Čech vrátil rysy do Evropy, poslanec zavřel kožešinové farmy. Teď dostali Cenu Josefa Vavrouška

Magazín Magazín
7. 6. 2018 19:00
Ekologickou Cenu Josefa Vavrouška udělovanou Nadací Partnerství za konkrétní činy v oblasti životního prostředí letos převzal zakladatel vlčích a rysích hlídek Ludvík Kunc a dlouholetý poslanec a nyní ředitel Správy Krkonošského národního parku Robin Böhnisch. Oba laureáti převzali prestižní ocenění ve čtvrtek 7. června v podvečer na půdě Senátu Parlamentu České republiky.
Ludvík Kunc se svými rysy
Ludvík Kunc se svými rysy | Foto: Archiv Nadace Partnerství

Dvanáctičlenná porota u osobnosti Ludvíka Kunce vyzdvihla cenou za dlouhodobý přínos jeho zápal, který věnoval návratu velkých šelem do Beskyd a péči o ně. Cenu za významný ekologický počin pak Robin Böhnisch vybojoval za prosazení nového zákona o národních parcích a normě zakazující kožešinové farmy.

"Udělení ceny Ludvíku Kuncovi znamená významné veřejné ocenění jeho přes půlstoletí trvající a velmi úspěšné práci na ochraně rysa ostrovida nejen v České republice, ale v celé Evropě. Zároveň je to důkaz a motivace pro další osobnosti v tom, že praktická a úspěšná ochrana přírody je realizovatelná i při nepříznivé politické situaci a bez potřeby mnohamilionových grantů," komentuje dopad Kuncovy činnosti Jiří Beneš, který jej na cenu navrhl.

Český táta rysů

Od konce 60. let stál Ludvík Kunc u zrodu dlouhodobého projektu zaměřeného na návrat rysa ostrovida do několika oblastí v Evropě, odkud tato šelma před desítkami let vymizela. Rysi byli chycení ve slovenských lesích a putovali do několika evropských oblastí přes ostravskou Zoo, která pro ně sloužila jako karanténa.

Do roku 1984 se Kuncovi podařilo přestěhovat desítky rysů a fakticky tak obnovit jejich populaci v sedmi státech Evropy ( v Německu, Slovinsku, Francii, Rakousku, Itálii, Švýcarsku a také na Šumavě).

Osobně se vypouštění rysů do volné přírody z politických důvodů nikdy nemohl účastnit. Vedle toho inicioval založení dobrovolných Vlčích a Rysích hlídek Hnutí DUHA, které od roku 2009 pravidelně v terénu monitorují velké šelmy.

Ludvík Kunc je veřejnosti známý také jako malíř s naprosto typickým "rukopisem". Na stovkách akvarelových obrazů a perokreseb vyobrazuje běžné i vzácné druhy zvířat zasazené do jejich přirozeného prostředí.

Tak trochu jiný politik

Robin Böhnisch působil jako poslanec za ČSSD čtrnáct let, z toho poslední čtyři jako předseda sněmovního výboru pro životní prostředí. Svou kariéru zákonodárce symbolicky završil právě dvěma významnými ekologickými zákony.

Robin Böhnisch, rodák z Krkonoš, měl k přírodě od malička blízko.
Robin Böhnisch, rodák z Krkonoš, měl k přírodě od malička blízko. | Foto: Archiv Nadace Partnerství

Jako parlamentní zpravodaj Böhnisch pomohl legislativně posílit ochranu národních parků a potvrdil, že jejich účelem je ponechat části krajiny divočině. Podruhé v čele poslanců společně navrhl a prosadil zákaz kožešinových farem v Česku.

Díky němu tak kožešinové farmy v Česku ukončí provoz nejpozději k poslednímu lednu 2019. Změnu přinesla novela na ochranu zvířat proti týrání. Zakazuje "chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin". Vztahovat se má na chov lišek a norků, nikoli například králíků nebo nutrií, tedy zvířat, která se využívají také na maso.

Asociace ekologických organizací Zelený kruh opakovaně vyhodnotil  Robina Böhnische jako poslance, který hlasuje nejvíce přátelsky k životnímu prostředí. Je známý tím, že soustavně vylepšoval ekologické zákony a oponoval - často i v rozporu s vlastní stranou - škodlivým návrhům.

"A také se více než kdokoli jiný se zasadil o schválení dvou zákonů, které posunuly naši zemi o pořádný kus dopředu," komentují svorně Böhnischovo ocenění jeho nominanti Marta Kotecká Misíková, Vojtěch Kotecký a Jiří Jakl.

Video: Rysa můžete vidět z okna, není plachý, říká ochránce šelem

Vlci se množí v Německu a západním Polsku, bylo otázkou času, kdy se dostanou i do Česka, říká koordinátor ochrany velkých šelem Miroslav Kutal. | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

Další zprávy