"Proč do Polska?" slýchávala Kristýna Soukupová, když svým kamarádům říkala, že svou tříměsíční studentskou stáž absolvuje v dolnoslezské Vratislavi místo v Dánsku či Norsku.
Předsudky přátel o povaze Poláků zapomněla po pár dnech. Překvapili ji nejen milí místní, ale také špičkové vybavení na univerzitě a množství míst k volnočasovým aktivitám.
Vratislav má tisíciletou historii, která se pojí i s tou českou, během 16. století byla dokonce nejdůležitějším obchodním městem tehdejší Koruny české. Na zdejší univerzitě, založené v roce 1702, působili například Jan Evangelista Purkyně či Karel Slavíček.
Pochlubit se může i řadou absolventů, pozdějších nositelů Nobelovy ceny. Mezi nimi jsou například matematik a fyzik Max Born, lékař Paul Ehrlich či nechvalně známý "otec chemických zbraní" Fritz Haber, který se podílel na vynálezu yperitu či původně hubícího prostředku na hmyz Cyklonu B.
Vyfotit všechny trpaslíky
Právě vysoká úroveň univerzitního vzdělání a vybavení přesvědčila studentku doktorského programu na ČVUT, aby vyrazila absolvovat povinnou výzkumnou stáž do hlavního města Dolnoslezského vojvodství. "Docela jsem koukala. Laboratoře mají vybavené tisíckrát líp než my a k dispozici mají milion přístrojů, protože sehnali peníze z Evropské unie," popsala výzkumné zázemí Soukupová.
Když zrovna neměřila vzorky v laboratoři, vyrazila běhat do přírody, cvičit na venkovní posilovací stroje nebo chytat trpaslíky. Ač to zní sebezvláštněji, zatímco všude po světě se loni chytali pokémoni, ve Vratislavi se loví už pár řádek let trpaslíci.
Dvacet až třicet centimetrů vysoké bronzové sošky lze spatřit na různých místech Vratislavi. První trpaslíci se do města nastěhovali v roce 2005 a jejich autorem byl Tomasz Moczek. Momentálně je jich po celém městě k vidění 165. Vydat se lze na speciální trpasličí procházku po městě nebo si stáhnout aplikaci a lovit na vlastní pěst.
Že se nejedná pouze o zábavu pro děti, potvrzuje i Kristýna Soukupová: "Říkala jsem si, že je během těch tří měsíců všechny postupně najdu a vyfotím. Pokaždé, když jsem jednoho našla, radovala jsem se."
Zapojení místních do utváření veřejného prostoru
Když studentku omrzeli trpaslíci, vydala se poznávat místní kavárny. Spousta zajímavých jich je podle Soukupové v populární čtvrti Nadodrze. "Do téhle hipsterské čtvrti jsem se vydala i s Free City Tour na speciální street art prohlídku. Hrozně se mi líbil jeden dvůr mezi domy, který byl celý až do výšky dvou metrů pomalovaný. Na zdech domů jsou nakreslení lidé i se zvířaty, kteří tam bydlí, což mi přišlo jako skvělý nápad. Prostě se jeden víkend dohodli a pózovali. A během samotné prohlídky jsme potkali jednu z namalovaných žen. Myslela jsem si, že je to domluvené," vzpomíná.
Oživování rezidenčních částí města byl i jeden z projektů Vratislavi 2016, Evropského hlavního města kultury, s názvem Vratislav - Vstup ze dvora, kdy se místní zapojili do kreativního procesu utváření veřejného prostoru.
Prestižní titul udělovaný ročně dvěma evropským městům přiměl radnici mimo jiné investovat peníze do rekonstrukce nebo otevření nových kulturních objektů.
Proměnou tak například prošlo bývalé občerstvení a mléčný bar BARBARA na ulici Świdnicka. Dnes stylová kavárna - a informační centrum Evropského hlavního města kultury - byla v 80. letech centrem dění občanského hnutí Oranžová alternativa, jež vystupovalo studentskými recesemi a uměleckými happeningy proti tehdejšímu režimu.
Bohatý noční život nejen pro studenty
Aura kreativního studentského města tak Vratislav provází již dlouhá léta. A kromě Poláků či Čechů v centru města stále častěji zaznívá angličtina, španělština či francouzština. Cizince do města lákají nejen nízké ceny za kvalitní služby, ale také bohatý noční život. "Zvláště pro erasmáky byly pořád nějaké akce. Každý den mohl jít člověk do jiného klubu," potvrzuje Kristýna.
Jediné, co jim podle české studentky vadilo, bylo chladné počasí. Chorvatům zase přišlo, že se ve městě více práší. Samotnou Soukupovou překvapila zejména ohleduplnost místních. "Musím říct, že ve Vratislavi mi přišli všichni velmi milí a nápomocní. Neměla jsem žádnou špatnou zkušenost. Když jsem se třeba zeptala někoho na ulici na něco, rádi mi poradili, i když nemluvili anglicky. Přitom tady v Praze mi přijde, že si lidi ostatních moc nevšímají," popisuje.
"Všichni chtějí do Paříže, Polsko je přitom tak hezké"
Při setkávání s Poláky byla také často dotazována, proč je Češi nemají rádi. "Pořád jsme probírali, proč do Polska nikoho moc nenapadne jet," popisuje.
Sama díky pobytu všechny předsudky hodila za hlavu a zemi teď chválí, kde může: "Možností, co vidět, je spousta, ale nikdo moc nepřemýšlí o tom jet do Polska. Všichni raději jezdí do Paříže, Londýna nebo Španělska. A když k moři, tak do Itálie - a Polsko je přitom tak hezké."
A levné. Letenka do Varšavy se dá v akci sehnat za 12 zlotých, zhruba 75 korun, což není ani cena vlakové jízdenky z Prahy do Kolína.
Možností, co ve Vratislavi vidět, je spousta. Od historického Ostrówa Tumskeho s dominantní katedrálou, unikátní Staré radnice na Hlavním náměstí přes Halu století zapsanou na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, multimediální historické centrum Zajezdnia postihující dějiny města až po Domy Jeníček a Mařenka či zoo.
Bowling ve Sky Tower, wakeboarding na Odře
Zkrátka ale nepřijdou ani milovníci sportu. Již ve čtvrtek budou ve Vratislavi zahájeny desetidenní Světové hry v neolympijských sportech. Na různých místech po městě tak budou k vidění zápasy v kickboxu, orientační běh, přetahování lanem či in-line hokej.
Ve slavné věži Sky Tower, odkud je vidět celé město jako na dlani, se mezi sebou utkají hráči bowlingu. Na Staré Odře u Mostu Trzebnickim zase návštěvníci uvidí triky na wakeboardu či vodních lyžích.
Malebné nábřeží kolem řeky Odry bylo dokončeno vloni a definitivně tak zařadilo město po bok šik evropských metropolí, ve kterých to žije. Přesvědčen je o tom i britský deník The Telegraph, který Vratislav zařadil mezi 21 evropských měst, které by cestovatelé rozhodně neměli minout.
