Internetovou petici zorganizovalo hnutí KuToo, jehož název je odvozen od světové kampaně MeToo. První z iniciativ odkazuje na dvojici japonských slov kutsu a kutsú, tedy bota a bolest.
Petici v pondělí předala ministerstvu zdravotnictví japonská herečka Jumi Išikawová, která pracuje na poloviční úvazek v pohřebním ústavu. Pod peticí je již 21 tisíc podpisů a stále jich přibývá. Některé hlasy v rámci hnutí požadují i mírnější dress code pro muže, kteří musí ve většině firem nosit obleky. Informovala o tom agentura Reuters.
Išikawová v lednu na twitteru napsala, že musí v práci nosit boty s podpatky vysokými pět až sedm centimetrů, z čehož ji bolí nohy. Mnohé japonské společnosti sice po ženách výslovně nechtějí, aby na pracoviště chodily s vysokými podpatky, ale řada žen tak činí kvůli kulturním a sociálním zvyklostem.
"Podle mého to (nošení obuvi s vysokými podpatky) spadá do rámce toho, co se na pracovišti obecně uznává jako nezbytné a žádoucí," odpověděl ministr Nemoto na otázku opozičního poslance v parlamentní komisi. Zároveň ale řekl, že nutí-li zaměstnavatel nosit takový typ obuvi ženu, která kvůli tomu předtím utrpěla zranění, dá se to považovat za obtěžování.
Komentáře ministra zdravotnictví podle Išikawové téma postrčily více do středu pozornosti. Iniciátorka petice doufá, že lidé začnou debatu brát vážně. "Vypadá to, že muži nechápou, že nošení vysokých podpatků může bolet a způsobit zranění," řekla agentuře Reuters.
Podobná hnutí se objevila i v dalších zemích. V Británii v roce 2015 založila online petici recepční ze společnosti PricewaterhouseCoopers. Zaměstnavatel ji poslal bez platu z práce domů, protože neměla na nohou boty s podpatky v rozmezí pěti až deseti centimetrů.
V roce 2016 přišlo několik hereček, včetně Julie Robertsové, na filmový festival v Cannes bez bot. V roce 2015 se objevily zprávy, že na festivalu v Cannes nebyly na červený koberec vpuštěny některé ženy ve střevících bez vysokých podpatků.
