Arktická hráz se hroutí. Pro počasí v Česku to může mít nečekaný důsledek

Meteorologové s napětím sledují velmi rané a nezvykle silné narušení polárního víru. Jde o jev, který se obvykle odehrává až v prosinci či lednu. Letos však přichází už v listopadu – a podle odborníků může zásadně ovlivnit průběh zimy na celé severní polokouli, včetně Evropy.

Polární vír, mohutný systém západních větrů kroužících ve výškách 15 až 50 kilometrů nad povrchem Země, je pro zimní počasí a severní polokouli jedním z klíčových hráčů. Vzniká kvůli velkým teplotním rozdílům mezi oblastmi jižně od polárního kruhu a velmi studeným vzduchem, který se během polární noci hromadí nad Arktidou.

V ideálním případě funguje jako jakási "atmosférická zeď": uzavírá arktický studený vzduch na severu a brání jeho úniku do mírnějších šířek. Když je vír silný, chrání mírné šířky před vpády arktického chladu. Pokud ale zeslábne nebo se rozpadne, tato bariéra mizí. Studený vzduch se pak může vylít směrem k rovníku, zatímco samotná Arktida zažívá paradoxní oteplení, protože je do ní nasáván teplejší vzduch z jihu.

Letos se však tento systém chová jinak. Západní větry jsou nezvykle slabé a nad Arktidou se vytváří rozsáhlá oblast vysokého tlaku, která vír deformuje. Současně dochází k rychlému stratosférickému oteplování - teploty ve stratosféře nad částí Arktidy prudce stoupají, což vír dál oslabuje a místy úplně deformuje. Takto brzké narušení se děje jen výjimečně, za posledních 70 let k němu došlo jen třikrát, a to v letech 1958, 1968 a 2000.

"Nejnovější předpovědi sněžení pro zimu 2025/2026 ukazují zajímavý obraz, kdy se předpokládá, že stratosférické oteplování přinese více sněžení, než se původně očekávalo," uvedli meteorologové z portálu Severe Weather. "Zvýšený potenciál sněžení se předpovídá v několika oblastech Spojených států a Kanady a určitý nárůst sněžení je patrný i v Evropě," dodávají odborníci.

Silně narušený polární vír má tendenci ztrácet svůj obvyklý kruhový tvar a prodlužuje se nebo láme na několik částí. Právě to umožňuje, aby arktický vzduch unikl z polárních oblastí a vydal se na jih - často velmi hluboko. Studené vzduchové masy tak mohou přinést silné mrazy a vydatné sněžení i do nižších zeměpisných šířek.

Na jednoznačné závěry je ale podle meteorologů ještě brzy. Zatím není jisté, zda se změny ve stratosféře vůbec promítnou do troposféry - vrstvy vzduchu, která je pro naše počasí relevantní. "Pro zimu v Evropě to nemusí znamenat nic významného," podotýká David Prantl z In-počasí. "Vpády arktického vzduchu jsou díky tomu v prosinci pravděpodobnější, ale mohou nastat kdekoliv na severní polokouli, tedy v Americe nebo třeba na Sibiři. Pravděpodobnost, že k němu dojde vyloženě v Evropě, aktuálně není vysoká," dodává.

Podle stávajících předpovědí by měl být začátek prosince v Evropě dokonce spíše teplotně nadprůměrný. Atmosféra se ale může dál vyvíjet - a polární vír je systém, který dokáže během zimy rychle měnit svou sílu i tvar. "I když se letos narušil neobvykle brzy, opět se obnoví," dodává závěrem Prantl.