Praha/Amherst (Ekolist) - Na asijských řekách se hojně budují hydroelektrárny. Jejich dopadem na životní prostředí se zabýval vědecký tým pod vedením Guye Lanzy z Massachusettské univerzity v Amherstu.
Podle serveru Terra Daily vědci zjistili, že hydroelektrárny nejsou zdaleka tak šetrné k životnímu prostředí, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Podle výzkumníka Lanzy přináší výstavba elektrárny danému geografickému regionu často spíše problémy.
Elektrárny kazí vodu
Lidem žijícím v oblasti hrozí ekonomické a zdravotní obtíže a přírodní prostředí bývá často poškozeno.
Lanza uvedl, že po výstavbě hydroelektrárny většinou dojde k poklesu kvality vody. To má dále negativní důsledky pro ryby, které v přehrazené řece žijí, a tento jev přináší obtíže i pro chovná zvířata a samotného člověka.
"Přeměnou řek v jezera vzniká příznivé prostředí pro hmyz a hlemýždě, kteří roznášejí malárii, horečku dengue a schistosomózu. To vede k rozšiřování těchto nemocí," upozorňuje vědec.
Čtěte také: V Africe má vyrůst nejvýkonnější vodní elektrárna světa
V současné době se Lanzův tým zaměřil na hydroelektrárnu Nam Theun 2, která se staví v Laosu. Podle plánu by měla být dokončena v roce 2009.
Vypalování biomasy
Laoská vláda chce elektrickou energii vyrobenou v elektrárně prodávat do sousedního Thajska. Do roku 2020 pak vláda zamýšlí vystavět celkem 30 takových hydroelektráren.
Plán na výstavbu Nam Theun 2 počítá s tím, že veškerá biomasa bude před napuštěním nádrže odstraněna spalováním.
![Alternativní zdroje energie](http://cdn.xsd.cz/resize/5ff7b29be00336c8aac0e21228700934_resize=576,432_.jpg?hash=9d67a5e1b5b60466d6b5f3b7b26d42e2)
Lanza však varuje: Spalování biomasy může být nebezpečné, protože způsobí únik řady látek znečišťujících ovzduší. Do atmosféry se tak dostane oxid uhličitý, ozon a další skleníkové plyny a toxické látky.
"Hořením se do půdy uvolní i měď a také se zrychlí produkce dusíku a fosforu." uvedl podle Terra Daily Guy Lanza. Až bude přehrada napuštěna, budou tyto látky podporovat vznik řas.
Ty pak zapříčiní řadu dalších problémů - sníží se obsah kyslíku ve vodě a budou vznikat toxické metabolity sinic. Zároveň se zvýší uvolňování toxických plynů a nebezpečných kovů ze sedimentu nádrže.
Vhodným řešením by podle Lanzy ale nebylo ani ponechání biomasy k vyhnití v jezeře, kde by pak byl nedostatek kyslíku a opět by docházelo k uvolňování skleníkových plynů.
Více z Ekolistu: