Při rekonstrukci vyšli vědci z digitální kopie lebky, která je součástí Svatovítského pokladu v Praze. Tvorba pravděpodobné podoby obličeje kombinovala tradiční techniky se statistickými projekcemi z tomografie žijících lidí. K rekonstrukci podoby tým použil program OrtogOnBlender, který pomáhá na operačních sálech nemocnic v 31 zemích zachraňovat lidské životy.
Finální úpravou bylo nanášení textur, vlasů či obočí. Tato fáze už vyžadovala určitý stupeň umělecké interpretace. Z archeologického výzkumu ani z písemných pramenů totiž nejsou známé informace o barvě očí, vlasů či přesném odstínu pleti svatého Václava. Experti nakonec po konzultacích s antropology, historiky a archeology zvolili světlý odstín vlasů na základě skutečnosti, že se na lebce připisované světci několik vlasů dochovalo.
Mezinárodní tým vědců zrekonstruoval nejpravděpodobnější podobu tváře svatého Václava. Jako základ posloužila lebka, která je tradičně tomuto českému knížeti a světci připisována.
— Střípky z minulosti 🕰️ (@MocnyPetr62670) June 11, 2025
Při rekonstrukci vědci využili forenzní metody a speciální počítačový software, podobný tomu, jaký… pic.twitter.com/bE0A9HT04u
Na výzkumu a forenzní aproximaci obličeje svatého Václava pracovali pod vedením Cicera Moraese lékaři z Brazílie, odborníci na antropologii, medicínu a technické vědy z Polska a Malajsie a také specialisté z České republiky, mezi nimi i geofyzik Jiří Šindelář. Výsledek práce pak zveřejnili v časopise Heritage. Nejednalo se přitom o první projekt svého druhu, již dříve byla provedena rekonstrukce tváře svatého Vojtěcha a svaté Ludmily.
Tým se zabýval i pokusy o rekonstrukci podoby svatého Václava, které byly provedené v minulosti. Mimo jiné tak zjistili, že jimi vytvořený digitální model vykazuje vysokou shodu s obličejem opukové sochy světce od Petra Parléře, která dnes stojí ve svatováclavské kapli. "Trochu nadneseně tak můžeme prohlásit, že sochařskou rekonstrukci tváře podle lebky v Čechách prováděl už Petr Parléř ve 14. století," uvedl Šindelář.
Svatý Václav patří k nejuctívanějším postavám českých dějin. Narodil se kolem roku 907 jako nejstarší syn knížete Vratislava I. a jeho manželky Drahomíry. Jako kníže je v písemných pramenech doložen poprvé v roce 924, kdy nechal převézt ostatky své zavražděné babičky Ludmily z Tetína do Prahy. Pozdější legendy zdůrazňovaly především jeho zbožnost a oddanost katolické víře. Na příkaz svého bratra Boleslava, který neskrýval výhrady vůči jeho vládě, byl 28. září 935 (podle starší literatury 929) ve Staré Boleslavi zavražděn.
