Jejich unikátní práce zajímala spoustu lidí. Proto mnozí toužili zjistit, jakými metodami skleněné skvosty vyráběli. Harvardská umělecká muzea proto v roce 1992 uskutečnila první rozsáhlou analýzu jejich tvorby. Díky ní zjistili, že na rané modely používali sodnovápenaté sklo s malým množstvím draslíku, pravděpodobně ze skláren v Čechách.

Dále se ukázalo, že Blaschkovi při konstrukci modelů využili svou zkušenost z výroby šperků. Pro opěrný systém rostlinných modelů využívali měděný drát.

Metody Blaschků toužil prozkoumat i konzervátor Scott E. Fulton, který odhalil výraznou fluorescenci, prozrazující přítomnost povlaku živočišných a rostlinných proteinů, pravděpodobně používaných v lepidlech. Podle serveru Vesmír.cz pomocí analytické metody matricí asistované laserové desorpce a ionizace se mu podařilo určit, že rodinné duo k lepení využívalo klih vyráběný z tkání krav, ovcí, koz a koní.