Běžci, kteří se do závodu přihlásili poprvé, mohli podle výzkumníků díky účasti v maratonu snížit riziko, že je v budoucnu postihne infarkt nebo mozková mrtvice. Jejich cévní soustava v průběhu tréninku i samotného klání omládla o čtyři roky, jak informoval britský list The Telegraph.
Výzkumný tým z University College London a Barts Health NHS Trust sledoval 138 zdravých jedinců, kteří si londýnský maraton poprvé zkusili v letech 2016 či 2017. Dříve, než účastníci začali naplno trénovat, byli zvyklí běhat třikrát týdně a trávit běháním méně než dvě hodiny za týden.
Zdravotní vyšetření po půl roce trénování prokázala, že se zkoumaným snížil krevní tlak i ztuhlost tepen, která je klíčovým indikátorem problémů oběhové soustavy. Tepny běžně tuhnou s přibývajícím věkem, ale odborníci však říkají, že pravidelné cvičení může tento proces odvrátit.
Nejvýraznější zlepšení navíc výzkumníci vypozorovali u účastníků mužského pohlaví, vyššího věku a mezi pomalejšími běžci. Přestože studie, která vyšla v odborném časopise Journal of the American College of Cardiology, pracovala jen se zdravými lidmi, její autoři předpokládají, že u osob trpících vysokým tlakem a cévními problémy by pozitivní dopady byly ještě markantnější.
Lidé, kteří se výzkumu zúčastnili, zvládli maraton v průměru za 5,4 hodiny v případě žen a 4,5 hodiny v případě mužů. To podle vedoucí výzkumu Charlotte Manistyové odpovídá tréninku o rozsahu šesti až 13 mílí týdně (9,6 až 21 kilometrů týdně).
"Pustit se do podobné výzvy může být dobrým způsobem, jak výrazně zlepšit své zdraví. Když se totiž přihlásíte na nějaký závod, dostanete silnou motivaci, abyste opravdu dodržovali tréninková doporučení a udrželi se aktivní. Náš výzkum ukazuje, že zásadní změna životního stylu může oddálit příznaky stárnutí a že na takový krok není nikdy pozdě, jak ukázaly výsledky starších a pomalejších běžců," uvedla pro britský deník Manistyová.
