Genová banka na Špicberských ostrovech se oficiálně otevřela v roce 2008, už v 80. letech minulého století se ale začalo diskutovat o zbudování záložního úložiště pro duplikáty osiva z celého světa. V trezoru, který dnes spravuje Norsko a postavilo jej na vlastní náklady, teď leží téměř milion 200 tisíc vzorků semen od skoro šesti tisíc druhů hospodářsky významných rostlin pro celou planetu a lidstvu mají v případě katastrofy poskytnout možnost vypěstovat si znovu potravu. Mimo to jsou ale důležité i pro další výzkum a šlechtění.
Nejen věčná zima a vlhkost hraje roli ve výběru právě Špicberků. Ostrovy jsou též nejsevernějším místem, kam se může člověk dostat pravidelným letem, a díky své odlehlosti od okolního světa se tak nacházejí i mimo dosah potenciálních konfliktů.
Místnosti se vzorky semen jsou uvnitř hory. Skalní masiv, který trezor obklopuje, má tloušťku několika desítek metrů. Za pancéřovými vraty a metr silnými betonovými zdmi vede sto metrů dlouhý tunel. Protože je pod permafrostem, teplota v chodbách se pohybuje kolem minus tří až pěti stupňů. Na konci tunelu se cesta rozděluje do dvou směrů a stěny už pokrývá silná vrstva ledu. Za třemi dveřmi do separátních místností, ve kterých vzorky jsou, se totiž teplota dochlazuje na minus 18 stupňů. Jedná se o standardní teplotu pro uchovávání vzorků osiv, a prostředí trezoru by mělo zajistit jejich klíčivost na dalších sto let.
V "nejdůležitější místnosti světa", jak prostor nazývají zaměstnanci banky, jsou semena uložena v mnoha regálech, většinou v černých plastových, ale i dřevěných krabicích. Banka na Svalbardu, jak se Špicberkům říká v norštině, dokáže pojmout až čtyři a půl milionů vzorků, přičemž každý zpravidla obsahuje 500 semen. Momentálně je v provozu jedna ze tří úložných místností s kapacitou jednoho a půl milionu vzorků a zadarmo si zde svoje duplikáty nechává přechovávat 93 genových bank z celého světa.
Většinu semen v trezoru na Špicberkách tvoří obiloviny jako pšenice, ječmen, rýže, kukuřice nebo proso. Mezi další významné plodiny v úložišti patří též luštěniny jako cizrna, fazole, čočka nebo sója. Zbytek však tvoří tisíce dalších druhů ovoce, zeleniny, ale i bylinek a dalších rostlin z různých zemí světa. Za zdmi trezoru jde podle tamních zaměstnanců politika stranou, na regálech proto vedle sebe leží bedny z Ruska a Ukrajiny, ale i ze Severní Koreje. Své zastoupení zde má i Česká republika, která do Špicberské genové banky pravidelně posílá nové zásilky pro uskladnění.
Genové banky mohou pomoci navrátit ztracené
Celý komplex architekti navrhli tak, aby dokázal odolat náhlým přírodním katastrofám, dlouhodobým klimatickým změnám i jadernému výbuchu. Jsou to však paradoxně změny klimatu, které trezor v minulých letech ohrožovaly. Následkem nezvykle vysokých teplot za polárním kruhem totiž začal tát permafrost a v důsledku toho natekla voda do vstupního tunelu, kde zamrzla. Místnostem se vzorky se tedy nic nestalo, plánovat se od té doby začala dodatečná opatření, například zbudování odvodňovacích kanálů.
Na světě je dohromady kolem 1700 dalších genových bank, které uchovávají vlastní vzorky, svou má i Česká republika. Jakou výhodu ale může mít uložení semen rostlin i v jiných bankách, ukázala v minulosti situace ve městě Aleppo v Sýrii. Občanská válka zde za sebou v roce 2012 nechala mimo jiné i trosky genové banky, která přechovávala vůbec nejstarší vzorky odrůd pšenice a ječmene na světě. O tři roky později tak vůbec poprvé špicberská "Noemova archa" pomohla navrátit ztracené genové dědictví při obnově syrského genového centra, které mezitím našlo své nové sídlo ve vedlejším Libanonu a západoafrickém Maroku.
Takové štěstí už ale podle všeho nebude mít Národní genová banka na Ukrajině, kterou letos v květnu téměř srovnaly se zemí raketové útoky Rusů. V bance se v popel obrátily desítky tisíc vzorků. Ukrajinská sbírka navíc podle mezinárodní organizace pro zachovávání biodiverzity plodin Crop Trust neměla duplikáty vzorků uložené na Špicberkách, s výjimkou asi čtyř procent, které zajistila právě Crop Trust. Ukrajinská semenná banka navíc patřila mezi ty největší na světě.
Rozsáhlá zpráva Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) přitom upozorňuje, že ačkoliv se na celém světě pěstuje pro potravinářské účely více než šest tisíc druhů rostlin, pouze 200 z nich má zásadní význam pro celosvětovou produkci potravin, a pouhých devět se pak dvěma třetinami podílelo na celkovém objemu sklizených plodin. Zachování a využití rozmanitosti hospodářsky významných rostlin k přizpůsobení zemědělství na klimatické změny může podle Crop Trust pomoci vyřešit hrozící nedostatek potravin spojený s nárůstem celosvětové populace.
