Mléčná dráha patří k velkému uskupení, které se nazývá Místní skupina galaxií. Většinu z ní kromě té naší tvoří ještě galaxie v Andromedě a galaxie v Trojúhelníku, které vědci trochu suše označují M31 a M33.
Astronomové již dlouho předpovídají, že se Andromeda jednoho dne neodvratně srazí s Mléčnou dráhou, což kompletně přetvoří okolní vesmír. Ten již nikdy nebude takový, jako ho známe dnes. Jenže všechna měření pohybů hvězd uvnitř sousedních galaxií probíhala pouze ve 2D modelech.
"Potřebovali jsme prozkoumat pohyby galaxií ve 3D, abychom odhalili, jak rostou a vyvíjejí se a co vytváří a ovlivňuje jejich podoby a chování," citují stránky ESA hlavního autora studie Roelanda van der Marela ze Space Telescope Science Institute v americkém Baltimoru.
Umožnil jim to až balík dat ve vysokém rozlišení, pořízený družicí Gaia v dubnu 2018. Družice totiž v současné době pořizuje tu nejpřesnější mapu blízkých hvězd v nejvyšším rozlišení, jakou kdy lidstvo mělo a o níž již sto let velmi intenzivně usiluje.
Předchozí studie Místní skupiny galaxií vycházely z pozorování různých vesmírných observatoří a teleskopů, včetně slavného Hubbleova teleskopu. I díky nim již delší dobu víme, že galaxie v Andromedě a v Trojúhelníku jsou vzdáleny 2,5-3 miliony světelných let od nás, ale vzájemně jsou tak blízko, že se mohou ovlivňovat.
Po sto letech snahy dobrat se čísel, jak se obě galaxie pohybují prostorem a jak se otáčí kolem své vlastní osy, se to vědcům konečně povedlo.
"Díky tomuto satelitu jsme najednou mohli identifikovat tisíce jednotlivých hvězd v obou galaxiích a zkoumat, jak se tyto hvězdy ve svém 'galaktickém domově' pohybují," vysvětluje spoluautor studie Mark Fardal.
Pomocí těchto dat pak vědci mohli vypočítat orbitální dráhu Andromedy i Trojúhelníku miliardy let nazpět i dopředu.
A zjištění jsou velmi zajímavá. Ačkoliv Mléčná dráha a Andromeda jsou stále předurčeny ke srážce a splynutí, tak načasování a míra destruktivity jsou jiné, než se očekávalo.
Andromeda se pohybuje jinak, než se z předchozích měření předpokládalo, nyní to vypadá, že spíše než k očekávané čelní srážce dojde zřejmě k boční kolizi a stane se tak nikoliv za 3,9 miliardy let, ale až za 4,5 miliardy, tedy o 600 milionů let později.
Komu z pozemšťanů se nyní znatelně ulevilo, měl by znát i nedávno publikované závěry Durham University.
Podle jejich zjištění z letošního ledna by totiž mělo mnohem dříve, již za nějaké dvě miliardy let, dojít ke kolizi Mléčné dráhy s Velkým Magellanovým oblakem. Jedná se o nejjasnější galaxii, kterou ze Země vidíme, je gravitačně vázána s Mléčnou dráhou a vzdálená necelých 170 tisíc světelných let.
