Francouzští historici zjistili identitu ženy, která se stala předlohou slavného obrazu výtvarníka Gustava Courbeta s názvem L'Origine du monde (Původ světa).
Plátno z roku 1866 ukazuje realistické proporce genitálií ženy s roztaženýma nohama ležící na posteli. Podle expertů se téměř na sto procent jedná o pařížskou baletku Constance Queniauxovou. Informovala o tom agentura AFP.
Historici přitom byli po desetiletí přesvědčeni, že se jedná o irskou modelku Joannu Hiffernanovou, která měla milostné pletky i s Courbetovým přítelem, americkým malířem Jamesem Whistlerem. Přesto někteří specialisté na výtvarné umění identitu již dříve zpochybňovali, zejména proto, že Hiffernanová byla údajně zrzka.
Vše nakonec odhalila až korespondence mezi francouzskými spisovateli Alexandrem Dumasem a George Sandovou. Právě známá spisovatelka milostných románů a také milenka Alfreda de Musseta či Franze Liszta v dopise píše o Constance Queniauxové.
Modelku prozradilo i obočí
Na pravou identitu ženského klína přišel francouzský historik Claude Schopp, když pročítal Dumasovu korespondenci kvůli své knize. "Většinou na něco přijdu po dlouhých letech práce. Tady jsem na to ale přišel hned," sdělil.
O svůj objev se podělil se Sylvií Aubenasovou z Francouzské národní knihovny. I ta je přesvědčená, že modelkou je pařížská baletka. Té bylo v době vzniku obrazu čtyřiatřicet let. Když odešla z divadla, přetahovala se s Marií Anne Detourbayovou, slavnou pařížskou kurtizánou a vedoucí literárního salonu, o přízeň osmansko-egyptského diplomata Halila Şerifa Pashy. Arabský diplomat pak plátno od Courbeta koupil do své osobní sbírky erotických obrazů.
Právě Detourbayová byla dříve odhadována jako modelka Courbetova obrazu. Ale podle Aubenasové koresponduje ženské ochlupení spíše s "nádherným černým obočím" Queniauxové. Což podle ní dokazují také dobové fotografie.
Dalším důkazem, že se skutečně jedná o pohled na intimní partie baletky, je podle Schoppa skutečnost, že Queniauxová darovala Courbetovi obraz kamélií, v jehož středu se nachází otevřený červený květ. Právě kamélie byly v 19. století spojovány s kurtizánami díky Dumasově novele Dáma s kaméliemi. Aubenasová se ale domnívá, že mohlo jít také o dar Halila Pashy.
Výzkumnice z Francouzské národní knihovny nicméně věří, že znalci v 19. století ve skutečnosti věděli o pravé identitě klína, ale během let se informace vytratila. Někdejší tanečnice se později stala velmi respektovanou filantropkou.
Obraz Původ světa zůstává dodnes kontroverzní. Britský deník The Guardian připomněl, že v roce 2011 byli někteří uživatelé Facebooku cenzurováni za to, že si obraz dali na svůj profil.
