reklama
 
 

Přehnaná zdravá výživa je stejně nebezpečná jako mentální anorexie, varují psychiatři

13. 11. 2015 18:00
Zelenina, káva bez kofeinu, bezlepková strava, potraviny bez umělých přísad. Dáváte si přehnaný pozor na to, co jíte? Pak se vystavujete psychickému onemocnění srovnatelnému s mentální anorexií a bulimií, varují psychiatři. Přílišný důraz na zdravé jídlo totiž může vést k nemoci známé jako ortorexie. "Léčba je to velmi komplikovaná, nejrůznější média nás burcují, jak zhubnout, každodenně nacházíme řady zaručených diet, kolik kilo zhubly nejrůznější celebrity. Stačí jen kliknout. Být příznivcem ortorexie není tak složité. Navíc je člověk in," vysvětluje Miroslava Navrátilová z psychiatrické kliniky v Brně.

Chicago/Praha - Nic se nemá přehánět. Dokonce i dodržování zdravé stravy se může vymknout z rukou a vést až poruše příjmu potravy, tvrdí američtí psychiatři a jejich čeští kolegové jim dávají za pravdu.

Ortorexie je stejně nebezpečná jako mentální anorexie nebo bulimie a považují ji za jistý druh stravovacího terorismu.

Přes shodu naprosté většiny odborníků se názory veřejnosti liší. Článek na americkém serveru Broadly, který na patologickou závislost na zdravé stravě upozorňuje, rozpoutal živou diskusi na sociálních sítích

"V přítomnosti některých potravin, jako například rýže nebo brambor, jsem se vždycky cítil nervózní. Nedokázal jsem ty pocity popsat. Teď už je mi to jasné. Mám ortorexii," souhlasně přitakával jeden z diskutujících. "Odkdy je škodlivé jíst zdravé věci?" ptá se další a vtipkuje, že jde o výmysl a lobbing potravinářského průmyslu.

Ortorexii poprvé popsal v roce 1997 lékař Steven Bratman ve své knize Healthfood Junkies (Fanatici zdravé výživy). Zároveň upozornil na to, že úzce souvisí právě se sociálními sítěmi.

"Myslím si, že všechny ty obrázky na zdravé potraviny jsou moc hezké. Nicméně si také myslím, že tento typ média je jasnou příčinou rozšíření ortorexie, zejména mezi mladšími ročníky," tvrdí pro deník The Independent Bratman.

Může skončit smrtí

Zkušenosti s tímto onemocněním mají i čeští psychiatři. Podle Miroslavy Navrátilové z Psychiatrické kliniky FN Brno je spojeno s velmi komplikovanou léčbou, která by se neměla podcenit. Lidé trpící touto poruchou mají podle ní tendenci problémy podceňovat a lékaře navštíví, až když jim výživoví poradci nejsou schopni pomoct.

"Léčba je to komplikovaná, nejrůznější média nás burcují, jak zhubnout, každodenně nacházíme řady zaručených diet, kolik kilo zhubly nejrůznější celebrity. Stačí jen kliknout, být příznivcem ortorexie není tak složité. Navíc je člověk in," upozorňuje Navrátilová stejně jako její americký kolega na souvislost se sociálními sítěmi a internetem.

Ortorexií podobně jako mentální anorexií či bulimií podle ní trpí především vyšší socioekonomické vrstvy, ve většině případů osoby s vyšší inteligencí. Až přehnaně kontrolují složení potravin, vše si vyhledávají na internetu a blozích a vzájemně se podporují na sociálních sítích.

Podle ní se převážně jedná o vysokoškoláky nebo středoškoláky s velkým kulturním a všeobecným přehledem. Druhá skupina obyvatel se základním vzděláním tíhne spíš k problémům s obezitou.  

Mezi zásady ortorexie patří například nepožívat alkohol, nepít kávu s kofeinem, nejíst potraviny, které obsahují umělé přísady nebo přišly do styku s pesticidy. Později se přidávají další výjimky ze stravování - nejíst výrobky z pšenice, lepku, cukru, vyvarovat se soli, nepoužívat k přípravě stravy kvasnice, sóju, kukuřici, a dokonce i mléčné výrobky. 

"Stravování, zpočátku v rámci zdravého životního stylu, se tak mění v posedlost, kdy nemocný je přesvědčen, že nemá právo jíst zakázané potraviny, čemuž obětuje veškerý svůj volný čas. Podobně jako u mentální anorexie si neuvědomuje důsledky svého počínání," upozorňuje Navrátilová.

Pokud dotyčný nad stravováním ztratí kontrolu, trpí výčitkami a depresemi.

Ortorexie často postihuje perfekcionisty, kteří trpí nutkavou myšlenkou, že své zdravé stravování vyšperkují k dokonalosti. V extrémních případech může dokonce dojít k vyčerpání organismu a smrti, dodává lékařka.

Musíme se naučit nově přemýšlet, setrvání u modelu chemické medicíny je slepá cesta. Chemický lék působí úplně jinak, než to v organismu probíhá, tvrdí zakladatel Univerzity Nové doby Milan Calábek | Video: Daniela Drtinová |  25:48

autor: Petra Jansová | 13. 11. 2015 18:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama