Příběh lodi Mary Celeste je jednou z nejzáhadnějších mořských událostí v dějinách. Americká brigantina byla v roce 1872 nalezena uprostřed Atlantiku zcela opuštěná, bez jediné stopy po desetičlenné posádce. Co se tehdy na moři skutečně stalo?
Původ lodi Mary Celeste
Na pobřeží Nového Skotska, kde se Atlantik setkává s kanadskou pevninou, byla v roce 1860 položena kýlová deska lodi, která se později stala jednou z největších námořních záhad historie. Na vodu byla spuštěna 18. května 1861 pod britskou registrací jako "Amazon".
Již od počátku ji pronásledovala smůla - během první plavby zemřel její kapitán na zápal plic a loď utrpěla několik poškození, včetně vážného najetí na mělčinu v Cow Bay na ostrově Cape Breton v říjnu 1867.
Tato série nešťastných událostí vedla k pověsti, že je loď prokletá. Nakonec ji koupil Američan Richard W. Haines, který ji přejmenoval na Mary Celeste. Loď významně upravil a dále prodal skupině, jejímž členem byl i kapitán Benjamin Spooner Briggs.
Původ lodi Mary Celeste
Na pobřeží Nového Skotska, kde se Atlantik setkává s kanadskou pevninou, byla v roce 1860 položena kýlová deska lodi, která se později stala jednou z největších námořních záhad historie. Na vodu byla spuštěna 18. května 1861 pod britskou registrací jako "Amazon".
Již od počátku ji pronásledovala smůla - během první plavby zemřel její kapitán na zápal plic a loď utrpěla několik poškození, včetně vážného najetí na mělčinu v Cow Bay na ostrově Cape Breton v říjnu 1867.
Tato série nešťastných událostí vedla k pověsti, že je loď prokletá. Nakonec ji koupil Američan Richard W. Haines, který ji přejmenoval na Mary Celeste. Loď významně upravil a dále prodal skupině, jejímž členem byl i kapitán Benjamin Spooner Briggs.
Poslední plavba
Osudová plavba pod novým kapitánem, která je dodnes opředena tajemnými skutečnostmi, začala 7. listopadu 1872. Benjamin Spooner Briggs vyplul z přístavu v New Yorku směrem do italského Janova s nákladem průmyslového denaturovaného alkoholu. Briggs byl respektovaným námořníkem, zbožným křesťanem a abstinentem. Známý byl také pečlivostí, se kterou vybíral svou posádku.
Na tuto cestu se dokonce rozhodl vzít s sebou i svou rodinu - manželku Sarah a dvouletou dcerku Sophii. Spolu s nimi bylo na palubě sedm zkušených námořníků včetně prvního důstojníka Alberta Richardsona.
Podle lodního deníku Mary Celeste čelila po dobu dvou týdnů nepříznivému počasí a rozbouřenému moři. Poslední záznam v deníku byl datován k 25. listopadu 1872 a uváděl, že loď se nacházela na dohled od Azorských ostrovů, přibližně 10 kilometrů od pevniny.
Objev opuštěné lodi
Dne 4. prosince 1872 Mary Celeste nalezla britská brigantina Dei Gratia. Loď se pohupovala na vlnách mezi Portugalskem a Azorskými ostrovy, její plachty byly napnuté větrem, jako by ji někdo stále řídil. Zvláštní ale bylo, že nereagovala na signály z britské lodi.
Kapitán David Morehouse z lodi Dei Gratia scénu pozoroval a zjistil, že se jedná o Mary Celeste - loď kterou znal a s jejímž kapitánem ho dokonce pojilo přátelství. Rozhodl se vyslat na palubu vyšetřovací skupinu.
Když první důstojník Oliver Deveau vstoupil na její palubu, nenašel tam nikoho. Po důkladném prohledání lodi nenašli ani cokoli, co by naznačovalo jakýkoli násilný scénář - žádné známky bojů, jen opuštěná loď s nákladem průmyslového alkoholu, plující jako přízrak oceánem.
Stav lodi při nálezu
Když námořníci Mary Celeste našli, byla v zanedbaném, ale plavbyschopném stavu. Část plachet byla rozvinutá a poškozená bouří, lanoví viselo volně přes boky lodi. Na palubě ale chyběl záchranný člun. V podpalubí se nacházel přibližně jeden metr vody - množství sice významné, ale nikoliv kritické pro bezpečnost takového plavidla.
Náklad 1701 sudů průmyslového alkoholu určeného do italského Janova byl téměř kompletní - pouze devět sudů bylo prázdných.
Osobní věci kapitána Benjamina Briggse i jeho rodiny a posádky byly nedotčené a pečlivě uložené na svých místech. Stejně tak zásoby jídla a pitné vody. Ty by stačily na dalších šest měsíců plavby.
Ilustrace interiéru kajuty lodi Mary Celeste, jak ji údajně našla posádka z lodi Dei Gratia 5. prosince 1872
Ilustrace interiéru kajuty lodi Mary Celeste, jak ji údajně našla posádka z lodi Dei Gratia 5. prosince 1872, kdy byla loď objevena opuštěná v Atlantickém oceánu. Kresba neznámého umělce publikovaná v časopise Strand v červenci 1913.
Vyšetřování odpovědi nepřineslo
Záchranná britská loď přivlekla opuštěnou Mary Celeste do Gibraltaru, kde začalo vyšetřování. Slyšení vedl Frederick Solly-Flood, muž popisovaný jako arogantní a tvrdohlavý. Svědectví členů posádky Dei Gratia ho osobně přesvědčilo, že musel být spáchán zločin.
Solly-Flood nejvíce podezříval posádku lodi Dei Gratia. Naznačoval, že kapitána Briggse a jeho rodinu mohli zavraždit. Tato teorie však byla z velké části vyvrácena, když se zjistilo, že domnělé krvavé skvrny na lodi nejsou krev. Navíc vyšetřování opakovaně potvrdilo, že nic cenného nebylo odcizeno a že kapitáni byli přátelé.
Navzdory intenzivnímu vyšetřování a mnoha teoriím slyšení v Gibraltaru nevedlo k definitivní odpovědi na otázku, co se s deseti lidmi na palubě Mary Celeste stalo.
Teorie o příčině opuštění lodi
Existuje mnoho teorií o tom, proč posádka opustila plavbyschopnou loď. Jedna z těch v současnosti považovaných za nejpravděpodobnější souvisí s nákladem alkoholu, konkrétně s devíti sudy, které byly nalezeny prázdné. Námořníci ale alkohol vypít nemohli - denaturovaný alkohol je líh, který byl chemicky upraven tak, aby nebyl poživatelný.
Devět prázdných nalezených sudů bylo údajně z jiného dřeva než zbytek. Někteří lidé tak naznačují, že mohlo jít o únik výparů, které u kapitána vyvolaly obavy z výbuchu. Kapitán Briggs, zkušený námořník, mohl nařídit dočasnou evakuaci na záchranný člun, který by byl tažen za lodí, dokud se výpary nerozptýlí. Pokud by se ale vlečné lano přetrhlo, posádka by zůstala bezmocně sledovat, jak se Mary Celeste vzdaluje, což by znamenalo jistou smrt v rozbouřeném Atlantiku.
Další teorii formuloval Dr. Andrea Sella z University College London, který experimentálně prokázal, že výpary z unikajícího alkoholu mohly způsobit takzvanou tlakovou explozi. Ta by nevytvořila žádné stopy ohně nebo sazí, ale byla by dostatečně mohutná na to, aby přiměla kapitána k evakuaci lodi. Záznamy ukazují, že z nákladu uniklo přibližně 300 galonů alkoholu, což je více než dost na vytvoření takové exploze. Dr. Stella tuto hypotézu ověřil praktickým experimentem. Dnes se považuje za nejpravděpodobnější teorii, proč posádka opustila loď.
Jiná teorie se zaměřuje na pumpy, které slouží k čerpání vody ven z lodí. Je možné, že se jedna ucpala - byla totiž nalezena rozebraná. Mary Celeste na své předchozí plavbě převážela uhlí a také v tom období prošla rozsáhlými opravami. Piliny a uhelný prach mohly pumpy ucpat. Kapitán pak mohl přecenit množství vody v podpalubí a nařídit evakuaci. Zvláště, když se nacházeli na dohled od Azorských ostrovů.
Osud posádky
Příběh Mary Celeste je jako námořní román, kterému chybí poslední kapitola. Osud deseti lidí z paluby Mary Celeste dodnes zůstává jednou z největších námořních záhad historie. Kapitán, jeho žena Sarah, dvouletá dcera Sophia a sedm členů posádky nebyli nikdy nalezeni, ani živí, ani mrtví.
Kapitán Benjamin Briggs byl zkušený námořník s vynikající pověstí. Proč by on, jeho žena, malá dcerka a členové posádky opustili funkční loď? Co je mohlo vyděsit natolik, že se rozhodli riskovat život v malém záchranném člunu uprostřed rozbouřeného Atlantiku?
Možná doufali, že se vrátí, až nebezpečí pomine. Možná plánovali doplout k nedalekým Azorským ostrovům. Ale rozbouřený Atlantik nemá slitování, natož s malými čluny.
Pozdější osudy lodi
Po záhadném incidentu pokračovala Mary Celeste ve službě pod různými majiteli. V lednu 1885 narazila na útes Rochelois a ztroskotala u ostrova Haiti. Její kapitán Gilman Parker ji tam úmyslně navedl na útes při pokusu o pojistný podvod.
Parker pak prodal práva na záchranu lodi americkému konzulovi za 500 dolarů a uplatnil pojistný nárok na údajnou hodnotu nákladu lodi. To byl konec jedné z nejproslulejších lodí, které kdy brázdily moře.
Na rozdíl od prvotních tvrzení byl vrak Mary Celeste podle archeologa Jamese Delgada s jistotou identifikován. Delgado porovnal zbytky vraku s historickými záznamy a po pečlivém studiu fragmentů dospěl k závěru, že se skutečně jedná o tuto loď.
Mary Celeste tak zakončila svou pozoruhodnou historii, která začala jednou z největších námořních záhad všech dob - nevysvětlitelným zmizením celé posádky uprostřed Atlantiku v prosinci 1872 - a skončila na korálových útesech Karibiku o třináct let později.
Literární a kulturní vliv
Příběh opuštěné lodi Mary Celeste inspiroval bezpočet literárních děl, filmů a televizních pořadů, přičemž nejznámějším z nich je povídka Sira Arthura Conana Doyla "J. Habakuk Jephson's Statement" z roku 1884. Tato povídka, ačkoliv zcela fiktivní, zásadním způsobem přispěla k popularizaci záhady a jejímu dalšímu rozšíření v populární kultuře.
Zajímavé je, že Doylova povídka byla publikována anonymně v lednovém vydání časopisu The Cornhill Magazine. Pro mladého Doyla, tehdy ještě neznámého autora, představovala skutečně významný krok k budoucí literární kariéře.
Povídka vyvolala okamžitou senzaci, částečně i proto, že ji Doyle prezentoval jako svědectví z první ruky o skutečných událostech - podobný přístup později využil i u příběhů Sherlocka Holmese. Mnozí čtenáři byli přesvědčeni, že jde o pravdivý příběh, a bostonský Herald dokonce text přetiskl jako zpravodajský článek.
Nepravděpodobné a paranormální teorie
Kromě racionálních vysvětlení existuje mnoho nepravděpodobných teorií o zmizení posádky Mary Celeste. Zahrnují únosy mimozemšťany, paranormální jevy, útoky obřích chobotnic a spojení s Bermudským trojúhelníkem (přestože loď byla nalezena v úplně jiné části Atlantiku).
V roce 1924 deník Daily Express publikoval smyšlený příběh, podle kterého posádka Mary Celeste nalezla opuštěný parník s pokladem a rozhodla se začít nový život ve Španělsku.
Jedním z nejbizarnějších příběhů byl údajný deník Abela Fosdyka z roku 1913, který tvrdil, že kapitán Briggs skočil do moře, aby dokázal, že umí plavat i kompletně oblečený. Když se pódium pro diváky zřítilo, všichni kromě Fosdyka se stali potravou pro žraloky. Později se ukázalo, že Fosdyk nikdy neexistoval a celý příběh byl novinářským výmyslem.
Vědci se dnes přiklánějí k teorii o výbuchu alkoholových výparů, který mohl vyděsit posádku natolik, že opustili loď v záchranném člunu a později zahynuli v bouři.
Trvalý odkaz záhady
Záhada Mary Celeste zůstává jednou z nejznámějších námořních záhad v historii. I po více než 150 letech přitahuje pozornost historiků, spisovatelů a badatelů.
Mary Celeste se stala symbolem nevysvětlitelných zmizení a záhadných událostí na moři, inspirujícím nespočet teorií a spekulací, které pokračují dodnes.
Pomník lodi Mary Celeste se nachází na Spencer's Island v Novém Skotsku
Pomník lodi Mary Celeste se nachází na Spencer's Island v Novém Skotsku, kde byla loď v roce 1861 postavena. Vedle něj vznikl také divadelní prostor ve tvaru lodi.
Jediným jistým faktem dodnes zůstává, že posádka zmizela beze stopy. Více už se podle odborníků pravděpodobně nikdy nedozvíme.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚZničili jsme velitelství revolučních gard i íránská vojenská letiště, tvrdí Američané
Ozbrojené síly Spojených států během pokračujících operací zničily velitelská a řídicí centra íránských revolučních gard, schopnosti íránské protivzdušné obrany, odpalovací zařízení raket a dronů i vojenská letiště. Na X to v úterý brzy ráno uvedlo regionální velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM.
Dovolenou si zkrátili, bezpečí má přednost. V Praze přistálo letadlo s turisty z Blízkého východu
V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Maskatu.
ŽIVĚAirbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu, prohlásil Macinka
Český armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší letoun airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu dnes v 19:00, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Na briefingu to v pondělí v podvečer novinářům řekl ministr zahraničí Petr Macinka.
Česká paráda obnažila slovenskou apokalypsu. Lžeme sami sobě, zuří Hrbatý
Ten rozdíl přímo bil do očí. České tenistky Laura Samson a Lucie Havlíčková si podmanily velký turnaj ITF v Trnavě a to i přesto, že domácí hráčky měly slušný přísun divokých karet. Slovenský tenisový svaz je terčem kritiky, že se hráči a hráčky neprosazují ve špičce. V první stovce žebříčku není z nich nikdo.
„Žijeme v domě, kde Destinnová často pobývala,“ říká autorka knihy o slavné pěvkyni
V těchto dnech vyšel nový historický román s názvem Emmy Destinn 1 (Goodmind), jenž je součástí plánované trilogie o legendární české sopranistce, která dobyla světová jeviště. Jeho autorkou je slovenská scenáristka, herečka a doktorka v oboru sociálních věd Lucia Klein Svobodová. V rozhovoru mluví nejen o komplikované osobnosti této operní pěvkyně, ale i o svých pochybách během psaní knihy.