Nancy Romanová se narodila v roce 1925 a hned odmalička byla tak trochu zvláštní. Žila v Nevadě, jejíž krajina je ideální pro pozorování hvězd, vesmír ji fascinoval a přitahoval.
V 11 letech založila vlastní astronomický kroužek pro kamarádky, zajímala se o matematiku a fyziku a šla si za svým cílem navzdory úsměškům a nesouhlasným vyjádřením z řad učitelů.
Povzbuzení se jí dostalo až od jednoho z profesorů fyziky: "Víte, já obvykle rozmlouvám dívkám, aby šly studovat fyziku," začal nepříliš optimisticky. Pak ale dodal: "Domnívám se, že vy byste to ale mohla zvládnout," citují její vyprávění stránky NASA.
Zvládla to znamenitě a v roce 1949 úspěšně absolvovala Chicagskou univerzitu. Později pracovala pro námořní výzkumné laboratoře, specializovala se na radioastronomii a stala se šéfkou jedné ze sekcí. V roce 1959 ji oslovil jeden z vedoucích vědecké sekce NASA, zda by nevěděla o někom, kdo by chtěl rozjet astronomický program této vesmírné agentury. Brala to jako nabídku práce a tak se také stalo.
"Vybudovat astronomický program zcela od nuly a ovlivnit tak astronomii na dalších padesát let dopředu, to bylo něco, co se neodmítá," říkala.
Stala se ředitelkou astronomické sekce NASA a tím i první zdejší manažerkou ve vedoucí pozici. Stála za zřízením tří orbitálních solárních observatoří, včetně té nejznámější, zvané Copernicus, či astronomického teleskopu na oběžné dráze země (IRAS). Ten například jako první nasnímal jádro naší galaxie a objevil několik nových komet.
Dlouhodobě pak prosazovala velkou observatoř ve vesmíru. Na konci této dlouhé cesty stojí Hubbleův teleskop, jenž ji proslavil. Ne nadarmo se jí říká "Mother Hubble".
Tento přístroj se stal tehdy největším a nejuniverzálnějším teleskopem, umožnil člověku nahlédnout do hlubin vesmíru. Jeho zprovoznění znamenalo nejen průlom pro astrofyziku, která se díky němu dobrala mnoha nových poznatků. Jeho obrázky rovněž sloužily jako jakási reklama na astronomii, což zvýšilo zájem veřejnosti o tento obor i práci NASA.
Instruovala také vesmírné posádky o jejich astronomickém programu, včetně slavného týmu Apolla 11, který jako první na světě stanul na měsíčním povrchu. "Říkala jsem jim, že uvidí mnohem temnější oblohu, a tudíž i mnohem slabší hvězdy než ze Země. A že uvidí jak jižní, tak severní hvězdy," vzpomínala později pro stránky NASA.
Podle nich je nejvíce hrdá na vypuštění družice pro výzkum hvězd v ultrafialovém světle - International Ultraviolet Explorer. Jednalo se o nejdéle sloužící družici (1978-1996) a také o velmi výkonný astronomický přístroj na oběžné dráze. Astronomové díky ní provedli více než 104 tisíc pozorování různých objektů, včetně planet, komet, hvězd, mezihvězdného plynu či supernovy.
"Na tenhle projekt jsem nejvíce pyšná. Musela jsem na něm tvrdě pracovat a nebylo snadné přesvědčit mnohem silnější komunitu rentgenové astronomie o výhodách té ultrafialové," vzpomínala před časem Nancy Romanová.
I přes svůj vysoký věk byla stále činná na nejrůznějších astronomických fórech, kde se především snažila dodat odvahu dívkám, aby se daly na pozorování hvězd. O její popularitě svědčí i kuriózní skutečnost, že firma Lego vyrobila v rámci vesmírné stavebnice i figurku s její podobou a s jejím jménem.
Zemřela o vánočních svátcích, 26. prosince 2018, ve věku 93 let.
