reklama
 
 

Klonování lidí? To se nestane, budoucnost patří reprodukci tkání, ujišťuje český vědec

18. 2. 2018 9:00
Koncem ledna obletěla svět zpráva, že čínští vědci naklonovali opici a otevřeli tím cestu k případnému budoucímu klonování lidí. Vyplývalo to ze studie zveřejněné prestižním časopisem Cell (Buňka). Podle docenta Aleše Hampla, přednosty Ústavu histologie a embryologie na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně jde bezesporu o úspěch, nicméně slova o otevření cesty ke klonování lidí mu přijdou zbytečně silná a zavádějící.

Co vlastně čínští vědci v Institutu neurověd Čínské akademie věd v Šanghaji dokázali? Nedá se říct, že by naklonování opice bylo vědeckou senzací, spíše se k tomu již řadu let směřovalo a tito vědci měli to štěstí, že se jim věc, která je tak trochu jako výhra v loterii, podařila. Vlastně ani metoda, jakou na to šli, není nová, použil ji už Ian Wilmut v roce 1996 při "vytváření" ovečky Dolly.

"Samotný fenomén klonování primáta není nic úplně nového. Číňané nyní v lednu publikovali, že se narodily živé opičky, ale tomu před mnoha lety předcházely další práce, kde se vědci pokusili o tentýž experiment a živý zárodek se dožil až 80 dní. A to bylo již někdy v roce 2004. Nyní se pouze prolomila bariéra, že se opice narodily a jsou živé," říká docent Aleš Hampl z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

O zprávě, že Číňané byli v klonování primáta úspěšní, podle docenta Hampla  není třeba pochybovat. Dotyčné čínské vědecké pracoviště je prý špičkové, navíc časopis Cell má obrovskou prestiž. "Publikování studie právě zde můžeme brát jako jasný důkaz, že se skutečně jedná o zásadní vědecký výsledek. Pro nás, kteří se pohybujeme ve výzkumu v oblasti buněčné biologie či genetiky, je časopis Cell jakousi modlou. Být autorem článku v tomto periodiku vás postaví na vrchol vědecké komunity," vysvětluje Hampl.

Za určitý průlom v klonování organismů se obecně považuje rok 1996 a naklonování ovečky Dolly britským vědcem Ianem Wilmutem. Hampl však připomíná mnohem dřívější úspěch Brita sira Johna Gurdona, jemuž se již v roce 1962 podařilo naklonovat žáby. O půl století později za svůj výzkum dokazující, že se specializované buňky mohou vrátit do stadia kmenové buňky, obdržel Nobelovu cenu.

Úspěšné naklonování je o štěstí

Následovaly úspěšné klony skotu, prasete či psa. Na primáta se však čekalo až do dneška. V čem to bylo složitější?

"Celý princip klonování souvisí s tím, jak je DNA, kterou máme ve všech buňkách našeho těla, organizována a využívána. Ve vajíčku a v časném zárodku je DNA využívána velmi specificky a my rozumíme jen části, jinak je to čistá empirie. U primáta jsou procesy asi složitější, ale nesouvisí to jen s tím, že by to byl vývojově vyšší a složitější organismus," vysvětluje docent Hampl.

Úspěšné naklonování záleží i na štěstí, na každé drobnosti, na každé vteřině.

Ostatně 9. února oběhla agentury zpráva, že se české vědkyni Heleně Fulkové podařilo v Japonsku vytvořit geneticky modifikované křečky. Již dříve dokázala naklonovat myši, což je podle jejího otce Josefa Fulky z Výzkumného ústavu živočišné výroby Akademie věd obtížnější proces než u známé ovce Dolly. Jak dále vysvětlil, každý druh má totiž svá specifika a tomu se musí přizpůsobit konkrétní postup. U myší podle Fulky záleží na přesném načasování rozhodujícího kroku. "Je to magie, otázka tisíciny vteřiny, kterou Helena rozpozná," řekl agentuře ČTK.

Klonování tak vždy bývá velká loterie s malou šancí na úspěch. "Genom opice má 30 tisíc genů a další tisíce, možná desetitisíce různých genetických sekvencí, o nichž vůbec nevíme, k čemu jsou. Vše se odehrává, aniž bychom to mohli mechanicky přesně ovládat. A možná to ani nikdy umět nebudeme," vysvětluje Aleš Hampl.

Naklonování člověka? Nestane se to

Zřejmě ještě více než zpráva Číňanů, že se jim podařilo naklonovat primáta, zaujalo veřejnost jejich další prohlášení. "Lidé jsou primáti. Technická bariéra pro klonování primátů, včetně lidí, je prolomena," řekl Mu-ming Pcho-o, jenž dohlížel na výzkum šanghajského Institutu neurověd Čínské akademie věd.

Jsme tedy blízko naklonování člověka?

"Jsou to trošku silná slova a úplně to nepřísluší důležitosti tohoto kroku. Na prahu klonování lidí jsme už dávno, ale prostě se to nestane," říká skálopevně přesvědčen Hampl. "Samozřejmě je to ošetřeno právními normami, které nic takového neumožní," dodává.

Má na mysli Dodatkový protokol k Úmluvě na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny, v němž se mimo jiné praví: "Každý zákrok, jehož účelem je vytvořit lidskou bytost, která je geneticky shodná s jinou lidskou bytostí, živou či mrtvou, je nepřípustný."

Na klonování živočichů, které pravidelně odsuzuje Vatikán, nevidí nic špatného. Jde prý o smysluplné vědecké bádání, které má přijít na zákonitosti, jak biologické procesy fungují. A to ostatně patří obecně k základnímu snažení vědců.

Reprodukci tkání patří budoucnost

Značně nepřesně se často do klonování zahrnuje i reprodukce lidských tkání, ačkoliv se nejedná o vývoj, narození a život identické bytosti.

"Jde o reprodukci tkáně přes vytvoření embrya, z něhož se odeberou kmenové buňky. Geneticky shodné embryo se tak vyvine jen do několika dní a je to v té době kulička několika stovek buněk. Nejde o klonování člověka, nýbrž o přípravu geneticky identického zárodku," říká Hampl.

S tímto principem se již široce experimentuje, v preklinickém výzkumu funguje a podle slov českého vědce se bude velmi široce využívat.

Ovšem díky japonskému nobelistovi Jamanakovi z roku 2012, jenž ocenění dostal společně se zmiňovaným Johnem Gurdonem, už lidé vědí, jak získat "univerzální" kmenové buňky, které jsou schopné stát se libovolnou buňkou v těle, i bez lidského embrya. Jedná se o tzv. indukované pluripotentní kmenové buňky, tedy buňky získané manipulací mimo tělo.

"Princip je shodný jako u klonování, také se reprogramuje DNA, akorát tento druhý způsob není nijak eticky sporný, nevzniká zárodek, pouze se manipuluje s jakoukoliv buňkou těla, třeba buňkou kůže. Tato technologie má ale stále jednu závažnou vadu, existuje totiž riziko, že se v buňkách vygenerují nechtěné změny, a tudíž by se pak buňky mohly chovat nepředvídatelně," vysvětluje přednosta Ústavu histologie a embryologie na Masarykově univerzitě v Brně.

Současná "léčba" kmenovými buňkami je obrovský podvod

Do budoucna existuje v této oblasti velký potenciál pro léčbu mnoha chorob. Je ale absurdní, že je v současnosti i v České republice již nabízena tzv. léčba kmenovými buňkami.

"Jsou to samozřejmě ve většině případů velké podvody za obrovské peníze, všechny ty sliby, že vám odeberou z těla kmenové buňky, píchnou vám je na jiné místo a vy budete vyléčen. Tyto podvody se dějí po celém světě a ani Amerika s nimi neumí účinně bojovat, ačkoliv zde sídlí největší mezinárodní společnost, která zastřešuje vědeckou komunitu zkoumající kmenové buňky a věnuje extrémní úsilí, aby proti tomuto nešvaru bojovala," popisuje Hampl.

Podle něj je však už reálná léčba kmenovými buňkami zvláště v některých oblastech velice blízko, například u choroby zvané makulární degenerace, což je u seniorů velmi časté onemocnění oka.

Odpůrci klonování často hovoří o vizi, že se dítě bude vyrábět jako tovární výrobek s parametry podle přání rodičů. To je však podle docenta Hampla naprostá sci-fi.

"To se nikdy nestane, jedná se o naprostou sci-fi. Samozřejmě si dovedu představit, že některým 'obchodníkům' by se něco takového moc líbilo, ale opakuji, nikdy se to nestane," uzavírá.

Video: Klonování lidí? Tato otázka mě děsí, říká vědkyně Helena Fulková

Než se zabouchnou dveře úplně, je důležité, abychom se o podobných tématech, jako je klonování, bavili. Každého hned napadne klonování lidí, říká Helena Fulková, první Češka, která naklonovala myš. | Video: DVTV |  17:44

autor: Zuzana Hronová | 18. 2. 2018 9:00

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama