Proč je podle vás Hawkingova Stručná historie času takový bestseller? Láká čtenáře možnost dozvědět se rychle, stručně a jasně vše podstatné o vzniku a charakteru vesmíru?
Určitě to lidi láká, obecně mají rádi rychlé a jasné odpovědi, obzvlášť když se jedná o takto důležité otázky. Jedná se o první mainstreamovou knížku na toto téma napsanou srozumitelným jazykem. Přišla ve správnou dobu a vyplnila určitou mezeru. Byl to první a úspěšný pokus zpopularizovat takto složitou vědu, představit si pro laika nepředstavitelné.
Kdybyste měl laikům stručně a jasně vysvětlit, co zásadního přinesl Hawking k teorii Velkého třesku a černých děr, co byste řekl?
Spolu s fyzikem a matematikem Rogerem Penrosem posunuli teorii černých děr k něčemu konkrétnějšímu. Bylo to v době, kdy Velký třesk ještě nebyl nijak zakotvený, spousta fyziků s ním nesouhlasila, a to nejen těch nábožensky založených. Hawking postupně svými výpočty vystavěl argumenty a teoretické důkazy k jevům, s nimiž dnes astrofyzika a kosmologie pracuje. Přišel s definicí singularity, popsal nekonečné zakřivení prostoru. Jeho poznání se stále vyvíjí, například u černých děr se počítalo, že jde o objekt, který všechno polyká a nic nepouští ven. On později přišel s teorií, že se černé díry postupně odpařují a tudíž nejsou věčné.
Co pokládáte za největší Hawkingův přínos?
Myslím, že jeho hlavním přínosem je, že přichází s provokativními tezemi. Nebojí se říct tvrzení, která by si mnozí nechali pro sebe. On má tu odvahu díky svému obrovskému kreditu. Patří k myslitelům, které je slyšet, čehož využívá k tomu, aby dostal do společnosti mimo vědeckou komunitu průlomová témata.
Kdybyste měl porovnat tohoto britského profesora s Albertem Einsteinem - v čem jsou jiní a v čem stejní?
S Hawkingem se osobně neznám a Einsteina jsem také nějak minul. Ale určitě mají podobný status vědecké celebrity, a nemyslím to nijak hanlivě. Nicméně když si má člověk vybavit vědce, vybaví si buď rozcuchaného Einsteina nebo Hawkinga, coby ikonickou postavu definovanou svým těžkým postižením a hlasovou syntézou, kterou komunikuje.
Lukáš Grygar
Herní a hudební novinář, dlouholetý spolupracovník časopisů LEVEL a Full Moon, autor pořadu Games TV. Stál u zrodu populárně naučného webu Nedd.cz a přeložil čtyřdílnou sérii knih o kosmických dobrodružstvích Jirky a Aničky, kterou napsala Lucy Hawkingová spolu se svým otcem, teoretickým fyzikem Stephenem Hawkingem. Syn známého českého astrofyzika Jiřího Grygara.
Jejich srovnání mi přijde trochu nespravedlivé, podobně jako srovnávat hokejové hvězdy 50. let a současnosti. Člověk je definován dobou, v níž žije, a jejími možnostmi. Nicméně mozek, jaký mají Einstein či Hawking, by fungoval v jakékoliv době. Kdyby dnes Einstein žil, podílel by se na současných průlomových objevech, navíc by měl radost, že některé jeho teze se konečně dočkaly potvrzení, jako nedávno gravitační vlny.
V knize Stručnější historie času, což je přepracované vydání slavného bestselleru, Hawking píše, že cestovat do budoucnosti je možné. Relativita dle jeho slov umožňuje vytvořit takový stroj času, s jehož pomocí lze poskočit v čase dopředu. Na kolik je to podle vás jen teorie a lze ji vůbec někdy aplikovat v praxi?
Já bych vám to řekl z pozice laika, nicméně syna astrofyzika: Když jsem se koukal doma v noci na Star Trek, otec přišel, pár minut se díval se mnou, hrozně se tomu smál a zase odešel. Cestování časem je svůdná a vděčná myšlenka. Cesta do budoucnosti je z hlediska současných fyzikálních poznatků teoreticky možná, nicméně nyní prakticky neproveditelná.
Těžko vyrobíte nějakou telefonní budku, kde si vytočíte 2070 nebo 3500 a ono vás to tam přenese. O něco "reálnější" a představitelnější je třeba princip ve filmu Interstellar - průlet červí dírou na planetu blízko černé díry, kde jsou zdeformované gravitace i čas, takže když tam hrdinové stráví dejme tomu dvacet minut, na oběžné dráze uběhne za tu dobu dvacet let. A tímto způsobem v podstatě cestují do budoucnosti. Nicméně do tak specifické situace se současní kosmonauti jen tak nedostanou.
O pár stránek dál Hawking píše, že červí díry by podobně jako kterýkoli jiný způsob nesvětelného cestování umožnily pohyb zpět do minulosti. Je cestování do minulosti ještě větší utopie než cestování do budoucnosti?
Tady už to jde trochu proti mému selskému rozumu, což je nicméně ve fyzice ta nejméně užitečná věc. Já osobně se nedokážu vcítit do představy, že to, co se událo, by šlo nějak replikovat. Ovšem tok času je dnes jedno z největších témat, celá ta skutečnost, proč vnímáme, že tok času běží dopředu. Může to být také tím, že naše mozky jsou "sdrátovány" omezeně. Teorie červích děr a zakřivení tam a nazpátek otevírají prostor k výpočtům, které by mohly vést k pohybu proti toku času. Nicméně domnívám se, že vesmír je zařízen tak, že to nepůjde. Zároveň ale předpokládám, že když tady nějaká inteligence vydrží další miliony let, tak se dobere do stádií existence a manipulování časoprostorem, že třeba budou moci odpovědět: "To děláme malíčkem!"
Hawking se už desítky let zabývá tzv. Teorií všeho, tedy teorií, která vysvětluje všechny existující síly a částice, včetně chování časoprostoru a gravitace. Jak je daleko? V biografickém filmu Teorie všeho říká, že se mu jednou podaří najít jednu jedinou rovnici, která vysvětluje vše. Může se mu to vůbec podařit?
To by bylo krásné. On už teď stojí po boku Isaaců Newtonů, ale tohle by mu tu průkazku definitivně vystavilo. Po Teorii všeho pase celá současná fyzika, je považována za "svatý grál" oboru, to nejdůležitější, čeho lze dosáhnout. Můj otec je však velmi skeptický, nečeká, že by řešení zrovna viselo ve vzduchu. Ale zásadní průlomy v astrofyzice, které se v posledních letech staly, ať už je to objevení Higgsova bosonu (tzv. božské částice) nebo potvrzení gravitačních vln, jsou schůdky, které snad vedou správným směrem.
Ovšem jelikož mezi kvantovou teorií a takzvaně obyčejnou fyzikou panuje takový rozkol, je také možné, že se na to třeba díváme úplně špatně. Už jen zjištění, že viditelná část vesmíru tvoří vlastně jen jeho zlomek, převrátilo naše znalosti naruby.
Vy jste překladatel knižní série galaktických dobrodružství o Jirkovi, kterou sepsali Lucy a Stephen Hawkingovi, tedy otec a dcera. Vy po odborné stránce konzultujete překlad se svým otcem, známým astrofyzikem Jiřím Grygarem. Můžete nějak popsat tuto spolupráci slavných otců se svými potomky?
Nakladatelství, které celou sérii vydávalo, napadlo, že by se pěkně rýmovalo, když knihu psala dcera s pomocí otce astrofyzika, že by ji v Česku přeložil syn ve spolupráci s otcem astrofyzikem. Probíhalo to tak, že jsem dokončil celý překlad, poslalo se to tátovi a on překontroloval tu faktografickou část knihy. Ale líbilo se mi, že si přečetl i samotný příběh a nešel jen po odborných infoboxech. Podobně probíhala spolupráce u Hawkingových - dcera knihu sepsala, otec si ji přečetl a připomínkoval.
Knihy o Jirkových galaktických dobrodružství se skládají z beletristické části a z odborných infoboxů. Lze popisované vesmírné jevy pochopit jen z oné beletristické části?
Do velké míry ano, to se mi na tom právě líbí. Hlavní fakta jsou zapracována do děje, který zažívají děti Jirka a Anička, a vše co s profesorem Erikem používají, aby vyhráli nad přítomným zlem, má základ v konkrétních vědeckých tématech, teoriích nebo astronomických jevech. Navíc postavy si ty jevy navzájem vysvětlují, čímž to vysvětlí i čtenáři.
Zaujalo mě, jak je text vtipný a nedovedu si představit, jak génius Hawking vymýšlí s dcerou pasáže, kterak třeba Jirka s Aničkou chtějí stěhovat prase Bédu vesmírem. Co tomu říkáte vy jako odborník na tuto sérii?
Tyhle pasáže jdou na vrub Lucy, ale vůbec bych nepodceňoval humor Stephena Hawkinga, který je celkem vyhlášený. Lucy v příběhu odrazila své zážitky z dětství, neboť její rodina měla velmi pestrý a vlastně i celkem zábavný život navzdory tomu postižení. O Hawkingově smyslu pro humor pak svědčí i to, že má řadu popkulturních zářezů - například ve Star Treku hraje s robotem poker na palubě vesmírné lodi. Nedávno hostoval v proslulé televizní show Johna Olivera, kde byl nesmírně vtipný. Je to chlap, který si dovede dělat legraci ze sebe i ze své práce. Vtípky říká opravdu s gustem, za studií prý byl docela démon.
V knihách o Jirkovi se často používají velmi obrazné a zjednodušující přirovnání - třeba v knize "Jirka a Velký třesk" profesor Erik přirovnává sousední galaxii v Andromedě k "vesmírnému domu naproti přes ulici". Nezkreslují se tím příliš vědecké poznatky?
Myslím, že ne, samozřejmě musí být pochopeno, že se jedná o nadsázku. Andromeda je skutečně naše sousední galaxie, patříme spolu do tzv. místní kupy galaxií a pak je k dalším galaxiím jen dlouhá prázdnota. Andromeda je v kosmickém měřítku opravdu za rohem a pro civilizaci za milion let to bude sousední zastávka. Tenhle vesmírný dům naproti přes ulici nám může dávat naději, že tu nejsme úplně sami, malincí a opuštění.
Co říkáte nezlomné vůli Stephena Hawkinga? Ve 21 letech mu doktoři dávali dva roky života, i později ho pak několikrát už chtěli v nemocnici odpojit od přístrojů, on ale nyní slaví 75. narozeniny a patří k největším fyzikům všech dob a k autorům bestsellerů.
To lze jen obdivovat a mít z toho radost. Obdivuju nejen Hawkinga, ale i jeho rodinu a také to, jak funguje společnost, která mu umožnila dorovnat svůj handicap. Kdybychom věřili, že máme něco daného, jsme tady na světě za nějakým účelem, tak díky většinové účasti na pomoci slabším se Hawking může dokonale soustředit na to, kvůli čemu tady možná je. A paradoxně ho "nezdržuje" zdravý život.
Na tomto géniovi je pozoruhodná i skutečnost, že navzdory svému pro nás nepředstavitelnému postižení dokáže žít relativně normální život - byl dvakrát ženatý a má tři děti.
Je to výborný příklad, který by mohl rozbít stereotypní tendence nás zdravých myslet si, že jakmile je někdo jenom trochu postižený, tak jsou pro něj věci jako láska, cit a vášeň sci-fi. Tak to vůbec není.
Ve filmu Teorie všeho student Hawking říká své budoucí ženě Jane, že studuje kosmologii, což je "náboženství pro inteligentní ateisty". Vystihuje ho tato teze? A souhlasíte s ní, že kosmologie je svým způsobem náboženství pro ateisty?
Možná ho to vystihuje, ale byl bych opatrný s mícháním pojmů. Náboženství je úplně jiný koncept než věda. U věřících vědců, jako je třeba můj otec, se to vzájemně doplňuje, ale i on obojí přísně odděluje. Věda nestojí na víře a kosmologie neodpovídá na otázky, které věřící adresují Bohu a ateisti filozofům nebo třeba Létajícímu špagetovému monstru (Flying Spaghetti Monster- je ústřední postava parodického náboženství zvaného pastafariánství - pozn. red.). V náboženství nepochybujete o tom, že věříte, věda je o tom, že pochybujete o všech tezích kolem sebe a snažíte se nalézat čím dál lepší.
