


Psal se srpen roku 1996, když téměř neviditelná kapka třpytivé látky sklouzla po latexové rukavici chemičky Karen Wetterhahnové. Jak moc se chvíle, kdy pipetovala extrémně toxickou organickou rtuť, stane osudovou, si ani nedokázala představit. Pouze jedna malá kapka změnila život nejen jí, ale i celé vědecké komunitě.

Wetterhahnová, která se narodila v roce 1948 v Plattsburghu v New Yorku, už od mládí milovala vědu a byla mistryní ve svém oboru. Nebylo tak velkým překvapením, že právě ona se stala první profesorkou chemie na Dartmouth College.
Chemička se specializovala na toxické kovy – zkoumala, jak ovlivňují lidské tělo a metabolismus buněk, vedla výzkumné projekty, psala desítky vědeckých studií, mentorovala studentky a stala se inspirací pro mnoho mladých vědců. Doma pak zastávala roli maminky dvou dětí a manželky Leona Webba - muže, který ji podporoval ve všem, co dělala.
A v laboratoři pak byla vždy precizní. Nenosila jen ochranné rukavice a brýle, například pracovala také pod digestoří, která odsávala škodlivé výpary. Přesto jedna kapka dimethylrtuti pronikla rukavicí a odstartovala nezvratný osud, přičemž Karen si úniku nevšimla. Uklidila si své pracovní místo a šla domů, aniž by netušila, že toxická látka už začala její tělo nenápadně ničit.
Nejprve se objevily drobné příznaky: únava, nevolnost, ztráta chuti k jídlu. Přátelé si mysleli, že chytla nějaký virus ze zahraniční cesty. Ale pak začalo být jasné, že něco není v pořádku. Karen začala zakopávat, mluvila nesrozumitelně a její ruce se třásly. „Vždycky byla tak soustředěná a energická. Najednou padala, jako by byla opilá,“ vzpomínal Leon.
Po měsících vyšetření, zkoumání zdraví celé rodiny a také početných testů konečně přišla diagnóza: otrava rtutí. Chemička proto odstartovala chelatační terapie – léky měly toxiny vyvést z těla, které si však s chemikálií už nedokázalo poradit. A tak v únoru 1997 upadla do kómatu a 8. června 1997 zemřela.
Karenina smrt byla tragická, ale rozhodně ne zbytečná. Ukázala světu, jak nebezpečná rtuť je – jak může do těla proniknout i přes latexovou rukavici za pouhých pár sekund a devastovat tělo postupně a nepozorovaně. Díky jejímu případu se tak laboratorní bezpečnost zásadně změnila: vědci dnes nosí dvojité rukavice, včetně odolných laminátových, a pracují s toxickými látkami s maximální opatrností.
A přestože Karen byla známou vědkyní a díky ní změnili standardy bezpečnosti, mimo laboratoř byla známá spíše jako laskavá matka a partnerka. Její domov byl plný smíchu, hudby a domácích zvířat, v zahradě pak pečovala o rostliny, u bazénu pořádala sousedské oslavy a vždy nacházela čas pro děti. „Nikdy jsme nevěděli, že je světově proslulá vědkyně,“ vzpomínala sousedka. „Byla prostě maminkou,“ dodala.
Časem se Wetterhahnová stala symbolem odvahy a vědecké integrity. V Dartmouthu po ní pojmenovali stipendia, ocenění a vědecké sympozium, a Národní institut pro environmentální zdraví pak založil každoroční ocenění Karen Wetterhahn Memorial Award pro mladé výzkumníky. Její smrt varovala svět před nebezpečím „neviditelných“ chemických látek a vedla k zásadnímu zlepšení laboratorní bezpečnosti. Ed Dudek, který s ní pracoval, vše shrnul slovy: „Ta nehoda byla budíček. Dnes si jsme plně vědomi všeho, co děláme.“
A tak její odkaz žije dál. A její příběh je připomínkou, že i jedna jediná kapka může změnit celý svět vědy.
Zdroje: Mental Floss, LA Times, Wikipedia



Sledovali jsme dnešní dění na olympiádě v Miláně a Cortině d'Ampezzo.



Sebevražedný atentátník v pátek v šíitské mešitě Chadídža Al-Kubra v době páteční modlitby na okraji Islámábádu zabil nejméně 31 lidí a dalších 169 zranil, uvedly podle agentury AFP bezpečnostní zdroje. Místní zdroje médií předpokládají další nárůst počtu obětí, jelikož řada zraněných je v kritickém stavu.



Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci česká herečka Jana Brejchová. Informaci přinesl web iDnes.cz. Brejchová patřila k hvězdám i femme fatale českého filmu, před kamerou stanula už jako školačka a rychle se stala jednou z nejobsazovanějších hereček. Jen pár týdnů nazpět oslavila své 86. narozeniny.



Tenistka Sára Bejlek postoupila v Abú Zabí z kvalifikace až do svého prvního finále na okruhu WTA.



Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Nobelovy ceny za mír rozpoutala další diplomatický spor. Nyní konkrétně mezi polským premiérem Donaldem Tuskem a americkým velvyslancem v Polsku Tomem Rosem. Polský zákonodárce totiž odmítl podpořit Trumpovu nominaci, což Washington označil za urážku. Varšava ale trvá na tom, že partnerství neznamená slepou poslušnost.