Pamětníci stále vzpomínají na to, co vše rodák z Řečkovic dokázal, ať už díky svalům, nebo smyslu pro humor. Mezi vyhlášené výkony patřilo tažení železničního vagónu v zubech nebo rozbíjení balvanu na prsou, přičemž visel jen za paty a hlavu.
Jindy zase Kocourek ležel na fakírské desce, na prsou měl kovadlinu a do té těžkým kladivem bušil jeho partner. K vrcholům patřilo číslo, při němž se Kocourek ležící pod dřevěnou deskou nechával přejet osobním automobilem.
Památník je počinem jeho tehdejšího asistenta Františka Kocmana a architekta Zdeňka Sendlera. "Byl to úžasný kamarád, lepšího jsem nikdy neměl. Člověk, který pomohl, aniž jsem mu řekl, který dokázal potěšit, pobavit. V jeho společnosti to bylo něco nádherného," řekl Kocman. Uvedl, že asistenta Kocourkovi dělal asi 18 let. Jezdil s ním po vystoupeních, vozil ho a právě on ho na vystoupení přejížděl autem.
Na siláka Kocourka v pátek přišel zavzpomínat i jeho kamarád, herec Miroslav Donutil. Řekl, že si nevybavuje přesné datum, kdy se spolu seznámili. "V Brně znal Frantu každý, a tak jsem ho pochopitelně i já znal z jeho siláckých vystoupení. Skamarádili jsme se definitivně jeho příchodem do Divadla Husa na provázku, kde se s námi pustil do zkoušení různých her," vzpomínal Donutil.
"Při příležitosti zkoušení Commedia dell arte jsme spolu objeli kus světa. A spali jsme vždy na našem nejsexuálnějším pokoji číslo 325. A protože Franta byl vyučený písmomalíř, tak 325 psal na všechny ty dveře všech pokojů světa. Uklízečky uklízely 11, 12, a najednou 325 a Franta měl nesmírnou radost, že se mu povedlo dokonale napodobit ty číslice," dodal.
Uvedl, že v pátek odhalený památník připomíná osobnost, která přesáhla význam Brna. "Člověk jako Franta tady dnes chybí a byl by tady hrozně potřeba," uvedl Donutil.
Zavzpomínat na Kocourka v pátek přišli i další jeho známí a přátelé. Například muzikolog Miloš Štědroň či členové kapely Prometheus, která Kocourka doprovázela na vystoupeních.