Jsi holka, na fyziku zapomeň, slyšela. Pak se "Mother Hubble" stala šéfkou v NASA

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
Aktualizováno 3. 1. 2019 17:01
Svět ji zná jako "matku Hubbleova teleskopu". V NASA se stala první ženou na vedoucí pozici a rozjela zde v roce 1959 celý astronomický program. Nancy Romanová zemřela 26. prosince 2018 v 93 letech. Pracovala i po devadesátce, snažila se hlavně motivovat dívky, ať mají odvahu do studia astronomie.
Astronomka NASA Nancy Romanová s modelem orbitální solární observatoře.
Astronomka NASA Nancy Romanová s modelem orbitální solární observatoře. | Foto: NASA

Nancy Romanová se narodila v roce 1925 a hned odmalička byla tak trochu zvláštní. Žila v Nevadě, jejíž krajina je ideální pro pozorování hvězd, vesmír ji fascinoval a přitahoval.

V 11 letech založila vlastní astronomický kroužek pro kamarádky, zajímala se o matematiku a fyziku a šla si za svým cílem navzdory úsměškům a nesouhlasným vyjádřením z řad učitelů.

Povzbuzení se jí dostalo až od jednoho z profesorů fyziky: "Víte, já obvykle rozmlouvám dívkám, aby šly studovat fyziku," začal nepříliš optimisticky. Pak ale dodal: "Domnívám se, že vy byste to ale mohla zvládnout," citují její vyprávění stránky NASA.

Zvládla to znamenitě a v roce 1949 úspěšně absolvovala Chicagskou univerzitu. Později pracovala pro námořní výzkumné laboratoře, specializovala se na radioastronomii a stala se šéfkou jedné ze sekcí. V roce 1959 ji oslovil jeden z vedoucích vědecké sekce NASA, zda by nevěděla o někom, kdo by chtěl rozjet astronomický program této vesmírné agentury. Brala to jako nabídku práce a tak se také stalo.

"Vybudovat astronomický program zcela od nuly a ovlivnit tak astronomii na dalších padesát let dopředu, to bylo něco, co se neodmítá," říkala.

Nancy Romanová v roce 2015. To jí bylo devadesát let.
Nancy Romanová v roce 2015. To jí bylo devadesát let. | Foto: Wikimedia Commons - autor neznámý (CC-PD)

Stala se ředitelkou astronomické sekce NASA a tím i první zdejší manažerkou ve vedoucí pozici. Stála za zřízením tří orbitálních solárních observatoří, včetně té nejznámější, zvané Copernicus, či astronomického teleskopu na oběžné dráze země (IRAS). Ten například jako první nasnímal jádro naší galaxie a objevil několik nových komet.

Dlouhodobě pak prosazovala velkou observatoř ve vesmíru. Na konci této dlouhé cesty stojí Hubbleův teleskop, jenž ji proslavil. Ne nadarmo se jí říká "Mother Hubble".

Tento přístroj se stal tehdy největším a nejuniverzálnějším teleskopem, umožnil člověku nahlédnout do hlubin vesmíru. Jeho zprovoznění znamenalo nejen průlom pro astrofyziku, která se díky němu dobrala mnoha nových poznatků. Jeho obrázky rovněž sloužily jako jakási reklama na astronomii, což zvýšilo zájem veřejnosti o tento obor i práci NASA.

Instruovala také vesmírné posádky o jejich astronomickém programu, včetně slavného týmu Apolla 11, který jako první na světě stanul na měsíčním povrchu. "Říkala jsem jim, že uvidí mnohem temnější oblohu, a tudíž i mnohem slabší hvězdy než ze Země. A že uvidí jak jižní, tak severní hvězdy," vzpomínala později pro stránky NASA.

Podle nich je nejvíce hrdá na vypuštění družice pro výzkum hvězd v ultrafialovém světle - International Ultraviolet Explorer. Jednalo se o nejdéle sloužící družici (1978-1996) a také o velmi výkonný astronomický přístroj na oběžné dráze.  Astronomové díky ní provedli více než 104 tisíc pozorování různých objektů, včetně planet, komet, hvězd, mezihvězdného plynu či supernovy.

"Na tenhle projekt jsem nejvíce pyšná. Musela jsem na něm tvrdě pracovat a nebylo snadné přesvědčit mnohem silnější komunitu rentgenové astronomie o výhodách té ultrafialové," vzpomínala před časem Nancy Romanová.

I přes svůj vysoký věk byla stále činná na nejrůznějších astronomických fórech, kde se především snažila dodat odvahu dívkám, aby se daly na pozorování hvězd. O její popularitě svědčí i kuriózní skutečnost, že firma Lego vyrobila v rámci vesmírné stavebnice i figurku s její podobou a s jejím jménem.

Zemřela o vánočních svátcích, 26. prosince 2018, ve věku 93 let. 

Foto: Lego
 

Právě se děje

před 19 minutami

Johaugová ovládla skiatlon v Lillehammeru o více než minutu

Norská běžkyně na lyžích Therese Johaugová vyhrála skiatlon v Lillehammeru a po třetím vítězném závodu v sezoně si upevnila vedení ve Světovém poháru. Před domácím publikem triumfovala na trati 2×7,5 kilometru s náskokem 1:08,3 minuty před Američankou Jessicou Digginsovou. Třetí doběhla další Norka Heidi Wengová.

České reprezentantky po úvodní zastávce SP ve finské Ruce, kde se Kateřina Razýmová blýskla pátým místem na klasické desítce a devátou příčkou ve stíhačce na 10 km, v Norsku nestartovaly.

Jednatřicetiletá Johaugová vyhrála skiatlon ve Světovém poháru posedmé a jediné vítězství ji dělí od krajanky Marit Björgenové, která s osmi triumfy drží rekord.

Skiatlon mužů na 2×15 kilometrů odstartuje ve 12:30.

Závody SP v běhu na lyžích v Lillehammeru (Norsko):

Ženy (skiatlon 2×7,5 km): 1. Johaugová (Nor.) 42:35,3, 2. Digginsová (USA) -1:08,3, 3. H. Wengová (Nor.) -1:19,1, 4. Pärmäkoskiová (Fin.) -1:30,6, 5. Jacobsenová (Nor.) -1:31,1, 6. Kallaová (Švéd.) 1:31,2, 7. Stadloberová (Rak.) -1:36,8, 8. Maubetová Bjornsenová (USA) -1:43,9, 9. Lundgrenová (Švéd.) -1:56,1, 10. Niskanenová (Fin.) -2:11,3.

Průběžbé pořadí SP (po 5 z 38 závodů): 1. Johaugová 411 b., 2. H. Wengová 316, 3. Jacobsenová 272, 4. Digginsová 271, 5. Maubetová Bjornsenová 236, 6. Pärmäkoskiová 205, …12. Razýmová 117, 36. Nováková (obě ČR) 16.

12:30 skiatlon muži.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

FIA vyhlásila osobností roku zesnulého Laudu

Mezinárodní automobilová federace (FIA) vyhlásila osobností roku trojnásobného mistra světa formule 1 Nikiho Laudu, který v květnu v 70 letech zemřel. Legendární Rakušan působil do své smrti ve funkci šéfa dozorčí rady stáje Mercedes.

Pilot Mercedesu Lewis Hamilton na slavnostním večeru v Paříži převzal šestou trofej pro šampiona F1. Už pouze jedna mu schází k vyrovnání rekordní bilance Němce Michaela Schumachera. "Byl to zatím nejlepší rok v mé kariéře. Jsem pyšný na to, co jsme s týmem dokázali," uvedl britský jezdec, který letos vyhrál jedenáct Velkých cen a nasbíral rekordní počet bodů (413).

Nováčkem roku byl zvolen thajský pilot formule 1 Alexander Albon, který skončil v šampionátu osmý. V japonské Grand Prix mu o jedno místo unikly premiérové stupně vítězů.

Ocenění za akci roku přisoudili fanoušci Nizozemci Maxi Verstappenovi za souboj s monacký jezdcem Charlesem Leclercem z Ferrari ve Velké ceně Británie.

Zdroj: ČTK
Další zprávy