V areálu, který čítá historickou mlýnici, dva byty a hospodářská stavení, se od roku 2019 pořád něco dělo. "Přestěhovali jsme se sem na začátku pandemie. Mělo to být na pár týdnů, než se situace uklidní, ale čím déle jsme tu byli, tím více si nás mlýn získal. Podmínky byly spartánské, ale přes všechny komplikace a nové "cesty" života jsme se tu zabydleli, opravili byt a část areálu," říkají Burianovi.
Nový život si manželé i jejich děti rychle zamilovali, přestože s sebou nesl i nepříjemné situace, jež si nemysleli, že někdy budou muset řešit. V prvních dvou letech se z domu snažili dostat nezvaného hosta, který v noci budil celou rodinu. "V místě, kde máme ložnici, jsme zažili nepříjemné věci. Když to překročilo určitou mez, rozhodli jsme se pozvat Jaroslava Drábka, který se zabývá, řekněme, vyčištěním prostoru," říká Petr přezdívaný Kenny a libuje si, že od vyvedení zbloudilých duší je na mlýně ticho a klid.
Chvíli se zdálo, že se rodina bude moct věnovat rekonstrukci na plný úvazek, jenže začala válka na Ukrajině a manželé se rozhodli poskytovat azyl lidem prchajícím do Česka. Většinu svého volného času tak trávili na úřadech, kde cizincům pomáhali shánět práci nebo místo ve školách. "Prošlo tudy asi 30 lidí. Bylo to náročné období jak pro ně, tak pro nás. Ale jsme rádi, že jsme jim mohli v začátcích alespoň trochu pomoct," říkají Petr a Petra.
"Děti by měly vědět, odkud pochází jídlo"
Přestože na Brno nedají dopustit, Hradčany, které mají jen pár set obyvatel, si zamilovali. "Tady jsme doma," konstatuje Petr s tím, že práce na historické budově s hektarovým pozemkem je pro něj splněným snem. Život mimo město nenudí ani Petru, která miluje zvířata a většinu svého času tak pečuje o kozy, ovce, slepice, husy, kočky a dva psy. "Přála jsem si ještě jaka, ale ten potřebuje hodně prostoru. Děti by zase byly nejradši, kdybychom jim pořídili lamu," směje se Petra a ohlédne se přitom na Kennyho, který zrovna obrací oči v sloup.
"Co se tváříš, jen počkej, až budeš chtít koupit další zrezivělý kus harampádí," dobírá si ho a vysvětluje, že Petr na hospodářská zvířata moc není, ale toleruje je. "Od té doby, co mám své kozy a ovce, jsem se toho hodně naučila. Asistovala jsem kozám při vrhu kůzlat, vybudovala jsem si malou sýrárnu a prošla všemi potřebnými procesy, abych mohla naše kozí sýry prodávat. Do budoucna bych se ještě ráda naučila, jak zpracovat ovčí vlnu," říká sympatická maminka s tím, že chomáče srsti už teď odebírá od jiných chovatelů.
"Zjistila jsem, že tento krásný a univerzální materiál většina chovatelů po ostříhání likviduje. Tomu se snažím zamezit. Co mi dají, teď peru a chystám na další zpracování. Na exkurzích s dětmi si pak ukazujeme jednoduché plstění a výrobu panenek z česanců, za pár týdnů chci na mlýně roztočit i svůj vlastní kolovrat," těší se Petra.
Své vědomosti by si přála předat dál, nejen dětem, ale i jejich rodičům. "Od září máme rozjednané různé školní exkurze a workshopy a přes léto nabízíme naše služby i potenciálním hostům na BezKempu. Ubytují se u nás na zahradě, vyvedou si kozy na pastvu, zkusí si je podojit a pak mohou ochutnat ještě teplé čerstvé mléko. Snažím se je zasvětit nejen do tajů chovu, ale i do toho, jak se vyrábí čerstvý nebo grilovací kozí sýr," popisuje způsob, jak dětem ukázat, že jídlo neroste v regálech obchoďáku.
Zahrada plná veteránů
Mlýn v Hradčanech u Prostějova rodina otevírá lidem několikátou sezonu. Na velké zahradě mohou zájemci přespat ve stanu nebo karavanu. Několikrát do roka na ní Petr s Petrou pořádají setkání veteránů, letní kino i koncerty. "Každý rok se snažíme opravit další část prostor. Jde to pomalu a stojí nás to všechny peníze, ale vůbec toho nelitujeme. Jsme tu spokojení. V příštím roce chceme v mlýnici otevřít sbírku veteránů a motokuriozit. Budou to stroje vylovené z řek a rybníků nebo spálené ohněm. Jsou to vlastně vraky, ale je mi líto, aby skončily v hutích," vysvětluje Petr, který se patnáct let živí lakováním a opravou starých veteránů, především motorek Jawa.
Pozemek už teď doplňují historické vozy, jako je Škoda, Tatra, JAWA a Borgward. "Málokdo je takový nadšenec, aby si vystavil šroty po zahradě," směje se otec dvou dětí. "Ale když je to vše logicky upořádané a má to celistvost, je to vlastně sbírka, což mi dává smysl, " dodává. Většinu veteránů Petr zachránil z kovošrotu nebo je vykopal z nánosu hlíny. "Některé pick-upy nebo tříkolky domácí výroby stále používáme na svoz dřeva nebo v hospodářství. A pak tady máme veterány, jako je starý Spartak, kterého původní majitel předělal na bazén pro děti. My v něm pěstujeme papriky, " vysvětluje s tím, že jeho oprava by se už nikomu nevyplatila.
Vrak Tatry 603, kterou dostal od kamaráda, chce zase Petr proměnit na originální spaní. "Cílem je vybudovat uvnitř shnilé kastle čisté a pohodlné spaní. Takový Glamping v Tatrovce," vysvětluje nadšenec. "Z venku zůstane rezavá a olezlá, jak se dochovala. Pak nasadíme okna a dovnitř dáme matrace, šuplík na boty, klimatizaci a povlečení. Jsem rád originální," chlubí se.
Podívejte se, jak to u Burianových dnes vypadá.
