Děj závěrečného dílu nevybočuje ze standardu béčkového akčního spektáklu. Lara přivolá na Zemi omylem apokalypsu, již se pak snaží všemožně odvrátit, a zároveň bojuje proti tajemné organizaci Trinity, která jí jde po krku.
Scénář pracuje se všemožnými klišé jak po stránce vypravěčské (útěk z kobky na poslední chvíli), tak po té dialogové a intenzivnějšímu ponoření se do příběhu nenahrává ani pomalejší tempo, jehož spád se navíc drolí vedlejšími a často nezajímavými úkoly.
Silnější stránky vyprávění scenáristé poschovávali jinde. Po vzoru série Uncharted zakomponovali do první třetiny hry kapitolu, která přibližuje Lařino dětství, a přestože nejde o kdovíjak originální prvek, z hlediska vykreslení charakteru mladé archeoložky to funguje dobře. Další z motivů jako například ztráta rodičů či mesiášský komplex Lary, které před pěti roky načrtl první Tomb Raider, rozpracovává i poslední díl a patří rozhodně k zajímavým momentům celé hry, byť nejsou tak exponované.
Co hra ztrácí na obsahu, dohání ve formě. Vývojáři Laru v úvodu zavedou na mexický ostrov Cozumel, kde probíhá svátek mrtvých. A hned od prvních minut vypadá Tomb Raider opravdu nádherně! Máte chuť se na vyzdobeném náměstí chvíli zastavit, porozhlédnout se a zaposlouchat se do divokých rytmů hudby nebo si popovídat s místními. Navodit atmosféru umí Shadows of the Tomb Raider i díky krásné grafice zkrátka znamenitě, a byť máte pocit, že už jste všechno ve hře viděli i hráli jinde (a v případě Uncharted i lépe), budete si to alespoň prvních pět hodin užívat.
Shadows of the Tomb Raider oproti předchozím dílům zvolnil a do popředí staví zábavné logické hádanky, průzkum okolí či (bolestivě znějící) dialogy s vedlejšími postavami. Pokud narazíte na nepřátele, je efektivnější je zlikvidovat pěkně potichu a hra vás k tomu tak trochu i vybízí.
Shadows of the Tomb Raider
- Hra vyšla na PlayStation 4, Xbox One a PC
- Datum vydání: 14. září
- Vydavatel / distribuce v ČR: Square Enix / Cenega
Nově se můžete před bojem zamaskovat bahnem a schovat se pak ve křoví nebo protivníky pověsit na větev stromu. A když se přeci jen něco pokazí a dojde na přestřelku, nízká umělá inteligence vám život příliš nezkomplikuje - vojáci se nemají potřebu krýt za překážky a často jdou přímo proti vaší pušce, luku, pistoli či brokovnici.
Lara se pak během vteřiny změní v Ramba a je schopná pozabíjet klidně deset lidí naráz. V ten moment se také rozpadají všechny snahy scenáristů udělat z archeoložky plastickou a uvěřitelnou postavu, a neubráníte se pocitu, že ve hře ovládáte dvě odlišné hrdinky - citlivou a empatickou Laru, která se lusknutím prstu transformuje v chladnokrevnou vražedkyni.
Tomb Raider je zkrátka hra plná rozporů. Vypadá krásně a není problém jí v úvodu na hodiny propadnout. Obsahuje zábavné a originální hlavolamy, všemožná vylepšení a úpravy zbraní i oblečení. I nerealistické skákání a lezení po různých skalách a útesech dokáže být svým způsobem uspokojující.
Shadows of the Tomb Raider ale umí zaujmout pouze v detailech, jako celek už tak dobře nefunguje. Jalově odvyprávěný příběh s prostoduše pojatými vedlejšími úkoly a schizofrenní Lara v hráči po určité době vyvolají spíš nezájem cokoliv ve svém okolí řešit a velkolepé zakončení slavné herní trilogie vyznívá v závěru do ztracena.
Vývojáři navíc nepřinášejí do žánru na rozdíl od jiných her (God of War) žádné inovativní mechanismy a pouze kopírují osvědčené postupy od konkurence. Neškodilo by, kdyby se právě po vzoru Lary nebáli prozkoumat i trochu jiná herní zákoutí a neobjevovali již dávno objevené.
