Volejbalový mistr světa z roku 1966 z Prahy Josef Smolka dnes zemřel ve věku 81 let. O úmrtí legendy Dukly Liberec informoval ČTK ředitel klubu Pavel Šimoníček.

Smolka, rodák z Troubek, získal s úspěšnou generací reprezentantů také bronzovou medaili na olympijských hrách v Mexiku 1968 a byl vicemistrem Evropy z roku 1967.

Na domácí scéně se stal jako hráč trojnásobným mistrem republiky a později jako trenér dovedl Duklu k pěti titulům. Je také členem Síně slávy českého volejbalu.

Jeho stejnojmenný syn byl rovněž volejbalovým reprezentantem a v současné době působí v klubu pod Ještědem jako kouč mládeže.

Zdroj: ČTK
Další zprávy