Ve vyšších nadmořských výškách musí nejen vyvinout větší úsilí při létání a vznášení se na místě, ale navíc se musí vyrovnat s nočním chladem. Aby v noci ušetřili energii, upadají místní kolibříci do hlubokého torporu, což je stav útlumu životních funkcí podobný hibernaci. Při něm jejich tělesná teplota na řadu hodin poklesne až o 33 stupňů Celsia.

Metabolismus kolibříků je zhruba 77krát rychlejší než lidský. Když ale začne být příliš chladno nebo tma na sbírání potravy, je pro ně udržení běžné tělesné teploty energeticky vyčerpávající. Proto tito ptáci sníží svou vnitřní teplotu o desítky stupňů Celsia, což zpomalí jejich metabolismus až o 95 procent a zachrání je to před vyhladověním, řekl Blair Wolf, ekolog Univerzity Nového Mexika v Albuquerque.

V tomto stavu jsou kolibříci nehybní a nereagují na okolí. "Ani byste nepoznali, že jsou živí, kdybyste je zvedli," dodal Wolf. Ale když přijde ráno a je čas na krmení, ptáci se zase rychle zahřejí. "Je to jako hibernace, neboli zimní spánek, ale regulovaná a na mnohem kratší časový úsek."

Vědci v rámci studie odchytili několik desítek kolibříků šesti různých druhů v nadmořské výšce 3600 metrů. Zjistili, že všechny druhy upadají do torporu - a někteří jedinci dosáhli překvapivě nízké tělesné teploty. V případě kolibříka mourovatého klesla na pouhé 3,3 stupně Celsia. To je nejnižší teplota, jaká byla kdy zaznamenána u ptáků a nehibernujících zvířat.

Průměrně dosahovala tělesná teplota kolibříků ve stavu torporu od pěti do deseti stupňů Celsia, což je o 26 a více stupňů Celsia pod jejich běžnou aktivní tělesnou teplotou. Člověk se dostává do stavu podchlazení, už když jeho tělesná teplota klesne o dva stupně Celsia.