"Maso je nejlepší potravina, jakou na planetě najdete. Jím jenom maso, občas vejce, občas sýry, občas kafe. Žádný chleba, žádná rýže, žádný cukr, žádná zelenina, žádný alkohol. Rozhodl jsem se tak kvůli zdraví," vysvětluje ve svém videu youtuber Petr Mára. Pro některé kontroverzní osoba, pro jiné ikona.
Podle Máry za špatnou pověst masa mohou média, která jej démonizují. Ve videu diváky upozorňuje, že není lékař ani výživový specialista a o svém masitém stravování mluví jako o experimentu. Otázka je, koho lidé v dnešní době berou jako autoritu - lékaře, nebo influencery? Někteří nejspíš ty první, jiní zase spíše své oblíbence ze sociálních sítí. Loňský výzkum organizace Charity Rx hovoří například o tom, že pětina lidí věří influencerům více než lékařům, jiná data ukazují, že v generaci Z je to dokonce více než třetina.
Takzvaná carnivore dieta (neboli strava masožravce) v posledních dvou letech výrazně získává popularitu. Uchytila se zejména mezi lidmi, kteří sportují, zajímají se o fitness a rádi experimentují se stravou a svým tělem. Oblíbená je také v komunitách lidí, kteří hledají alternativní způsoby života, inklinují ke spiritualitě, ezoterice, nedůvěřují systému a touží po návratu k životu našich předků. K masné stravě se nezřídka obracejí také lidé s chronickými zdravotními problémy, kterým žádná konvenční léčba nepomohla.
Mezi jejími příznivci najdete australského profesionálního hráče rugby Curtise Sironena, kterého po zranění trápily různé chronické potíže, nebo třeba baletku Olyveyu Mazierovou, kterou díky přechodu na masitou stravu údajně přestalo trápit akné a další problémy s pokožkou. Olyveya, která žije v texaském Austinu, si dřív, než oblékne taneční kostým, naservíruje "masné cereálie" - kuličky mletého hovězího vypečené s hovězím tukem a ponořené v rozpuštěném másle.
Nejím zeleninu a jsem v pohodě
Zastánci výhradně masové diety vycházejí z přesvědčení, že tvrzení o prospěšnosti ovoce a zeleniny je ve skutečnosti tak trochu podvod. "Nejím zeleninu a jsem v pohodě," ujišťuje již zmiňovaný Mára s odkazem na Inuity, kteří se také živili převážně masem a tukem. Sacharidy podle něj nejsou tak dobrým palivem jako tuky, kterých se lidé zbytečně bojí. Díky "tukovému pohonu" má prý větší sílu, jasnější mysl a jeho autoimunitní onemocnění tlustého střeva se podle jeho tvrzení stabilizovalo.
Drtivá většina nutričních terapeutek a terapeutů by zřejmě s jeho tvrzeními o vláknině či sacharidech nesouhlasila. Nutriční terapeutka Martina Korejčková upozorňuje, že s vyřazením každé skupiny potravin se nezbavujeme jen jejich potenciálně negativních, ale také pozitivních přínosů. Je tak zastánkyní co nejširšího spektra potravin v jídelníčku a při jejich vyřazování je s klienty spíše opatrná.
Na argument některých "carnivořanů", že rostliny v částech, které obvykle jíme, skladují odpadní látky, odpovídá, že podobně se to má s játry, která jsou u živočichů také skladištěm odpadních látek. Ta ale stoupenci carnivore diety bez problémů konzumují. "Stejně tak mořské ryby v sobě mohou mít zase větší množství těžkých kovů," říká.
Nutriční poradkyně Jitka Dokoupilová zase upozorňuje, že pouze masitá strava neposkytne organismu dostatek vlákniny, která podporuje zdraví střev a působí jako prevence karcinomu tlustého střeva. Chybět podle ní bude také vitamin C. Jeho nedostatek způsobuje kurděje, kterými v minulosti často trpívali námořníci. "Dalším negativem je zvýšený příjem nasycených mastných kyselin, které mohou zvyšovat hladinu cholesterolu. Roste tak riziko srdečních chorob," říká odbornice.
Projíst se k (ne)zářné budoucnosti
Jak je tedy možné, že některým lidem masožravá dieta výrazně zlepšila zdravotní stav? Podle Korejčkové za tím stojí zejména dvě věci. Zaprvé se jedná o radikální změnu životního stylu, která vyžaduje vyřazení vysoce zpracovaných potravin. "Tito lidé vyřadili nekvalitní potraviny, sladkosti, průmyslově zpracované potraviny, sladké nápoje, moučné produkty, fast food, junk food, potravinářskou chemii. Je pochopitelné, že se cítí lépe, protože místo nekvalitní stravy jedí skutečné potraviny: maso, ryby, mléčné výrobky a vejce.
Jde tedy hlavně o to, že taková změna člověka přinutí kupovat potraviny málo zpracované a vysoce kvalitní, což odbornice doporučuje všem. Druhým důvodem subjektivně vnímaného zlepšení podle ní může být obyčejný placebo efekt. "Pravděpodobně by zabral i jiný typ stravy, pokud by byl spojený se stejnou mírou víry ve zlepšení stavu," míní Korejčková.
Připouští také jistou variabilitu zažívání každého člověka s tím, že někomu může dělat dobře větší množství masa, jinému větší množství zeleniny. "Někdo zase nedokáže štěpit laktózu. Každý člověk je jiný a jeho trávicí trakt lépe tráví určité potraviny a jiné zase ne. Ale nepaušalizovala bych to do tvrzení, že 'někdo tráví jen masné produkty' nebo 'jen raw stavu'. Někdo má velmi citlivé zažívání a zamává s ním leccos a někdo naopak sní cokoliv a jeho trávicí trakt to s přehledem zvládne. To je dáno nejen osobními dispozicemi, ale především i mírou stresu a starostí," říká.
Dokoupilová pak doplňuje, že carnivore dieta může díky vysokému obsahu bílkovin a nízkému obsahu sacharidů krátkodobě přispět k hubnutí. "Díky bílkovinám se cítíme sytější, takže je možné, že zkonzumujeme méně kalorií," vysvětluje. A jak dodává Korejčková, právě vidina rychlého zhubnutí nebo vyřešení zdravotních problémů je častým důvodem, proč se lidé pouštějí do stravovacích experimentů.
Řada odborníků a odbornic ale upozorňuje na to, že krátkodobě sice může mít masná strava pozitivní efekt, pokud ji však konzumujeme dlouho, spíše ublíží. A to zejména v řádu desítek let. "Ty nejhorší dopady se projeví třeba až za deset dvacet let. Tělo totiž provádí homeostázu - usilovně se snaží udržovat v normálu. Takže nejíme jen pro naše momentální zdraví, ale také pro to, jak se budeme cítit v budoucnu," upozornila pro zpravodajský server ABC odbornice na výživu Emma Beckettová z Univerzity v Newcastlu.
Maso a ezo
Již zmiňovaná baletka Mazierová se kromě tance živí také poskytováním "carnivore koučinku" - bez odborného vzdělání, jen na základě vlastní zkušenosti. Svým sledujícím radí nejen, jak usmažit palačinky z kolagenového prášku a vajec, ale také jak se zbavit plísně v domě i v těle a jak se očistit od těžké otravy radiací a těžkými kovy.
"Z mého pohledu carnivore reflektuje to, jak jsme jako lidé jedli posledních sto, dvě stě, pět set tisíc let. Poslední desítky let jsou vybočením z toho, jak jsme se stravovali," míní influencer Petr Mára. A částečně má pravdu - ale jedná se spíše o zmiňované průmyslové zpracování, přidávání cukru tam, kam nutně nepatří, a reklamní masáž potravinářských gigantů. Tyto faktory mají významný vliv třeba na nárůst obezity v západních společnostech, jak v roce 2018 popsal třeba The Guardian nebo nedávno časopis Respekt.
Do jisté míry oprávněné postmoderní odcizení od předků a přírody vede nejen k hledání "vnitřních bohyň", ale i k pátrání po té správné pravěké stravě. Carnivore dieta se podobně jako paleostrava (skládá se z masa ryb, ovoce a zeleniny) snaží dostat co nejblíže tomu, co svědčilo pravěkým lidem.
Kritici paleodiety však připomínají, že se stravou pravěkého člověka to nebylo tak jednoduché. Nevíme, jak velkou její část tvořily bílkoviny, navíc se velmi lišila podle lokality. Ale hlavně - je těžké dokázat, že byl člověk před vynálezem zemědělství a chovu dobytka zdravější než dnes - ostatně zřídka se dožil čtyřiceti let.
Extrémní dieta pro extrémní dobu
Proč popularita carnivore diety sílí právě teď? Podle kulturologa Matta Kleina se nacházíme "ve věku extrémů", který přeje i dalším experimentálním typům stravování. "Kultura funguje na principu pnutí. Takže na jedné straně roste počet vegetariánů a veganů a jako reakce se objevuje výlučně masitá strava," dodává.
Souvisí to podle něj ale i s demokratizací k přístupu a poskytování informací týkajících se zdraví. A někteří lidé věří více "autentickým" zkušenostem influencerů než odborníkům. Podle Kleina v nejisté době obecně upadá důvěra v autority a v instituce a roste obliba alternativ i konspirací. Roli ale může hrát také zmiňovaná touha po návratu k přírodě a k přirozenosti.
Dokoupilová problematiku uzavírá s tím, že pro velmi malou část populace může být tato dieta dočasně výhodná, ale většině lidí spíše ublíží. "A rozhodně by se jí měli vyvarovat lidé se zvýšeným cholesterolem, s kardiovaskulárním onemocněním či s nemocí jater. A také děti, stejně jako těhotné a kojící ženy," upozorňuje.
