Hlavní hrdinka Aloy hodila za hlavu pátrání po svém původu, proč život téměř skončil a proč jsou všude "zvířecí stroje". V novém dobrodružství už se nedrží tak při zemi a vrhá se do záchrany celého světa.
Forbbiden West má velmi slibný rozjezd. V úvodu působí jako Hra o trůny, zejména v první polovině se Aloy zaplétá do politických přetahovaček, handrkuje se s různými zájmovými skupinami a odhaluje fragmentovaný svět, kde si po krku nejdou jen lidé a stroje. Velmi osvěžující nápad s pletichařením bohužel jen dokresluje atmosféru, v reálu Aloy nemá "právo volby" nebo přiklonění se k jedné ze skupin, pouze následuje hlavní příběhovou linku. Hře by na více místech rozhodně prospělo aspoň minimální příběhové větvení či možnost volby, protože ani vedlejší úkoly ve Forbidden West nepatří ke kreativnímu etalonu a spíš naplňují formuli "dojdi na místo - zabij / nasbírej - přines zpět".
Samotný svět je oproti jedničce více post-apo, dá-li se to tak označit. Cestou narazíte na spoustu pozůstatků původních lidí - fragmenty dálnic, měst, budov i ikonických staveb Ameriky, vše samozřejmě porostlé zelení, stromy a keři. Aloy zavítá i do bývalých metropolí včetně San Franciska (jak už ostatně naznačil trailer) nebo tajemných úkrytů, kde se klonují stroje. Osady a kmeny, na které cestou narazí, rovněž působí propracovaněji a díky osobitější architektuře staveb i zapamatovatelněji. Styl budov je přinejmenším pozoruhodný a často odráží charakter života v dané oblasti - osadníci trénují boj, vaří, odpočívají, povídají si a reagují na Aloy.
Dialogy se starými i novými postavami plynou daleko přirozeněji než v jedničce a je pouze na hráči, jak moc chce studovat svět kolem sebe, vyptávat se na detaily, číst deníky nebo zda se přímočaře vydá po hlavní dějové lince, která zabere zhruba 20 hodin. Samotná premisa o konci civilizace a vzniku robotů je přitom velmi zajímavá, bohatá a opravdu pozoruhodně vymyšlená, v jádru jde o výborné sci-fi, jen vyžaduje od hráčů důkladné procházení archivů a vyptávání se postav.
Parťáci, hrdinové i záporáci jsou daleko uvěřitelnější, ubylo klišé a u řady z nich chápete motivace v chování, byť se v jádru stále jedná spíš o zhmotněné stereotypy než mnohovrstevnaté osobnosti.
Kromě mluvení Aloy samozřejmě bojuje - jak proti strojům (většina z nich je kompletně nová a velmi nápaditá), tak lidem. Oproti prvnímu dílu nedošlo k dramatickému posunu a soubojový systém je téměř totožný. K dispozici je speciální kopí na bitky zblízka, popřípadě na ovládnutí strojů, řada pastí (elektrické, ohnivé…), bomby, granáty a luky různých kadencí a efektů. Později Aloy objeví i velmi účinné kopí, které může házet, a tím arzenál končí.
Hra vyloženě nevybízí ke kreativnímu válčení, takže většina soubojů začíná tradičním "skenováním" stroje a ostřelováním jeho slabých částí ohněm, kyselinou, mrazem nebo vodou, zkrátka čímkoliv, na co má slabou obranu. Akce zejména v druhé půlce hry už sklouzává k repetitivnosti, ale pořád je dynamická a nechává více na hráči, zda si ji udělá zábavnou a variabilní. Tomu dopomáhají různé stromy dovedností, které si Aloy odemyká za zkušeností body, a získává tak speciální komba a silové útoky, schopnost sbírat více léčivých květin nebo být efektivnější ze zálohy. Jakkoliv to zní jako silný RPG element, který by na první pohled vybízel k opakovanému hraní nebo jinému přístupu k boji, velký dopad na hru to nemá. Občas se vám povede "vyčistit" osadu kradmým zabitím, ale hlavní úkoly jsou jasně dané a většinu strojů vždycky musíte urubat tváří v tvář.
Změn doznal pohyb, Aloy se nově umí potápět do hloubky, létat pomocí padáku a přitahovat se lanem na vysoké překážky, plošiny či budovy. Není to nějaký zásadní prvek, který by měnil celkovou hratelnost podobně jako u Sekira, ale novinky jsou implementovány citlivě a zejména podvodní pasáže jsou pastvou pro oči. Velké překvapení si pak autoři nechávají na samotný závěr hry.
Největším zážitkem v novém Horizonu tak zůstává pohyb po Zakázaném západě. Je to zážitek, který nelze úplně popsat, ale je radost s Aloy běhat, jezdit na strojích, potápět se a zkrátka tak nějak být ve hře. Dalo by se namítnout, že pokračování je až přílišná sázka na jistotu s přímočarým dějem a nezáživnými questy, ale bezchybné technické zpracování a krásná grafika jsou natolik dechberoucí, že formálně je hra takřka odzbrojující a v současnosti nenajde ve svém žánru na PlayStationu konkurenci.
Horizon Forbidden West vychází na PlayStation 4 a PlayStation 5 v pátek 18. února, hra obsahuje české titulky.
