Vše začalo letos 10. července, kdy ozářil území kolem řeky Rýna na německo-francouzské hranici velmi jasný meteor, kterému se říká bolid.
Byl by to zcela jedinečný úkaz, neboť bolid zářil ještě více než Měsíc v úplňku. Jenže kvůli rozsáhlé oblačnosti a strmé a krátké dráze v atmosféře nevzbudil takovou pozornost jako obvykle. Všimli si ho však čeští vědci, respektive přístroje z české a německé části Evropské bolidové sítě.
"Naštěstí se nejen poblíž dráhy bolidu, ale i na našem území, především v západních Čechách, našla místa, kde bylo aspoň částečně jasno, což se záhy ukázalo jako rozhodující pro objasnění a popsání tohoto velmi vzácného přírodního úkazu," líčí Pavel Spurný, vedoucí oddělení meziplanetární hmoty Akademie věd a koordinátor Evropské bolidové sítě.
České vědce z oddělení meziplanetární hmoty v Ondřejově proslavily jejich přesné výpočty, pomocí nichž určí dráhu letu i celkem detailně místo, kam dopadnou meteority, tedy zbytky původního tělesa. Podařilo se jim to i nyní a v lokalitě, kterou takto na dálku určili, jejich němečtí kolegové skutečně tyto nebeská tělesa našli.
"Tím se tento případ řadí do velmi vzácné kategorie tzv. meteoritů s rodokmenem, protože nejenže jsme přesně určili, kde meteority dopadly, ale také jsme vypočítali, odkud k Zemi přiletěly," vysvětluje Spurný.
Meteorit původně obíhal Slunce po dráze, na níž se dostal ještě o něco blíže Slunci než planeta Země. Nejdále od Slunce se pak pohyboval ve vnitřní oblasti hlavního pásu planetek. Když se řítil atmosférou, zaznamenaly ho nad západním obzorem kamery na stanicích Českého hydrometeorologického ústavu na Přimdě a na Churáňově, které jsou součástí zmíněné Evropské bolidové sítě.
Tyto údaje pak pomohly českým vědcům v Ondřejově předpovědět dopadovou oblast natolik přesně, že němečtí hledači ve vyznačeném pásmu skutečně začali nacházet úlomky původního tělesa.
Na louce nedaleko města Renchen, jež dalo nalezeným meteoritům jméno, nalezli meteorit o váze 955 gramů, který byl jen minimálně zabořený a který podle Spurného velmi přesně odpovídá předpovězenému místu pro danou hmotnost.
Vědci rovněž dokážou určit, zda úlomky pochází z hlavního výbuchu tělesa, nebo zda se oddělily až při pádu většího kusu, což byl případ tohoto meteoritu.
Jeden z takových úlomků našli hledači až 1. září na velmi kuriózním místě, v ochranné síti proti ptákům, natažené nad jabloňovým sadem. Podle vedoucího oddělení meziplanetární hmoty jde o raritu, neboť se málokdy stane, aby meteorit nedopadl na zemský povrch.
"Jedná se o jeden z největších úspěchů tohoto dlouhodobého mezinárodního experimentu, který byl založen v roce 1963 Zdeňkem Ceplechou. Evropská bolidová síť byla první takový experiment na světě a jako jediná zůstává takto dlouho v provozu," upozorňuje Spurný a dodává, že meteoritů s rodokmenem je zatím jen asi třicet.
"Na více než polovině případů, včetně toho vůbec prvního, meteoritu Příbram ze 7. dubna 1959, se na výpočtu podíleli pracovníci Astronomického ústavu AV ČR."
Podle jejich výpočtů byly například nedávno nalezeny i meteority Žďár nad Sázavou (2014) či Hradec Králové (2016), pojmenované jako tradičně podle místa nálezu.
Video: Na Slovensku letos spatřili nejjasnější meteor. Byl na nebi vidět přes hodinu
