


Většina světa zná až finále: mříže newyorské cely, šokující obvinění a smrt, která za sebou nechala víc otázek než odpovědí. Jeffrey Epstein je symbolem zkaženosti nejvyšších pater (nejen) americké společnosti. Zajímavý je ale i jeho vzestup: příběh kluka z dělnického Brooklynu, který se prolhal a promanipuloval až k majetku v hodnotě 600 milionů dolarů a do společnosti princů a prezidentů.

Epsteinova cesta nezačala v luxusních kancelářích, ale ve třídě. Jako mladý učitel matematiky na prestižní Dalton School v New Yorku v roce 1976 pochopil, že klíčem k moci nejsou peníze, které máte, ale lidé, které znáte. Právě tam, při doučování dětí nejbohatších rodin Manhattanu, začal tkát svou síť.
Když ho jeden z rodičů doporučil do investiční banky Bear Stearns, Epstein neváhal. Aby zapadl mezi elitu, prostě si v životopise vymyslel vysokoškolské tituly.
Když se na to v bance přišlo, systém poprvé ukázal svou slabost: místo aby ho vyvrhl, nechal si ho. Jeho dravost a „hlad po bohatství“ (v bance označovaný zkratkou P.S.D. – poor, smart, deep desire to be rich) byly pro nadřízené víc než morálka a pravda. „Neuvědomil jsem si tehdy, že vytvářím jedno z monster Wall Street,“ vzpomínal později s lítostí jeho tehdejší šéf Michael Tennenbaum.
Klíčovým momentem Epsteinova vzestupu nebyl geniální obchod na burze, ale setkání s Lesem Wexnerem koncem 80. let. Zakladatel impéria L Brands (tehdy zahrnujícího například značku Victoria’s Secret) byl Epsteinem fascinován. Epstein se stal správcem Wexnerova majetku a získal nad jeho majetkem téměř absolutní moc. Wexner mu udělil oprávnění půjčovat si jeho jménem peníze, podepisovat jeho daňová přiznání, najímat zaměstnance i uskutečňovat akvizice.
Z této pozice pak Epstein podle amerických žalobců systematicky vysával miliony: přeprodával si Wexnerova letadla i nemovitosti za zlomek ceny a k tomu si účtoval horentní poplatky za své služby. Vlastně si své impérium z velké části vybudoval z peněz muže, kterému měl radit. V průběhu let získal Epstein newyorské sídlo, soukromé letadlo a luxusní panství v Ohiu – dnes dohromady oceněné přibližně na 100 milionů dolarů –, dříve patřící Lesi Wexnerovi nebo jeho společnostem.
Dalším z velkých klientů byl finančník Leon Black, který mu mezi lety 2012 a 2017 zaplatil 170 milionů dolarů za poradenství.
Investigativní tým listu The New York Times strávil měsíce rozkrýváním Epsteinovy minulosti, mluvil s desítkami bývalých spolupracovníků a prošel tisíce stran záznamů.
Jejich závěr rozbil mýtus o geniálním bankéři: „Během prvních dvou dekád své podnikatelské kariéry byl Epstein spíš než finančním géniem především mimořádně schopným manipulátorem a lhářem. Mnohé konspirační teorie tvrdí, že Jeffrey Epstein pracoval pro zpravodajské služby nebo provozoval výnosnou vyděračskou operaci, my jsme však našli prozaičtější vysvětlení toho, jak vybudoval své jmění. Jako neúnavný podvodník zneužíval výdajové účty, sjednával zákulisní obchody a prokazoval pozoruhodnou schopnost připravit zdánlivě sofistikované investory a podnikatele o jejich peníze.“
Zatímco Epstein navenek budoval obraz miliardáře-filantropa, v pozadí stály neprůhledné operace. Mezi lety 1999 a 2018 jeho podniky vykázaly příjmy přes 480 milionů dolarů, ale soudní záznamy ukazují, že jedinými jeho společnostmi generujícími příjmy v toto období byly ty registrované v daňovém ráji na Amerických Panenských ostrovech. Epstein tak měl ušetřit na daních přibližně 300 milionů dolarů.
Jak je možné, že to procházelo desetiletí?
Světem hýbe už roky – a nyní znovu ožila po odtajnění další části spisů. Na veřejnost se valí miliony stran dokumentů, e-mailů, fotek i videí, které odhalují temnou síť, kde se mísily sex, moc a obrovské peníze. Spisy detailně popisují Epsteinovy kontakty s elitami i důkazy sexuálního zneužívání a obchodování s nezletilými dívkami. V materiálech se objevují jména jako Donald Trump, Bill Clinton nebo princ Andrew.
Právě princ Andrew nyní čelí policejnímu prověřování kvůli podezření ze zneužití postavení. Oficiálně obviněný nebyl, ve čtvrtek však byl zadržen a následně propuštěn, vyšetřování pokračuje. Policisté se však v podobné souvislosti zajímají i o britského exministra a někdejšího velvyslance ve Spojených státech Petera Mandelsona.
Skandál má navíc i českou stopu – Epstein si měl z Evropy, včetně Česka, nechávat posílat mladé dívky.
Epstein pochopil, že elita chrání své vlastní členy. Vytvořil prostředí – od soukromých ostrovů po vědecké konference -, kde se mocní cítili bezpečně. I když se v kuloárech vědělo o jeho pochybných metodách i zfalšované minulosti, tichý souhlas byl měnou, která ho držela nad vodou. Organizoval zneužívání nezletilých dívek svými bohatými a vlivnými přáteli, pochybovalo se, vyšetřovalo… ale nic.
Celý kolos se definitivně zhroutil až v posledním desetiletí. Epstein byl již v roce 2008 poprvé odsouzen na Floridě za nucení nezletilých k prostituci, tehdy však ještě vyvázl s mírným trestem. Spravedlnost ho dostihla až v roce 2019, kdy byl znovu zatčen a obviněn z rozsáhlého obchodování s lidmi. V srpnu téhož roku, dříve než mohl stanout před soudem a odhalit celou svou pavučinu, zemřel ve vazbě v manhattanské věznici.
Také Les Wexner a Leon Black později tvrdili, že o Epsteinových sexuálních zločinech nevěděli, a za své vazby se omluvili. Wexner opustil vedení L Brands a čelil výslechům jako možný spolupachatel. V roce 2008 s Epsteinem uzavřel soukromé vyrovnání, v jehož rámci získal zpět 100 milionů dolarů. Zaměstnancům psal, že si nikdy nebyl vědom nezákonné činnosti a lituje, že se s Epsteinem kdy setkal.
Black v roce 2020 investorům sdělil, že svého vztahu k Epsteinovi „hluboce lituje“. Interní šetření kanceláře Dechert LLP podle něj nenašlo důkazy o tom, že by se podílel na Epsteinových trestných činech. Přesto v roce 2021 rezignoval na post šéfa Apollo Global Management i na funkci předsedy správní rady Museum of Modern Art.
Zdroje: The New York Times, The Guardian, DW, The Forbes,



Ještě před pár lety měla být éra vychrtlých modelek definitivně pryč. Mluvilo se o body positivity, větší tělesné rozmanitosti a o tom, že móda už nemusí vypadat jako přehlídka jediné tělesné konstituce. Jenže velmi štíhlé postavy se znovu objevují v módě, na sociálních sítích i v popkultuře. A s nimi se vrací i estetika, která nápadně připomíná 90. léta.






Rusko dostalo přes léto významnou pomoc z nečekaného místa. Ukrajinské útoky proti jeho ropné infrastruktuře, které probíhají už půl roku, připravily Rusko o zásoby pohonných hmot. Kreml tuto díru lepí dovážkami ze zahraničí. Podle nového zjištění i ze země, která je ve „věčné“ válce s jedním z hlavních ruských spojenců.



Dvanáctiletá Micaela Colettiová ležela večer 9. října 1963 v posteli, když uslyšela ránu připomínající hrom. O pár okamžiků později ji obří vlna vyrvala z domu a odnesla údolím stovky metrů daleko. Micaela přežila. Téměř dva tisíce dalších lidí nikoliv. Odkud se dvousetmetrová masa vody vzala? A proč obyvatelé severoitalského Longarone až do posledních chvil netušili, že se na ně řítí katastrofa?



Smrt mladé laborantky v sibiřském Irkutsku spustila rozsáhlou karanténu, uzavřela několik nemocnic a přitáhla pozornost Američanů. Téměř dvě stovky lidí jsou v izolaci a pod lékařským dohledem. Ruské úřady sice nákazu stále nepotvrdily, okolnosti úmrtí však vyvolaly velké obavy. Laborantka totiž pravděpodobně podlehla plicnímu moru.