Není v psaní velkých písmen až moc výjimek?

Některá pravidla u psaní velkých a malých písmen připadají laikům nejen složitá, ale přímo nesmyslná. Jde třeba o psaní názvů ulic a náměstí, když název začíná obecným slovem (náměstí Republiky, třída Míru). A navíc když se jedná o název zastávky, píšeme pro změnu Náměstí Republiky. V případě názvů divadel se pak musí vědět, zda slovo "divadlo" patří do názvu, nebo ne. Podle toho píšeme divadlo s velkým či malým -d-.

"Souhlasím s tím, že psaní velkých písmen by se mělo zjednodušit, třebaže pravidla ani zde nejsou tak děsivá a nelogická, jak se veřejnosti předkládá. Nicméně psaní budov (divadel, kin), stanic, diskrepance Marťan x pozemšťan, Mongol x mongol a řada dalších by se řešit opravdu měly," souhlasí Jiří Kostečka, čímž poukazuje i na další odlišnosti. (Například že velké písmeno píšeme, když jména jako Mongol či Žid označují příslušníky národa, malé písmeno tehdy, jestliže označují příslušníky antropologické skupiny.)