Konec anorexie? Francie chce zakázat příliš hubené modelky

Reuters Magazín Reuters, Magazín
23. 3. 2015 8:01
Francouzští politici vyhlásili válku mentální anorexii. Chtějí prosadit zákon, který bude bojovat proti vychrtlým modelkám.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Paříž – Francouzští socialističtí politici hodlají prosadit zákon, který by měl zakazovat příliš hubené modelky. Za jeho porušení by následně mohly být módní domy pokutovány a módní agenti posíláni do vězení. Uvedla to ministryně zdravotnictví Marisol Touraine pro televizní stanici BFM TV.  

"Je důležité, aby modelky propagovaly zdravý životní styl založený na dostatečné stravě. Velmi často se totiž stávají vzorem pro desítky tisíc dospívajících dívek," řekla Marisol Touraine.

Modelky by tak v budoucnu měly disponovat platným lékařským potvrzením o hodnotě BMI (Body Mass Index), která by se měla pohybovat minimálně kolem osmnácti. To znamená, že při výšce 175 centimetrů by žena měla vážit alespoň pětapadesát kilo.

Preventivní kontrolou váhy proti anorexii

Na dohlížení zákona by v praxi dohlíželi kontroloři hmotnosti, kteří by za porušení mohli udělit pokutu až do výše 75 tisíc eur (cca dva miliony korun) a v případě vážného porušení zákona by zodpovědným osobám hrozilo i několikaměsíční vězení, upřesnil návrh legislativního opatření francouzský deník Le Parisien.

Isabelle Caro. Vážívala ještě o deset kilo méně.
Isabelle Caro. Vážívala ještě o deset kilo méně. | Foto: suff.co.nz

Pokutováno by mělo být jakékoliv veřejné povzbuzování extrémní hubenosti, stejně jako webové stránky s návody na nezdravé hubnutí.

Ve Francii trpí anorexií zhruba 30 až 40 tisíc Francouzů, většina z toho jsou teenageři. Veřejné diskuse ohledně této nemoci vypukly v roce 2010, když na mentální anorexii zemřela osmadvacetiletá modelka Isabelle Caro.

Podobné zákony přijala v roce 2013 už Itálie, Španělsko a Izrael.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy