Lidé na sociálních sítích hromadně sdílí fotku Katie Boumanové, postgraduální studentky Massachusetts Institute of Technology (MIT), jak si zakrývá překvapením ústa, když se jí na počítači objevil dnes již slavný snímek černé díry.
Fotka přitom pochází z léta 2018. Od té doby museli vědci o svém objevu mlčet a důkladně ho prověřit.
Katie pro časopis Time popsala svoji fotku jako moment, kdy k úzké skupince v malé místnosti na Harvard University doputovala data, jež vědci po celém světě sbírali. Katie a její kolegové spočítali složitý algoritmus, jak radiové vlny zachycené teleskopy převést do viditelných obrázků a do výsledného snímku. Ten pak představili světu 10. dubna.
Boumanová se do projektu dostala před šesti lety. Bylo jí 23 let, jako postgraduální studentka a nastávající počítačová vědkyně se do týmu skvěle hodila. Specializovala se na hledání algoritmů k zobrazování neviditelného, což byl ideální předpoklad pro zachycení černé díry do snímku.
Dívka našla algoritmus dnes uváděný jako klíčový. Spolu s kolegy sepsala kód, který měl všechna ta astronomická data, jež by podle časopisu Time zaplnila půl tuny pevných disků, převést ve srozumitelný obrázek.
"Všichni jsme zírali do našich počítačů, když se obrázek najednou objevil. Ten prstenec se zobrazil tak jednoduše, že jsme tomu nechtěli věřit," popisuje Katie napětí, které vládlo v univerzitní místnosti, když klikali na pokyn "go".
Kód, který psali pět let, fungoval.
Jenže nebyli zdaleka u cíle, nastala fáze ověřovacích analýz. V zobrazování rádiových vln je největším nebezpečím člověk, jenž je převádí do viditelného módu, vysvětluje Katie magazínu Time. Vědci museli při psaní kódu úzkostlivě dbát na to, aby zobrazili černou díru, kolem níž rychle krouží prstenec rozžhavených částic, tak, jak skutečně vypadá, a ne tak, jak lidé předpokládají, že vypadá, nebo dokonce jak si přejí, aby vypadal.
"Bylo nesmírně těžké udržet tak dlouho zamčená ústa. Nic jsem neřekla ani své rodině," líčí úspěšná počítačová vědkyně.
Její příběh teď žije vlastním životem na sociálních sítích. Když známá vědecká publicistka Flora Graham přirovnala Katie Boumanovou a její zásobník s pevnými disky na data k zobrazení černé díry k inženýrce Maragaret Hamiltonové a jejímu letovému softwaru pro vesmírný program Apollo, bylo rozhodnuto. Katie se stala legendou, neoficiální tváří tohoto mimořádného úspěchu moderní vědy.
Computer scientist Katie Bouman and her awesome stack of hard drives for #EHTblackhole image data 😍 — reminds me of Margaret Hamilton and her Apollo Guidance Computer source code. 👩🏽🔬 pic.twitter.com/MgOXiDCAKi
— Flora Graham (@floragraham) April 10, 2019
Mnozí lidé připisují celý úspěch právě Katie. Podle některých dokonce černou díru "vyfotila". Data přitom pocházejí z rádiových teleskopů ve formě rádiového vlnění a Katie přišla spolu s kolegy na způsob, jak neviditelné převést do viditelného.
Sama zdůrazňuje, že šlo o kolektivní dílo, které by nevzniklo bez desítek matematiků, astrofyziků či analytiků.
Katie Bouman. Jméno mladé vědkyně, která z velké části stojí za včerejší první fotkou černé díry. Stačila k tomu jen maličkost: dát dohromady data o velikosti 5 petabytů. (Ne, také nevíme, že taková jednotka vůbec existuje)
— The Student Times (@TheStudentTimes) April 11, 2019
(via FB Jan Lukačevič) https://t.co/pv20Pfuzhn pic.twitter.com/y4bDZCEKIu
Některé tweety opěvující Katie jsou silně přitažené za vlasy. Není pravda, že by "pořídila" snímek černé díry, nebo že by to "zařídila", což ale nemění nic na poselství jejího příběhu. Je to mladá žena a její výpočet pomohl světu ke zlomovému objevu. Světu, kde pouhých 30 procent vědců jsou ženy. A to je určitě důležitá zpráva.
Navíc to byla právě ona, kdo v dubnu 2017 na prestižní sérii přednášek TED Talks, kde vystupují inspirativní lidé se silným příběhem, srozumitelně veřejnosti popsala, jak pořídit snímek černé díry. V emotivním vystoupení navíc dodávala odvahu současným i budoucím vědcům, aby se nebáli jít do projektů, které vypadají podobně nereálně, jako ten, jenž chtěl zachytit černou díru.
