Umění stále vládne patriarchát. Když obraz namaluje žena, prodá se desetkrát levněji

Magazín Magazín
5. 8. 2022 16:30
Výtvarnice za své obrazy i v současnosti dostávají jen desetinu ceny, kterou sběratelé platí mužským autorům. Nelze přitom říct, že by ženy byly nedostatečně talentované a tvořily méně hodnotná díla. Za rozdílné oceňování děl může spíš skutečnost, že měli muži v uměleckém světě dlouho výsadní postavení.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Titulem nejdráže prodaného uměleckého díla v dějinách se pyšní obraz Salvator Mundi od Leonarda da Vinciho. Jeho kupec za něj zaplatil 450 milionů dolarů (přes deset miliard korun). Mezi ženskými výtvarnicemi je držitelkou rekordu Georgia O'Keeffeová, jejíž obraz se ovšem prodal za pouhou desetinu. Píše o tom deník The Guardian.

Zmíněné srovnání pochopitelně zkresluje skutečnost, že byly ženy z uměleckého světa dlouhá staletí vyloučené. Pohled na statistiku nejdráže prodaných obrazů od žijících autorů na druhou stranu nenaznačuje, že by se doba zásadně změnila. Mužským rekordmanem je Jeff Koons s 91 miliony dolarů (více než dvě miliardy korun), zatímco Jenny Savilleová za své dílo utržila jen 12,5 milionu dolarů (přes tři sta milionů korun).

K podobným závěrům ve své knize Women Can't Paint (Ženy nedovedou malovat) dochází i Helen Gorrillová. Britská výtvarnice, kurátorka a historička umění se detailně podívala na prodejní ceny pěti tisíc děl. Zjistila, že na každou jednu libru (třicet korun), kterou za svůj obraz utrží muž, připadá deset pencí (tři koruny), za něž se prodá obraz od ženy.

Při srovnávání tržeb finančních odměn umělců a umělkyň Gorrillová narazila i na další kuriozity. Mimo jiné vypátrala, že zatímco hodnota obrazu od muže ještě vzroste, pokud ho autor podepíše, v případě žen nastává pravý opak. "Je naprosto neuvěřitelné, že gender hraje při oceňování obrazů takovou roli," zmínila kurátorka.

Stejný obraz, dvojí metr

Profesorka ekonomie na Univerzitě v Oxfordu Renée Adamsová se rozhodla otestovat, jestli jednoduše neplatí, že ženy v umění nejsou tak dobré jako muži, a proto do jejich tvorby sběratelé tolik neinvestují. Oslovila několik zámožných příznivců umění a podrobila je výzkumnému experimentu.

Ukázala jim obraz vytvořený umělou inteligencí, přičemž některým z nich řekla, že dílo namaloval muž, a jiným uvedla, že je autorkou žena. Ukázalo se, že pokud si účastníci pokusu mysleli, že za obrazem stojí umělec mužského pohlaví, hodnotili ho lépe. "Přitom šlo o naprosto stejné dílo," podotkla Adamsová.

Ředitelka londýnské galerie Tate Modern Frances Morrisová je přesvědčená, že za podhodnocováním umělkyň stojí zažité konvence uměleckého světa, ve kterém měli muži dlouho výsadní postavení. "Ve výtvarném umění existuje kánon děl, která se těší všeobecnému uznání. A protože jejich výběr ještě donedávna podléhal mužské nadvládě, výtvarnice se do něj tolik nedostávaly. Trh s uměním i galerie se tímto souborem kanonických obrazů stále do značné míry řídí," vysvětlila Morrisová.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Zemřel vědec, vynálezce a odbojář Mojmír Petráň, bylo mu 99 let

Ve věku 99 let zemřel v sobotu 13. srpna vědec Mojmír Petráň. Na facebooku o tom dnes informovala Učená společnost ČR, jejímž členem Petráň byl. Petráň společně se svým kolegou Milanem Hadravským v 60. letech sestrojili a patentovali konfokální mikroskop s dvojitým řádkováním. Vynález znamenal převrat v mikroskopických technikách a přispěl k bouřlivému rozvoji molekulární buněčné biologie. Vědec Petráň byl i protinacistickým odbojářem.

Svůj přelomový vynález Petráň a Hadravský, kteří v 60. letech působili na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni, patentovali v roce 1967 ve Spojených státech. Publikovali ho v roce 1968 ještě před okupací Československa. Po srpnové okupaci Petráň upadl v nemilost, neboť v době Pražského jara sympatizoval s reformními politiky. Svůj mikroskop pak musel vyrábět "podomácku" pod záštitou JZD Komorno u Plzně. Kvůli tomu vzniklo jen několik kusů přístroje.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Při izraelském náletu u Tartúsu zahynuli podle Damašku tři syrští vojáci

Při dnešním izraelském náletu na oblast u syrského pobřežního města Tartús přišli o život tři syrští vojáci a další tři byli zraněni. Oznámila to syrská armáda. Televizní stanice Al-Arabíja předtím uvedla, že izraelská vojenská letadla zaútočila na Tartús a před vypálením střel letěla nad libanonským pobřežím. Izraelská armáda své operace v Sýrii nechává bez komentáře. Útočí hlavně na cíle spojené se spojenci syrské vlády, což je Írán a libanonský Hizballáh. Agentura Reuters napsala, že se k Tartúsu blíží loď, která veze z Ukrajiny obilí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy