Nalezený meteorit je poklad. Ukrývá v sobě informace o vzniku sluneční soustavy, říká český vědec

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
19. 4. 2016 11:01
Češi dokázali díky svým moderním kamerám v bolidové síti a výpočtům předpovědět pád meteoritu a přesně určili pádovou oblast jeho úlomků. "Žádný pozemský materiál tak starý není, protože prošel nějakým přetavením do nové horniny. Oproti tomu tento meteorit je nepřeměněný, je tak, jak to ve sluneční soustavě vypadalo před 4,5 miliardy let," pochvaluje si v rozhovoru pro Aktuálně.cz nález meteoritu Stubenberg dr. Pavel Spurný, vedoucí Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.
Pavel Spurný, vedoucí Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR, v momentě, kdy mohl poprvé vzít do rukou hlavní část vzácného meteoritu.
Pavel Spurný, vedoucí Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR, v momentě, kdy mohl poprvé vzít do rukou hlavní část vzácného meteoritu. | Foto: Časopis Vesmír

Meteorit Stubenberg je prezentován jako velká vzácnost. Proč?

Vzácné na něm je to, že je to tzv. meteorit s rodokmenem. Jedná se o instrumentálně dokumentovaný pád meteoritu, a to dokonce tak přesný a podrobný, že je to jeden z nejlépe popsaných pádů meteoritů v historii na celém světě. V tomto případě totiž nešlo o náhodný nález meteoritu, ale o předpovězený pád. Ten jsme předpověděli na základě podrobné analýzy záznamů z našich bolidových kamer na šesti stanicích.

Proč se podařilo bolid zaznamenat a přesně vypočítat právě Čechům? A zdaleka nešlo o první případ…

Několik desítek let totiž spravujeme Evropskou bolidovou síť. Nejmodernější část sítě je právě na českém území. Naše kamery jsou momentálně nejmodernější na světě. I když bylo značně špatné počasí, tak se na šesti místech podařilo bolid vyfotografovat a přesně popsat průlet tělesa atmosférou.

Co vše se vám podařilo k tělesu zjistit, když jste ho měli takto podchycené?

Prakticky okamžitě jsme spočítali nejen dráhu tělesa při průletu atmosférou, ale i jeho dráhu ve sluneční soustavě. Také jsme předpověděli, že mělo dojít k pádu meteoritů. Hned druhý den jsme měli spolehlivé výsledky. Unikátní jsou tedy nejen přístroje, které používáme, ale i metody výpočtů.

Co jste objevili?

Zjistili jsme, že ač bolid letěl celý nad Rakouskem, pádová oblast byla v Bavorsku hned za hraniční řekou Inn. Poslal jsem proto našim německým kolegům informace, kde by jaké meteority měly ležet. Hned během prvního většího hledání našli první meteorit, který se při dopadu roztříštil a čtrnáct úlomků se podařilo dohledat.

Tu oblast prý pročesávali hledači z celého světa. To byli odborníci, nebo spíše amatéři-zlatokopové?

Těžko říct, ale asi spíše amatéři s úmysly, které se nemusí shodovat s vědeckými zájmy. Co si budeme povídat, meteorit je vzácná věc a leckdo je za něj ochoten kvalitně zaplatit. Sjeli se sem tedy i komerční sběratelé z celého světa.

Ale vaši němečtí hledači nakonec byli úspěšní…

Ano, dalšími nálezy potvrdili námi vypočítanou pádovou oblast a hlavně našli ten hlavní kus, 1,32 kilogramu těžký meteorit.

Váš meteorit má takzvaný rodokmen, znamená to tedy, že znáte jeho původ?

Víme, odkud ze sluneční soustavy pochází. Jednalo se původem o malou část asteroidu pocházejícího z vnitřní části hlavního pásu planetek, tedy oblasti mezi drahami planet Marsu a Jupiteru (blíže k Marsu). Je to velmi laciná cesta, jak se dostat k tak starému materiálu, o němž víme, odkud pochází. Takhle velký materiál žádná meziplanetární sonda k Zemi nedopravila. Větší materiál se podařilo přivézt leda z Měsíce. Jinak sondy přivezly zatím pouze mikroskopické částečky, a to jen velmi výjimečně.

Co všechno můžete z meteoritu vyčíst?

V meteoritu je zapsaná dlouhá historie pobytu tělesa v meziplanetárním prostoru. Jedná se o materiál starý jako sluneční soustava. Žádný pozemský materiál tak starý není, protože každý pozemský materiál prošel nějakým přetavením do nové horniny. Oproti tomu tento typ meteoritu je nepřeměněný, je tak, jak to ve sluneční soustavě vypadalo před 4,5 miliardy let. Navíc čím je meteorit větší, tím více informací je v něm zapsáno.

Co se týče velikosti 1,32 kilogramu, jak mimořádný meteorit je?

Není to raritní velikost, nicméně u těchto vzácných meteoritů s rodokmenem jde spíše o větší nález.

Jak se dá najít černý kámen, co se vejde do dlaně, v lesním porostu patnáct centimetrů pod zemí?

To je ta německá pečlivost a trpělivost. Našli ho tak, že si všimli větvičky na velké vrstvě listí. Když větvičku zvedli, byla pod ní díra a v ní černý kámen.

Co kdyby meteorit nespadl do lesa u hranic Rakouska s Německem, ale do obydlené oblasti. Mohl by napáchat nějakou škodu?

Takovéto úlomky neudělají žádnou škodu, pokud někomu nespadnou na hlavu nebo na auto. Dopadová rychlost tělesa o váze 1,32 kilogramu byla přibližně 270 kilometrů v hodině, to by samozřejmě člověk nepřežil. Pravděpodobnost však byla velmi malá, jednalo se o velmi řídce osídlenou oblast. Ostatně jediným svědkem dopadu byly naše kamery.

Jak velká pravděpodobnost je, že by na zemský povrch dopadl podstatně větší meteorit, navíc třeba do obydlené oblasti?

Atmosféra je velmi dobrý ochranný prostředek, který většinu materiálu zničí. Jen pro zajímavost, náš meteorit měl původně, když vlétal do atmosféry, průměr kolem sedmdesáti až osmdesáti centimetrů a hmotnost asi šest set kilogramů. Naprostá většina původní hmoty shořela v atmosféře a rozdrobila se na menší úlomky a na zemský povrch dopadl jen nepatrný zlomek.

Když mají Češi tak moderní vybavení a dokonalé výpočty, jak pravděpodobné je, že podobné těleso s předstihem odhalí?

Průměr kolem sedmdesáti centimetrů a hmotnost šest set kilogramů, to jsou pořád velmi malá tělesa pod limitem detekovatelnosti jakýchkoliv přístrojů, které máme na Zemi. Nejsme schopni zaznamenat takováto tělesa dříve, než vlétnou do atmosféry a udělají ten světelný jev bolidu. A až tento jev jsou právě schopny velmi dobře zaznamenat naše přístroje. Takže vůči takovýmto tělesům se předem bránit nedá. Dokonce ani tělesa kolem dvaceti metrů v průměru, která už by uměla udělat aspoň v místním měřítku neplechu, nejsme schopni zatím z velké většiny odhalit předem.

A co meteority násobně větší?

Ano, pak existují tělesa třeba o průměru sta metrů a větší, která by již mohla způsobit větší lokální nebo dokonce globální katastrofu. Ty už jdou pozemskými přístroji odhalit, existují vyhledávací systémy, které jsou schopny na ně upozornit. Nějaké větší katastrofy se z tohoto směru ale příliš obávat nemusíme, protože větší tělesa, která by mohla ohrozit život na Zemi, jsou dnes velmi pečlivě sledována a jejich srážky se Zemí jsou velmi vzácné a probíhají na škálách mnoha milionů let.

Co se teď bude s tím 1320 gramů těžkým meteoritem dít? Jakým projde zkoumáním a co se z něj budou vědci snažit dozvědět?

Meteorit projde mnoha laboratořemi po celém světě podle typu analýz, které se budou dělat - základní mineralogická analýza, analýza na izotopy vzácných plynů, na radioaktivní izotopy. Podle toho, jaké se tam najdou prvky, izotopy či minerály, se dá přesně usuzovat, jakým prostředím se těleso pohybovalo či jaké podmínky panovaly při jeho vzniku. První analýzy menších úlomků už proběhly, tento velký meteorit do specializovaných laboratoří teprve půjde.

Tak byl nalezen unikátní meteorit: Češi přesně vypočítali jeho pádovou oblast, dva němečtí hledači ho našli - v lese a pod zemí. | Video: Časopis Vesmír
 

Právě se děje

Další zprávy