Král kýče a nejdražší umělec světa dorazil do Paříže

Kultura ČTK Kultura, ČTK
26. 11. 2014 20:02
Retrospektivní výstavu Jeffa Koonse nabízí pařížské Centre Pompidou.
Jeff Koons.
Jeff Koons. | Foto: Reuters

Paříž - V pařížském Centre Pompidou ve středu začala retrospektivní výstava Jeffa Koonse. Nabízí stovku děl autora, který bývá titulován slovy komentátor komerční popkultury a jindy obchodník s bezvýznamným kýčem - což ve výsledku můžou být identické položky, záleží jen na odstupu a úhlu pohledu.

Minulý rok se po prodeji skulptury Ballon Dog (Orange) konečně dočkal i titulu "nejdražší žijící umělec". Socha přišla nového majitele na 58,4 milionu dolarů (1,17 miliardy korun).

Výstava je jeho první v Paříži a zahrnuje například porcelánovou sochu amerického popového zpěváka Michaela Jacksona. Je v životní velikosti i s oblíbenou zpěvákovou opicí Bubbles. Na výstavě ale nechybí ani zrcadlový králík z počátků Koonsovy tvorby, obří červené srdce či smyslný snímek s Koonsovou bývalou manželkou Ilonou Staller, známou spíš jako pornohvězda s uměleckým jménem Cicciolina.

"Francii od začátku své kariéry tolik dlužím, od studia francouzských umělců počínaje Manetem a konče Marcelem Duchampsem. Takže to teď nakonec mít a vidět pohromadě tady v Centru Pompidou mě naplňuje hrdostí," řekl americký umělec, jehož díla se prodávají až za desítky milionů dolarů.

Kurátoři a umělečtí sběratelé Koonsovu tvorbu označují za neo-pop nebo post-pop. Od 80. let minulého století podle nich reaguje především na předcházející minimalismus a konceptualismus. Svým povýšením kýče mezi vysoké umění vyvolal velmi kontroverzní reakce. Autor sám však jakékoli pokusy o kategorizaci svého díla odmítá a především popírá, že by jeho práce měly jakýkoli skrytý význam.

Expozice v pařížském Centre Pompidou bude otevřená do 27. dubna 2015.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Vítězkou ceny hudební kritiky Apollo se stala sedmnáctiletá písničkářka Amelie Siba. Ocenění získala za své loňské album nazvané Dye My Hair.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 30 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Další zprávy