Je potřeba rozlišovat délku u vaši/vaší, naši/naší, ji/jí?

Toto pravidlo vypadá trochu malicherně (zvláště v poměru funkčnost v jazykovém systému vs. chybovost při používání u rodilých mluvčích).  Přivlastňovací zájmena vaši a naši, stejně jako osobní zájmeno ona, mají ve 4. pádě na konci krátké -i-.   

Je to potřeba? Zde je odpověď odborníka jednoznačná: Ano, protože ve spisovné češtině se takto délky také vyslovují. "To, že na určité části území (hlavně v Čechách) se náležité vaši, ji natahuje v mluveném jazyce na vaší, jí, není ještě důvodem, aby tyto podoby vešly do celonárodní spisovné češtiny. Moravané a Slezané délky v těchto zájmenech rozlišují (dodržují) v souladu s historickým vývojem češtiny."

A že "piš, jak slyšíš" není úplně vhodný přístup k češtině, dokazuje na příkladu, kdy bychom v jednotném čísle psali "dup" a v množném "duby".