


Začátek roku má zvláštní kouzlo. Kalendář je prázdný, hlava plná plánů a představa „nového já“ se zdá být na dosah ruky. Jenže pak přijde realita. Podle dat sportovní sociální sítě Strava právě druhý lednový pátek představuje okamžik, kdy se většina novoročních předsevzetí definitivně rozpadá. Proč tomu tak je?

V angličtině se tomuto dni říká Quitters Day, česky pak Den slabé vůle. A není to náhoda. Nadšení z prvních dnů roku vyprchává, výsledky se ještě nedostavily a staré návyky začínají být lákavější než nové cíle. Právě tehdy má ale smysl se nezastavit – nebo si alespoň dovolit začít znovu.
Aplikace Strava analyzovala už v roce 2019 přes 31,5 milionu sportovních aktivit a zjistila, že až 80 procent lidí uvádí jako kritický moment v rámci svých předsevzetí právě druhý lednový pátek. Další studie pak ukazují, že přibližně dvě třetiny lidí své cíle opustí do jednoho měsíce. Přitom změna chování potřebuje čas. Odborníci mluví zhruba o 66 dnech, než se nový návyk skutečně zautomatizuje.
Jinými slovy: většina z nás to vzdá dřív, než má šanci sklízet první výsledky.
Psychologové se shodují, že klíčem k úspěchu není železná disciplína, ale realistická očekávání a podpora okolí. Den slabé vůle tak může fungovat jako symbolický restart – připomínka, že zakolísání neznamená selhání celé snahy. Smyslem není jet na sto procent a bez chyby, ale vracet se k cíli znovu a znovu.
„Lidé mají tendenci začít příliš rychle a příliš tvrdě. Tělo na to není připravené a hlava také ne,“ říká kondiční trenér za značku inSPORTline Petr Kopřiva. „Když se hned na začátku snažíte cvičit pětkrát týdně, zvyšujete riziko přetížení, zranění i toho, že vás to psychicky semele. To je nejčastější scénář, který vidím u lidí, kteří skončí během prvních dvou týdnů.“
Podle Kopřivy patří mezi nejrozšířenější mýty představa, že cvičení musí být nutně intenzivní, jinak nemá smysl. „Velká část lidí má pocit, že když se po tréninku necítí vyčerpaní, nebylo to dost dobré. Jenže právě tenhle přístup vede k tomu, že se cvičení stane krátkodobou epizodou,“ vysvětluje. „Pro začátečníky je mnohem důležitější pravidelnost v menších dávkách než výkon. Tělo si potřebuje zvyknout na zátěž a postupně se adaptovat, ne s ní bojovat,“ dodává.
A co si dáváme za předsevzetí nejčastěji? Podle průzkumu agentury Ipsos si novoroční předsevzetí dává 41 procent Čechů. Nejčastěji jde o hubnutí (39 %), zdravější stravování (32 %) a více pohybu (30 %). Dále následují cíle spojené s financemi, stresem, rodinou, kariérou nebo vztahy. Přestat kouřit chce zhruba každý desátý člověk, nejčastěji ve věku 36–44 let - přesto jen 12 procent lidí přiznává, že své předsevzetí splní úplně. Většina zůstává někde na půl cesty.
Každoročně vidíme, že v lednu návštěvnost fitness center roste až o 200 procent u levnějších zařízení a zhruba o polovinu u těch dražších. V únoru už u předsevzetí ale vydrží jen polovina lidí, a v březnu pak zhruba třetina. „Novoroční předsevzetí často nevycházejí proto, že si lidé stanovují nereálné cíle – například zhubnout deset kilo za měsíc,“ upozorňuje výživová poradkyně Věra Burešová z Naturhouse. „Pokud si zvolíte cíl, který je v mezích možností, a máte silnou motivaci, šance na úspěch se výrazně zvyšuje,“ dodává.
Podobně mluví i fitness trenérka Petra Kotrlová, podle které je na začátku klíčové stanovit si cíle tak, aby byly opravdu zvládnutelné. „Ideální je první týden či dva jen sledovat a zapisovat, jak na tom skutečně jsme – například kolik spíme, kolik toho ujdeme, co jíme nebo kolik pijeme tekutin. Teprve na základě těchto reálných dat má smysl stanovovat si konkrétní cíle. Častým problémem totiž bývá, že se přeceňujeme,“ vysvětluje.
Možná tedy není čas přidávat další extrém, ale spíš ubrat. A vydržet o trochu déle než do druhého lednového pátku.









Italské letovisko Punta Marina na pobřeží Jaderského moře čelí invazi pávů, na které si mnozí obyvatelé stěžují kvůli hluku a znečištění ulic. Ptáci s dlouhými duhovými ocasy tam chodí po ulicích, procházejí se po střechách a turisté si je s nadšením fotí. Někteří místní ale tvrdí, že více než pávi, kteří jsou v této oblasti přítomni po staletí, je obtěžuje zájem médií.



Americký prezident Donald Trump během středečního letu do Pekingu prohlásil, že svůj čínský protějšek Si Ťin-pchinga vyzve, aby otevřel svou zemi americkému obchodu. Při mezipřistání pro doplnění paliva na Aljašce přitom přibral na palubu prezidentského speciálu do skupiny předních amerických podnikatelů, doprovázejících jej do Číny, také šéfa výrobce čipů Nvidia Jensena Huanga.



Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ve středu definitivně odkryl svůj nový poradní tým. A sestava kolem šéfa diplomacie jasně ukazuje, odkud bere inspiraci. V novém okruhu lidí kolem Černínského paláce se objevují jména spojená zejména s Václavem Klausem, ale i výrazně skeptickým pohledem na současnou evropskou diplomacii.



Americký stát Florida příští měsíc uzavře kontroverzní detenční středisko pro migranty Alligator Alcatraz (Aligátoří Alcatraz) v národním parku Everglades, píše deník The New York Times s odvoláním na informované zdroje. Úřady plánují zadržované migranty přemístit na začátku června a zařízení rozebrat v následujících týdnech.



„Člověk udělá za život jen několik dobrých fotek. Já jich mám šest. Na sedmou čekám,“ přiznal Jan Saudek, který dnes slaví 91. narozeniny. Slova, která pronesl loni ve svém branickém ateliéru, ale stále znějí aktuálně. Ne jako bilance legendy, která chce uzavírat vlastní příběh. Spíš jako zpověď člověka, který se ani po desítkách let nepřestal honit za obrazem, jenž by přežil jeho samotného.