"Studie ukazuje, že genetický materiál z kožních buněk lze použít k vytvoření buňky podobné vajíčku, která může být oplodněna - a vyvinout se v embryo," říká dle deníku DailyMail profesor Richard Anderson z Univerzity v Edinburghu.
Ačkoli se metoda zatím testovala pouze v laboratorních podmínkách, výsledky jsou nadějné.
Zázrak jménem mitomeióza
A i když průzkum ohromuje, vědce nějakou dobu znepokojovaly buňky, ze kterých vajíčka vytváří. Ty totiž mají kompletní sadu 46 chromozomů, zatímco běžná vajíčka jen 23. Bez zásahu by tak takto vzniklá vajíčka měla nadbytečný počet chromozomů, což vede k vývojovým poruchám. Vědci tento problém následně vyřešili pomocí procesu, který nazvali mitomeióza - napodobuje přirozené buněčné dělení a způsobí "odhození" jedné sady chromozomů. Výsledkem je funkční vajíčko se správným počtem chromozomů.
Pomocí této metody vytvořili v laboratoři 82 vajíček, která byla následně oplodněna. Přibližně devět procent z nich se vyvinulo do fáze blastocysty - rané fáze embrya, která se při IVF běžně vkládá do dělohy. Proces redukce chromozomů však nebyl vždy spolehlivý.
Pomoc nejen pro gaye, ale i pro ženy
Ačkoli se především v médiích mluví hlavně o tom, že by tato metoda mohla umožnit mužským párům mít děti bez ženy, vědecký tým zdůrazňuje i její potenciál pro ženy, které nemohou mít děti kvůli problémům s vajíčky - například po onkologické léčbě.
"Mnoho žen nemůže mít rodinu, protože ztratily vajíčka, což se může stát z řady důvodů, včetně léčby rakoviny. Schopnost generovat nová vajíčka by byla velkým pokrokem," dodává profesor Anderson.
Výzvy a omezení
Přestože jde o slibný vývoj, studie má i své limity. Naprostá většina vajíček (91 procent) se po oplodnění dále nevyvíjela. Navíc se u některých embryí objevily chromozomální abnormality, což představuje riziko pro budoucí vývoj. Vědci proto upozorňují, že před případným použitím u lidí bude potřeba ještě mnoho let výzkumu a testování.
A vedle technických výzev hrají velkou roli i etické otázky, regulace, legislativa či rizika genetické nestability.
IVF a budoucnost
V současnosti je hlavní metodou léčby neplodnosti takzvané in vitro fertilizace (IVF), při které se vajíčko oplodní spermií v laboratoři a embryo se vloží do dělohy ženy. Tento proces pomohl milionům párů po celém světě. Přesto má IVF své limity - zejména pokud je problém přímo ve vajíčkách. Metoda mitomeiózy by tak v budoucnu mohla nabídnout novou šanci těm, kdo dnes nemají jiné možnosti.
Ačkoli je tento výzkum ještě v rané fázi, odborníci ho považují za důkaz, že myšlenka geneticky vlastních dětí bez běžných ženských vajíček nemusí být sci-fi. "Je to vzrušující důkaz konceptu. V budoucnu by to mohlo změnit naše chápání neplodnosti i potratů - a možná jednou otevřít cestu k tvorbě spermií a vajíček pro ty, kteří jinak nemají žádné možnosti," uzavírá profesor Ying Cheong z Univerzity v Southamptonu.
Zdroj: DailyMail
